Jedná se o jeden z klíčových prvků pro určení maximálního počtu osob v daném místě během sledovaného období.
Maximální počet osob slouží jako podklad pro určení:
1. kapacit vestibulů a hal – zde se počítá s 40-50% maximální hodnoty při jednotkové kapacitě 1,1-1,3 m2/osobu; klíčová je zde především odjezdová hala např. v železničních stanicích,
2. kapacit čekáren – zde se počítá s 30-40% maximální hodnoty při jednotkové kapacitě 1,4-1,5 m2/osobu; velikost čekáren je především závislá na charakteru např. stanice nebo autobusového nádraží, či na vzdálenosti od centra města,
3. kapacit restaurací, bufetů a dalších zařízení čekáren – zde se počítá s 10-20% maximální hodnoty při jednotkové kapacitě 2,0 m2/osobu;
4. kapacita úschoven zavazadel – zde se počítá s přibližně 50% maximální hodnoty při jednotkové kapacitě 0,25 m2/osobu; rozhoduje, zda je úschovna určena pouze pro úschovu zavazadel, nebo také pro příjem a výdej zavazadel přepravovaných v dopravním prostředku.
Obecně se pro účely projektování velikostí /kapacit/ požadovaných ploch počítá s 1,4-1,8 násobkem zjištěné maximální hodnoty. K tomuto se ještě v důležitých místech přidává plocha 250-300 m2 pro služební prostory, 350-400 m2 pro potřeby pošty, 500-600 m2 pro ostatní zařízení a 25-30% pro schodiště a chodby.
Podklady pro sestavu grafikonu shromažďování cestujících jsou následující:
1. Jízdní řád /příjezdy a odjezdy/,
2. Počet cestujících v dopravním prostředku /kapacita vozidel/,
3. Počet doprovázejících osob,
4. Režim obsazování dopravního prostředku /např. dálková doprava až 60 minut, dopravní prostředky místenkové 20 minut, příměstské dopravní prostředky 10 minut, místní dopravní prostředky 30 minut/.
Žádné komentáře:
Okomentovat