Otázce bezpečnosti dopravy je od začátku jejího rozvoje věnována mimořádná pozornost. Bezpečnost se stala klíčovou podmínkou každé nejen hromadné dopravy, což je patrné například u dopravy železniční. Proto u příměstské železniční dopravy se stalo samozřejmostí dokonalé staniční, traťové a vlakové zabezpečovací a sdělovací zařízení a toto se dostalo i do povědomí cestující veřejnosti.
Kromě aktivní a ponehodové bezpečnosti probíhá neustále zvyšování pasivní bezpečnosti u vozidel. Bezpečnost cestujících zvyšuje například používání nehořlavých hmot, bezpečnostních skel a speciálních materiálů, samonosných skříní apod. V místech zastavení (zastávkách nebo stanicích) a v přestupních uzlech jde především o odstraňování možných kolizních míst cestujících s okolním provozem budováním mimoúrovňových přechodů, doplněných přehledným informačním systémem.
2.2.6 Spolehlivost
Spolehlivost vytváří pocit důvěry cestujících v serióznost dopravce a jím organizovanou a řízenou příměstskou dopravu. Spolehlivost příměstské dopravy musí proto vyústit v jistotu, že fungování této služby bude nepřetržité, to znamená bez ohledu na roční (klimatické vlivy) nebo i denní období (dopravní zácpy na silnicích). Za extrémních klimatických podmínek, jako je například mlha, náledí, silný nárazový vítr a mokrá vozovka apod., dochází u některých druhů dopravních prostředků k značnému narušení jejich provozu. Cestující se ale musí bezstarostně spolehnout na to, že ohlášený jízdní řád bude dodržen. V případě zásahu „vyšší moci“, kdy by mohlo dojít k přerušení provozu příměstské dopravy, musí být včas o těchto skutečnostech informován a musí mu být zajištěna náhradní doprava.
Žádné komentáře:
Okomentovat