Při porovnání jednotlivých linek, tratí nebo jejich úseků lze zjistit rozdíly v zatížení jednotlivých (opačných) dopravních směrů v různých denních dobách. Vyšší hodnoty počtu přepravených osob pro více využívaný dopravní směr zejména během špiček spolu přináší nutnost nasazování většího počtu více kapacitních dopravních prostředků i na úkor jejich menšího využití ve směru opačném. Vyšší přepravní poptávka v rozhodujícím dopravním směru musí být pokryta dostatečným počtem kapacitních dopravních prostředků, z tohoto tedy vyplývá důsledek zde zmiňované nerovnoměrnosti.
Nerovnoměrnost opačných dopravních směrů (též směru lichého a sudého) v jednotlivých denních obdobích je možno vyjádřit koeficientem směrové nerovnoměrnosti, zjištěného jako podíl průměrného obsazení dopravních prostředků tzv. silnějšího dopravního směru k průměrnému obsazení dopravních prostředků v opačném směru. Průměrné obsazení dopravních prostředků se zjistí jako poměr přepravního výkonu v osobových kilometrech k dopravnímu výkonu ve vozidlových kilometrech.
Porovnáním výsledků výzkumů lze konstatovat, že koeficient směrové nerovnoměrnosti na jednotlivých úsecích v sledovanou denní dobu dosahuje přibližně stejných hodnot. Při sledování využití dopravních prostředků na jednotlivých úsecích během celého dne lze pro oba opačné dopravní směry konstatovat, že hodnota ukazatele dosahuje hodnoty blížící se 1 – počty přepravených osob se v obou směrech přibližně rovnají.
Žádné komentáře:
Okomentovat