Čas vnímáme subjektivně akorát si to neuvědomujeme, protože jsme obklopeni hodinami.
Pocit časovosti = nepříjemná situace – čas se táhne
= příjemná situace – čas rychle uteče
Na základě prožívání rozumíme, rozumíme sami sobě (sami sebe vidíme, slyšíme). Rozumíme sobě na základě prožívání rozumíme i ostatním. D. je přesvědčen, že díky tomu jsme schopni intuitivně prožít situaci někoho jiného. Proto historik je schopen pochopit (vnitřně) historické osobnosti, je schopen vcítit se do jejich prožitků a pochopit jejich motivace zevnitř.
Nás zajímá pravá motivace – chtění, vůle, rozumění. Můžeme prožít osobnost nebo historickou epochu podaří-li se nám znovu nalézt sebe v tom druhém (nalézt JÁ v TY). Splývá tak objekt a předmět poznání.
Žádné komentáře:
Okomentovat