Odtud se H. dostává k úvaze jak je to s časem.
- náš proud vědomí je tvořen našimi prožitky, které se střídají
- vědomí jako řetězec nebo plynulý tok zážitků, který má časovou formu
- „Každý prožitek je součástí kontinua trvání, který nemá konec a ni počátek“.
- časový charakter požitku = něco, co trvá a přitom se to při našem vnímání posouvá do minulosti
- podržování (retence) = to, co zůstává v našem vědomí jako otisk (spojuje minulost i přítomnost), a co nám může zprostředkovat i budoucnost
- čas se stává z rozličných TEĎ a naše vědomí se vztahuje k před. a zároveň obsahuje časový moment
Zjevování, ukazování se nám pomáhá zjistit, že něco je. To, co se nám nejeví, o tom nevíme.
- časovost je ta scéna, na které se náš svět rozvíjí; vespod světa je čas
- fenomenologie – zkoumá, jak se věci ukazují, jak mohou být zdroji našich prožitků
Žádné komentáře:
Okomentovat