Heidegger II

Heidegger II
- minulost, přítomnost, budoucnost se prolínají a jsou stále přítomny. Heideger pokládá otázku čeho je nejvíce.
Nepravé bytí = převažuje přítomnost , zapomínáme na naši konečnost = Ne! Jsme zahlceni věcmi, my se stáváme věcmi. Překrývá skutečné bytí, nedá se změnit, překonat změnou prostředí.
- druhé lidi chápeme jako objekty (i sebe), subjekt se dá zaměnit za něco jiného = převaha průměrnosti – tyto zprůměrovaná individua jsou zaměnitelná.
- subjekt moci se stává neosobním, něčím, co námi manipuluje.
- masové společenství – rozpouští se individualita
- podle Heideggra tedy zmasověl i životní styl – chceme být druhými a ne sami sebou (oblékání…)
- důsledkem je, že se nikdo nechce vyčleňovat a nést zodpovědnost
- přes každodennost si uvědomíme svoji svobodu (konečnost), toho však dosáhneme až na konci.
-
Podle Heideggra když chceme zapomenout, tak utíkáme. A to způsobuje úzkost (ta nemůže být konkretizována, př. strach ze smrti – nevíme kdy, jak.. úzkost bude konkrétní až to přijde.). Strach je určitý, úzkost neurčitá.
- úzkost ze smrti – celé naše bytí směřuje ke smrti, tím se vymaňujeme z každodennosti (=protipól stoicismu) a pokud tomu čelíme, tak žijeme neopravdově, tedy autenticky.

Heideggrův myšlenkový vývoj:
- stává se neurčitým (od osobní existence ke kosmické…) – změna terminologie (bytí, život, existence… od konkretizace k zobecněnému vyjádření)
- eseistika (zájem o jazykovou stránku) – analýza jazyka – vypořádává se s tradiční metafyzikou, snaha o měnění prostředí
- vnímání světa je považováno za subjekt – subjektobjektový přístup. Jsme sice aktivní, ale nejsme tvůrci bytí
- subjekt = aktivní; objekt = pasivní
Bytí můžeme slyšet (nevidíme ho) = můžeme ho poslouchat, vžít se do něj. Heidegger zdůrazňuje nicotu, logický kontrapunkt bytí – bytí je, nebytí není. Nicota není autentická, nicota se v samotném bytí nevyskytuje = když chceme naším jazykem říci co je to bytí, musíme odpovědět nicota. Používáme náš jazyk, místo abychom používali jazyk bytí. Nihilismus – zapomínáme na bytí – vyúsťuje ve světovou katastrofu (pojmy jsou lidské).
- abstrakce je náš produkt, v realitě nemá co dělat.
- návrh o renesanci života, jazyka – odvrat od teorie směrem k poezii
- nemáme mluvit o jazyku, ale jménem jazyka. „Být básníkem“ (rozumět bytí) myslet znamená být básníkem.
- mýtus = nejplodnější myšlení – spontánní jazyk
Co je to bytí?
- Heidegger říká, že (negativní) bytí není jsoucno, jednotlivé předměty, vlastnosti, člověk ani Bůh. Bytí je to, co dalo existenci Boha, ale není to totéž, je to větší než jsoucno. Bytí je nic = nemůžeme ho vyčerpat, bytí pouze je.