Karl Jaspers
- je ztotožnitelný s některými charakteristikami Heideggra
- dosavadní filozofie byla vyústěním idealismu nebo vědeckých poznatků – vše, co existuje je objektem (včetně subjektu)
- zkoumáním člověka se dozvíme věci, které mohou být využity nebo také zneužity
- cíl = předělat svět
- tento přístup má meze našich poznatků (co víme a můžeme se dozvědět) = vše je podřízenost, vede k vykonstruování představy budoucnosti (idealismus stojí na abstrakci, konstrukci, to co považujeme za ideál – př. individuum má možnost získat…)
- odvoláváme se k něčemu (př. Bůh s námi); ve filozofii by mělo jít o člověka
Jaspers tvrdí, že k realitě máme přistupovat jen aktuálně – bytí nemáme brát za konečné, svět je nepoznatelný; máme usilovat o pochopení člověka a ne o jeho zkoumání. Existence nikdy není tradiční, existenci nemůžeme poznat, jen pochopit (= my sami sebe neznáme, pohlížíme na sebe jako na objekt – zrcadlo – obraz). Sami sebe neznáme ani empiricky, ani racionálně.
- existence je bytí, je vztažena s transcendentnem = transcendence = bytí = poznávání Boha
- existence je svoboda (není svobodná), svoboda je jen tam, kde je existence.
- svoboda je poznání, samo vědění ale není svoboda
- podle Jasperse je tam, kde se vztahujeme k něčemu, co nás vztahuje – když děláme něco, co jinak nejde = svoboda
- svobodně si volíme své normy, ale jsou to jediné možné normy. Není to poznaná nutnost, ale poznaná nutnost k transcendenci.
Žádné komentáře:
Okomentovat