Okolnosti vylučující protiprávnost

Okolnosti vylučující protiprávnost
- chybí zde protiprávnost, jedná se o činy dovolené
- čin, který se podobá TČ, není však nebezpečný pro společnost, není proto TČ
- patří sem: nutná obrana (§ 13), krajní nouze (§ 14), sportovní riziko, oprávněné použití zbraně (§ 15 – TZ odkazuje na podmínky použití zbraně přesně stanovené v příslušných zákonech, např. v zákoně ČNR číslo 283/1991 Sb., o policii ČR), svolení poškozeného (TZ výslovně neupravuje; zásady jsou v některých směrech převzaty z občanského práva; jde o svolení k poškození zájmů jednotlivce, o nichž on sám může rozhodovat a jejichž porušení se nedotýká zájmů společnosti-nemůže dát svolení k ublížení na zdraví; svolení je vážně míněno, je dobrovolné, nevyžaduje se, aby bylo dáno výslovně; je dáno osobou schopnou učinit závazný projev v tomto směru před činem nebo současně s ním), plnění zákonné povinnosti nebo rozkazu, výkon práv a povolání, riziko ve výrobě a výzkumu

Nutná obrana
- čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem
- nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku
- podstatou nutné obrany je tedy odvrácení útoku
- k činu v nutné obraně je oprávněn kdokoliv (útok může odvrátit každá osoba, i ta proti které přímo nesměřuje)

podmínky:
- útok ohrožuje společenské vztahy a zájmy chráněné trestním zákonem (útok na život a zdraví, ale také proti majetku, musí ohrožovat spol. vztahy chráněné TZ; zpravidla se jedná o útok člověka, vyloučen však není útok poštvaného zvířete)
- útok přímo hrozí nebo trvá (přímo hrozící je takový, který má bezprostředně nastat; nutná obrana je přípustná i proti útoku trvajícímu, tj. proti útoku již uskutečňovanému
- přiměřenost obrany

vybočení z mezí nutné obrany (exces)
- obrana byla zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku
- obrana nebyla s útokem současná (tj. útok ještě přímo nehrozil, anebo se v obraně pokračovalo v době, když už útok skončil)