Antropologická filosofie – pokr.
b) Socrates (469 – 399 p. Kr.)
- otec sochař, matka porodní bába, žena Xantipa
- tvrdil, že hlavní je zabývat se člověkem, tedy sebou. Hvězdy apod. není třeba zkoumat, jelikož je stejně nemůžeme nijak ovlivnit. Jakási vědma v Delfách mu řekla, že je nejmoudřejším člověkem na světě. Sokrates to odmítal akceptovat, a tak se snažil najít někoho moudřejšího. Promlouval s lidmi a svými otázkami dohnal k poznání, že oni vlastně nic neví a on je vskutku tím nejmoudřejším
(sokratovksé dialogy)
- nic nenapsal (dialogy sepsal až Platon)
- daimonion – vnitřní hlas, přesvědčení, kterým by se měl člověk řídit
- říká co je spárvné a co ne
- eudaimonia – blaženost
- může jí dosáhnout jen ten kdo žije ctnostně
(umírněnost, statečnost, spravedlnost, moudrost)
- „Vím, že nic nevím“ – stále je co poznávat
- byl obviněn v Athénách a) ateismus
b) kazí mládež
c) je proti demokracii (měli by vládnout ti nejschopnější – nejmoudřejší)
- vypil bolehlav -> smrt
Žádné komentáře:
Okomentovat