filosofie 20. století – pokr.
Jan Patočka (1907 – 77)
- studoval u nás i v Německu, asistent Husserla společně s Heidegerem
- v 70 letech nesměl psát jako za války
- stal se s Havlem a Jiřím Hájkem prvním mluvčím Charty 77 (nechtěl tam, věděl, že bude represe, odnese to, chtěl se věnoval filozofii, tak váhal, pak ho vyslýchali, ale netroufli si ho zavřít, velká osoba)
- díla: Přirozený svět jako filozofický problém
Úvod do fenomenologie
Kacířské eseje o filozofii dějin
Evropa a doba poevropská
Negativní platonismus
Péče o duši
- zjednodušeně vyjádřeno ve dvou motivech:
1.) motiv přirozeného světa
- souvisí s osudem člověka a lidskou duší, žijeme v civilizace, všude je technika, ale přesto potřebujeme něco bazálního jako vztahy, láska, domov a teplo.. (Husserl – vychází z něho)
- země je pokladem všeho dění (jeviště), a nebe je protipólem, měli bychom se ohlížet po tomto základu, ctít ho
- přirozený svět je prostředím lidských kontaktů (láska a boj)
- význam domova: domov je část světa, která je nám nejbližší, kde se cítíme bezpečně, orientované centrum našeho života a protikladem je svět (nejzašší horizont, nejdál), do světa chodíme za obživou, ale vracíme se z něho, jsme zde jako cizinci
2.) sokratovský motiv
– souvisí s filozofií dějin – ve fenomen. pojatých dějinách není žádný určující
zákon nebo konečný smysl dějin. Dějiny jsou problematičnost, a ta zůstane vždy problémem. Jde o to: rozvinout určité otázky, jimi se dívat na svět a s nimi žit. Smysl dějin je tedy stále hledaný, stále problematizovaný, je to cesta. Nevíme kam dějiny půjdou, ale můžou vést tou nejlepší cestou. Důležitá je péče o duši. Lidé by měli být vychováváni k poctivému myšlení – půjdeme správně (péče o duše i u Sokrata a Platona – EPIMELEIA)
- součastní filosofové:
- Erazim Kohák
- Petr Rezek
- Karel Kosý
- Pavel Koubas
- Václav Bělohradský (postmoderna, spolužák Vránka)
Žádné komentáře:
Okomentovat