Novověká filosofie – pokr.
George Berkeley (1684-1753)
- existují primární vlastnosti (matematicky ověřitelné) existují objektivně
- vlastnosti sekundární (nejsou ověřitelné) existují subjektivně (my je dodáváme-barva,chuť vůně..)
- zastupuje názor subjektivního idealismu (vytvářím si svou realitu) -> solipsismus - existuji jen já a vytvářím si své okolí to samo o sobě není!!
- subjektivismus – vlastnosti objektu závisí na subjektu – nejsme schopni objektivně poznávat
- Berkley říká, že primární vlastnosti jsou také subjektivní (papír A4 vidím z různých vzdáleností jinak veliký)
- „Esse est percippi“ – být znamená být vnímán (to co nevnímáme smysly např. nevidíme není)
David Hume (1711 - 1776)
- navazuje na Locka, ale mnohem podrobněji zkoumá strukturu poznání a rozlišuje jednoduché představy:
a) imprese ( dojem ) – fakticky vnímáno pomocí vnějšího i vnitřního vnímání ( dnes počitek ), jednoduché idee,
b) ideje – zpětné vyvolání pomocí představivosti
- složené idee - vytváří rozum dle pravidel a zákonitostí dle asociačních zákonů
- asociační zákony - sdružování představ, z nich se skládá obsah vědomí
1) podobnosti a odlišnosti – použití v matematice ( 2 + 3 je pět, ne sedm )
2) kauzální – příčina důsledek (jevy v přírodě jsou zapříčiněny nějakou příčinou) – přírodní vědy
3) časoprostorové soumeznosti – tendence vybavovat si představy časově a prostorově blízké
- nemá se slepě věřit přírodním vědám ( 100x se něco stane, po 101. to může být jinak )
- kritika kauzality – je výsledkem zvyku, není pro ni imprese, pouze myšlená
- agnosticismus - neexistuje objektivní poznání
Žádné komentáře:
Okomentovat