Splatnost daní
- splatnost daní určují právní předpisy váže se převážně k okamžiku, kdy poplatník získal zdanitelný majetkový prospěch (nabyl dědictví obdržel mzdu, získal dar, . . .)
Daňová soustava:
- po reformě provedené k 1. 1. 1993 je tvoří:
a) daň z přidané hodnoty (nepřímá daň, kterou je zdaňován veškerý prodej zboží a služeb v každé fázi jejich tvorby a distribuce)
- odvádějí ji podnikatelé registrovaní jako její plátci, daň ale zatěžuje konečného
spotřebitele, neboť se promítá v ceně zboží a služeb
b) spotřební daň u vybraných skupin zboží
c) daň z příjmů FO
d) daň z příjmů PO
e) daň z nemovitosti (z veškerých budov, staveb, pozemků)
f) silniční daň (platí pouze osoby provádějící podnikatelskou činnost spojenou s užíváním silnic k dopravě)
g) daň dědická, darovací, s převodu nemovitostí
- zdaňovací období je kalendářní rok, daň nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí 3 let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání nebo hlášení
- daňová soustava je doplněna soustavou poplatků mezi něž platí např. poplatky soudní, správní a místní
Zamezení dvojího zdanění
- v souvislosti s mezinárodní hospodářskou spoluprácí vzniká problém dvojího zdanění téhož příjmu, majetku, dědictví, apod. ve dvou či více státech (např. osoba má trvalý pobyt v jednou státě a ve druhém pracuje)
- naše daňové předpisy chrání poplatníky mající sídlo nebo bydliště na území ČR před mezinárodním dvojím zdaněním těmito metodami:
a) metoda vynětí – k příjmu dosaženému a zdaněnému v cizině se v ČR nepřihlíží
b) metoda započtení – daň zaplacená v cizině se od daně vyměřené v tuzemsku odečte
- komplexně je tato problematika řešena mezinárodními smlouvami o zamezení dvojího zdanění, které omezují práva státu požadovat placení daní od osoby, která by jinak podle vnitrostátních předpisů byla platit povinna
Žádné komentáře:
Okomentovat