balada - slovo se zpravidla odvozuje od románského ballare - tančit
- původně označovala lidové taneční písně milostného rázu, na jejich základě se později vyvinula balada dnešní,
- lyricko epická báseň s pochmurným,tragickým dějem,rychlého spádu
- obsahuje stručné dialogy a tragický konec
- někdy je složena pouze z dialogu (př.:F.Villon - Spor srdce a těla)
balada francouzská (villonská) - lyrická báseň složená ze 3 strof o 7 až 12 verších,a ze závěrečného, poslání je uzavřeno veršem,který se na konci každé strofy refrénovitě opakuje, byla ve Francii pěstována od 13. až do 17.století,k dokonalosti ji dovedl básník F.Villon, v české literatuře - V.Nezval : 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida, Voskovec a Werich : ve svých písničkách
balda italská- má stejně jako sonet 14 veršů,ale rozdělených do 2 strof, v české literatuře - J.Vrchlický : Selské balady
"balada novověká"- má počátky v Anglii a Skotsku, z Anglie se rozšířila zejména vlivem Thomase Percyho v jeho díle Památky starodávné Anglické poezie
- inspirací balad vznikajících v 18. a 19. století, kdy vznikají balady umělé, se stávají balady lidové, pověsti a mýty (světoví autoři : Goethe,Schiller)
- v české baladě jsou tyto fantastické náměty postupně vytlačovány sociální tematikou
Žádné komentáře:
Okomentovat