JOSEF JUNGMANN ( *1773 Hudlice u Berouna, † 1847 )
- studoval na AG, vystudoval filozofii, stal se profesorem na gymnáziu
- jazykovědec, básník, propagátor češtiny
stať Rozmlouvání o jazyku českém – poukazuje na národní bezpráví, vyslovuje kulturní a politické požadavky
- moderní pojetí národa: znakem příslušnosti k národu je užívání jazyka odsuzuje zemský patriotismus
Slovesnost – učebnice teorie literatury s čítankou
Historie literatury české – souhrnný obraz české literatury
- Jungmann chápe obrození jako začátek nové epochy Dobrovský vidí těžiště české literatury ve starších dobách
stať O klasičnosti v literatuře vůbec a zvláště české – zdůrazňuje potřebu literatury vyjadřující zájmy národní společnosti
Slovník česko-německý – 5 dílů (120000 slov), Jungmannovo nejvýznamnější dílo
- zdroje: literatura starší i nová, lidový jazyk a nářečí, přejímání slov od jiných slovanských jazyků, vytváření vlastních novotvarů
- rozšíření slovní zásoby obnovení jazyka
Oldřich a Božena – 1. Česká romance
Překladatelství – důkaz o tom, že čeština je schopna vyjádřit i nejnáročnější myšlenky světové literatury ( Jonh Milton, Chateaubriand, Goethe)
JAN SVATOPLUK PRESL – vytvořil české přírodovědné názvosloví
PAVEL JOSEF ŠAFAŘÍK
- Slovák, působil jako profesor na gymnáziu, později se stal knihovníkem v Praze. V roce 1848 byl s Palackým předsedou Slovanského sjezdu. Redigoval časopisy Světozor a Časopis Českého muzea
Slovanské starožitnosti – nejstarší dějiny slovanských národů, důkaz o spoluúčasti Slovanů na vytváření Evropské kultury zakladatel slovanské archeologie
Dějiny slovanské řeči a literatury podle všech nářečí – věřil, že jde o jednotný slovanský jazyk jednoho národa a jednotlivé jazyky pokládal za jeho nářečí, myšlenka o velikosti Slovanstva, Češi jsou součástí velkého celku.
Tatranská múza s lýrou slovanskou – básnická sbírka
Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie – vydal jí společně s Palackým
- vystoupil proti prozodickým názorům Dobrovského, doporučoval verš časoměrný
Žádné komentáře:
Okomentovat