Ústava

5. Ústava ( charakteristika, typy)


= základní zákon státu, soubor právních norem upravující ústavně právní vztahy
- obsahuje základní principy daného státu, organizaci a kompetence jeho nejvyšších orgánů (zákonodárných, výkonných a soudních) a jejich vzájemné vztahy
- právní norma nejvyšší právní síly → ostatní právní normy s ní musí být v souladu (zákony, vyhlášky, předpisy, směrnice, nařízení)
- většina států má psanou ústavu (výjimkou je Velká Británie – jejich ústava se krystalizovala po několik staletí a nelze jasně rozhodnout, co všechno do britského ústavního systému patří a co nikoliv)
- ústavnost (konstitucionalismus) - právo občanů na ústavu, právo občanů tvořit
ústavu (suverenita, svrchovanost lidu)
- soulad zákonů nižších právních norem s ústavou


Rozlišujeme ústavy :

- psané (dokument speciálně uzákoněn)
- nepsané ( vyvinula se na základě zvyku)

- flexibilní (tj. ústavy pružné, potřebují ke svému přijetí obvykle pouhý zákon, přijatý většinou členů zákonodárného sboru)
- rigidní (tj. ústavy tuhé, ke svému přijetí, změně či doplnění vyžadují kvalifikovanou většinu v příslušném parlamentu – obvykle dvoutřetinová většina, př. ČR)