V roce 1719, kdy církevní komise otevřela v Praze hrob generálního vikáře Jana z Pomuku(1372-93) a vněm nalezla neporušený jazyk mučedníka, pojal opat Vejmluva závěr vybudovat s sousedství žďárského kláštera na Strmé hoře neboli Černém lese potní kostel sv.Jana Nepomuckého.Jíž v tomto roce Santiny zhotovil plány. Stavitel- chrudimský měšťan Donát Morazzi. Truhlářské práce- Jan Ludvík Pešinský z Hradce Králové, základní kámen položen 1720 a hotový chrám byl vysvěcen v27. září 1722.
Zachovaly se dva originální plány půdorys a nárys pro zelenohorský kostel, kostel stojí na půdoryse pěticípé hvězdy, měla symbolicky vyzvednout světce jako hrdinu a vítěze a propůjčit svatyni memoriální a oslavný charakter.
V chrámu se nacházejí trojúhelné hrotité kaple, jsou ve stejném počtu prostřídány oválnými vestibuly. Typické pro Santiniho je kladení tvaru na tvar a jejich ustupování, zmenšování po vertikále což je barokní aktualizace konstrukčního postupu gotických stavitelů
Hmota chrámu je ztvárněna důsledně na principu odnímání, do zdí se vřezávají okna s nízkými štukovými šambránami. Lomená okna a portály užil Santiny záměrně jako součást gotizující koncepce, jsou i iluzí na svatojánský jazyk, meč, světcovu duchovní zbraň,
Okna podobě sférického rovnostranného trojúhelníka symbolizují nejsvětější Trojici,
Interiér
Jádro chrámu tvoří ústřední válec na deseti pilířích, ty se v úrovni druhého patra sjednocují do pěti pasů kupolové klenby.
Žádné komentáře:
Okomentovat