narodil se na Jižní Moravě v učitelské rodině
po maturitě studoval práva a filozofickou fakultu, nedokončil je
živil se jako spisovatel, pouze 1 sezónu byl dramaturgem Osvobozeného divadla
od r. 1922 byl členem Devětsilu
Most
Podivuhodný kouzelník – zahajuje etapu poetismu. Skládá se 7 zpěvů. Jde o autorův lyrický autoportrét, nikoli o epický životopis. Básník kouzelník tu prochází životem, aby jej poznal, pochopil jeho smysl, krásu, dobral se podstaty nikdy nekončícího se obnovování a proměnlivosti.
Pantomima – depeše na kolejích, Pantomima a Abeceda. Vytvořena na základě představ z tvarů písmen a rýmů. A – nazváno buď prostou chatrčí, Ó palmy přeneste svůj rovník přes Vltavu, šnek má svůj prostý dům z nějž růžky vystrčí a člověk neví kam by složil hlavu.
Přirovnání A ke stříšce vzniká 1 verš. Asociací chatrče a divošských stanů přeskočí fantazie na rovník a autor si přeje přenést jeho klima do našich věčně dešťových krajin. Z rýmu chatrčí- vystrčí se zrodí představa šneka, vystrkujícího růžky z domu, který nosí s sebou. Za pomoci rýmu nad Vltavu- hlavu si autor vybaví obraz ubohých lidí bez přístřeší
Akrobat – podobenství o osudu poezie v moderním světě
Edison – polytematická báseň o 5 zpěvech, oslavuje tvůrčí činnost člověka, který pojímá práci jako dobrodružství a hrdinství. Jsou to konkrétní autorovy zážitky-toulky pro pražských mostech v noci a přitažlivost jejich světel, pak Edisonův životopis v novinách. Postava Ed. – zosobnění všech kladných sil, proti ní staví básník svět hazardních hráčů. Tuto a další básně (akrobat, podivuhodný kouzelník, signál času)zařadil do sbírky Básně noci.
Sbohem a šáteček – inspirace z cest do Francie, lyrický cestovní deník a vyznívá jako autorovo vyznání vztahu k francouzským básníkům.
V r. 1934 Skupina surrealistu v ČSR – Teiga a Nezval založili.
Surrealistickou etapu představují sbírky
Žena v množném čísle, Praha s prsty deště, Absolutní hrobař – 1. sbírka představuje autorův tvůrčí individualismus, poslední sbírka je výrazem odporu k fašismu.
Anonymně vydává surrealistická díla 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida – společnost je zde nazírána očima nezaměstnaného studenta. Další sbírky Roberta Davida nedosáhly takové kvality.
30. léta
Žádné komentáře:
Okomentovat