básník, prozaik a literární kritik
narodil se v Dobříni u Roudnice, strávil zde své mládí
po studiích práv se věnoval žurnalistice a literatuře, byl kulturním redaktorem Práva lidu, později Rudé práv
zemřel krátce po osvobození
proletářská poezie
Pracující den – tvoří jí básně vitalistické (obrazy přírody, domova, radosti ze života a lásky), civilizační (technická dynamika moderní doby). Autor se zamýšlí nad osudy dělníků a věří v soc. humanismus. např.
Na hoře – báseň
Srdce a vřava světa a Bouřlivé jaro – sbírky. Kladl důraz na vyváženost obsahové a estetické složky proletářských veršů stejně jako Wolker. Tvrdil, že poezie bez umění není myslitelná, dostává se do polemiky s Neumannem.
Subjektivní lyrické poezie
Itálie, Struny ve větru – je poznamenána autorovou cestou do SSSR.
Poezie občanská
Máchovská variace – prokázal vnitřní spřízněnost s velkým básníkem. Sbírka byla odrazem zesíleného vlastenectví a citu pro národní tradice v době narůstajícího nebezpečí fašismu.
Domov – reakce na politickou situaci. Vyjadřuje lásku k rodné zemi a odkazuje na humanistické národní tradice. Vrací se k Máchovi, Vrchlickému, Masarykovi a Šaldovi. Nejznámější báseň Zpěv rodné zemi
Jan Houslista – báseň, v úryvcích líčí českého umělce, který zažil ve světě slávu i zklamání a vrací se domů, protože zde mu lidé rozumějí, hlavně ti obyčejní. Pravý smysl života vidí v práci pro vlast.
Jiří WOLKER (1900-1924)
narodil se v Prostějově v rodině bankovního úředníka
byl všestranně nadaný-literatura, hudba, malování. Už jako gymnazista publikoval v různých časopisech
po maturitě studoval práva v Praze, navštěvoval také přednášky F.X.Šaldy a Nejedlého na filozofické fakul.
r. 1921 členem KSČ
r. 1921-22 člen brněnské literární skupiny vyznávající nebojovný humaditní socialismus
krátce členem Devětsilu
r.1923 lékaři zjistili, že má tuberkulózu, léčil se u Jaderského moře ve Vysokých Tatrách, této chorobě podlehl
Žádné komentáře:
Okomentovat