Renesanční filozofie - nová filosofie
2. společenská
člověk je strůjcem svého soudu, vytváří dějiny, hledají mechanismy, kterými se dějiny řídí a zabývají se otázkou ideální společnosti
Nikolo Machiavelli – it. diplomat, napsal stěžejní dílo Vladař – poskytuje rady panovníkům jak vládnout. Politiku chápal jako svobodnou vůli vladaře, je potřeba znát psychiku pol. partnera, využívat slabých stránek v jeho povaze. Říkal, že panovník má být obávaný ale ne nenáviděný.
Thomas Morus – lord kancléř, neuznal Jindřicha VIII - popraven. Dílo O nejlepším stavu státu a o novém ostrovu Utopii – umístil tam ideální společnost – všichni šťastní – příčinou zla je soukromé vlastnictví, vykořisťování člověka člověkem.
Thomasso Campanella – utopista, ital, odbojný dominikánský mnich, církví uvězněn, zabýval se ideální společností – dílo Sluneční stát – příčinou zla je soukromé vlastnictví, společnosti mají vládnout moudří kněží.
Thomas Hobbes – v předspolečenské době byla válka všech proti všem, bezpečí zajistil člověku až stát, který vznikl na zákl. společenské smlouvy, vůli státu představuje panovníkova absolutní moc. Stát považoval za vyložené dílo člověka, dílo čistě účelové.
3 druhy práva:
a) božské = zjevené (desatero)
b) přirozené – ideální právo, které nebere v potaz momentální potřeby společnosti
c) historické – někým stanovené
Reformace – rozvíjela se v 15. – 16. století, byla česká, německá a švýcarská, snaha o mravní a duchovní obnovu církve, reakce na zesvětšťování církve a na zdůraznění úlohy jedince odpovědného přímo Bohu.
Žádné komentáře:
Okomentovat