Marxismus a neomarxismus, Fenomenologie

Marxismus a neomarxismus

3 proudy:

1. klasický – pokračoval v učení Marxe a Engelse (Stalin a Lenin).
Lenin – vytvořil novou teorii hmoty – nezabýval se složením (struktura) – hmota se pro něj stává fil. kategorií, kterou se označuje objektivní realita, vše je z látky, zákl. vlastností hmoty je pohyb. Vše souvisí se vším – náhoda neexistuje. Vývoj považoval za přechod od kvantity na kvalitu. Novou kvalitu přináší revoluce.
2. sociálně demokraticky orientovaný
3. neomarxismus – levicové proudy různou intenzitou inspirované marxismem

Fenomenologie

zakladatel – Němec, prostějovský rodák Edmund Husserl
- fenomenologická metoda zdůrazňuje roli zkušenosti, která ale není čistě empirická – zkušenost není pouze to, co dostáváme z vnějšího světa prostřednictvím smyslů, stejně důležitá je i vnitřní zkušenost
- od pojmu fenomén = jev – je poznatelný ve dvou vrstvách – základem je reálná vrstva, která je uchopitelná smysly, na sobě nese druhou vrstvu, která není přímo uchopitelná smysly = podstata, kterou poznáme jen vnitřní zkušeností
- filosofii považuje za vědu eidetickou = věda o podstatách
- ostatní vědy – empirické – o faktech

Edmund Husserl

fil. má provádět analýzu přirozeného světa = svět, který má smysl sám o sobě. Stál u počátku existencialismu byl učitelem Heidegerra.