Antická filosofie – Kosmologická filozofie - Eleaté, Mladší fyzikové

Antická filosofie

Kosmologická filozofie

Eleaté
v opozici vůči Hérakleitovi, důraz na rozumové poznání, poukazují na vztah mezi pravým poznáním a pouhým zdáním
- založení této školy inspiroval Xenofanés – odmítal antropomorfní představu o bozích, tvrdil, že je jeden dokonalý bůh – je všude, ve všem, není podobný lidem
Parmenidés – zakladatel, odmítal smyslové poznání – jeho výsledkem je pouhé zdání, vyzdvihuje rozum – vede nás k pravdě, v rozumu není pohyb - pohyb neexistuje. „Jen jsoucno je, nejsoucno není.“ Jsoucno – vše kolem nás, jedno neměnné, věčné; nejsoucno – nic.

Zenón z Eleje – podporoval a obhajoval Parmenidovy názory praktickými důkazy – 60 aporií (Achilles a želva, letící šíp), chtěl dokázat, že rozum může zpochybnit i nepochybnou smyslovou skutečnost. Byl proti klasické představě prostoru.

Mladší fyzikové
vyházeli ze školy Eleatů a z Hérakleita

Empedoklés – lékař, státník, básník. Vychází z myšlenek jiných škol, byl první, který tvrdil, že jsou čtyři rovnocenné pralátky – oheň, voda, vzduch a země. Zavádí pojem energie – z pralátek se uvolňují částečky a opětovně se seskupují - dva druhy energie:
1. láska – spojuje částečky
2. svár (nenávist) – uvolňuje částečky
Tvrdil, že hmota je z látky a je nezávislá na energii. Vytvořil jednoducho vývojovou linii:
1. rostliny
2. živočichové
3. člověk

Anaxágorás
byl starší, ale z Empedokla vycházel. Pocházel z Malé Asie. Jako první přinesl filosofii do Athén – tehdejší centrum antického dění. Chtěl podat důkazy o přír. zákonech (vyvracely existenci bohů), z Athén byl vyhoštěn. Odděluje hmotu a energii (typické pro mladší fyziky), vytvořil pluralistickou koncepci – existuje nekonečné množství odlišných prvků = semen. Každá věc vzniká ze svého semene, k vzniku je potřeba nějaký podnět - veškeré děje způsobuje abstraktní božský duch = nús (energie). Tvrdil, že na počátku světa byl chaos, svět uspořádal nús.