Filozofie osvícenství - Francie

Filozofie osvícenství
- nový způsob myšlení – vede k vytvoření moderní společnosti
- vznik v 18. století v Anglii, ve Francii dosáhlo vrcholu
- zdrojem byla renesance, racionalismus, empirismus
- hl. znaky:
1. důraz na rozum
2. lidská svoboda
3. rovnost
4. demokracie, tolerance
5. vzdělání
6. přesvědčeni o nevyhnutelnosti pokroku

Francie
Chares Louis Montesquieu – dílo Perské listy – Peršan kritizuje poměry ve Francii (myšlenky Montesquieua)
- vycházel z Locka – nejlepší vláda – konstituční monarchie
- politické svobody se dosáhne dělením moci – výkonná, zákonodárná, soudní

Voltaire – nebyl urozeného původu, ale v jejich kruzích se pohyboval – vynikající řečník – v Paříži populární (lidé mu rozuměli)
- ostré výpady vůči církvi – považoval se za deistu – Bůh je prvotní hybatel, uznával mravní roli náboženství, nechtěl ale žádnou církevní organizace
- za své názory pronásledován, pobýval v Anglii – obdivovatel Isaaca Newtona
- byl pro názorovou toleranci
- byl proti dogmatismu – náboženskému i vědeckému

Jean Jacques Rousseau – zdůrazňoval city a vůli ne rozum (odlišný) – inspiroval romantismus
- jeho život se vyznačoval neustálým hledáním smyslu tohoto života
- dílo Emil čili o výchově (své děti však dal do nalezince)
- civilizaci považoval za úpadek mravů, volal po návratu k ryzí přírodě
- stoupenec společenské smlouvy
- individualita se má podřizovat obecnému zájmu