RENÉ DESCARTES

RENÉ DESCARTES
(1596-1650)


Filosof, nejracionálnější ze všech filosofů novověku. Významná osobnost nejen dějin filosofie, ale i matematiky (vymyslel karteziánskou soustavu, diferenciální počet, matematizace geometrických objektů) a také byl významným optikem. Descartes je významnou historickou osobností. Pocházel z bohaté rodiny, studoval na nejslavnější francouzské škole, koleji La Fléche [la fleš], z dědictví po matce. Brzy odsud odešel. Studovala se zde „moderní“ matematika a zejména Aristotelés, ten byl pro něj nepřijatelný.
Descartes nastoupil do armády, protože chtěl poznat svět (to armáda umožňovala). Údajně se zúčastnil bitvy na Bílé hoře, kde více než bojoval, propočítával dráhy děl. Poté se dostal na Karlovu Universitu, kde rozmlouval s Mistrem Kampanem o vědeckých záležitostech.
V této době promýšlí základy své filosofie, kdy své teorie si nezapisuje, ale uspořádává ve své mysli, ve svém rozumu. Čekal, až se mu celá filosofie v jeho mysli utvoří, teprve tehdy své myšlenky uveřejnil. Sám byl uzavřen ve své racionalitě.
Ve Francii měl mnoho nepřátel, zejména inkvizici, proto musel emigrovat do Holandska. Tam žil asi 20 let v absolutní izolaci. Pro napsání svého filosofického díla potřeboval absolutní klid, ticho a teplo. Nestýkal se po 20 let s lidmi. Komenský zde navštívil Descarta a 5 hodin spolu diskutovali. Komenský jako první (zde se projevili jeho obrovské pedagogické schopnosti) odhalil, že René Descartes je absolutně geniální, podle nějž se bude řídit další vývoj lidstva.
V Holandsku se seznámil se svou první ženou svého života princeznou Alžbětou, dcerou českého „zimního“ krále Friedricha Falckého a věnoval jí své dopisy Pojednání o vášních duše a napsal první učebnici filosofie pro ženy Základy filosofie. Ta podle ní poté učila jeptišky.

I v Holandsku proti němu začíná brojit protestantská církev a tak utíká do Švédska. Mladá švédská královna Kristina chtěla na svém dvoře nejlepší myslitele a to se jí také podařilo. Descartes na žádost královny dojížděl brzy ráno k ní, kde ji přednášel o filosofii (ráno proto, že jindy neměla čas). Údajně se Descartes při jedné z cest za královnou nachladil a dostal zápal plic, na který (k vůli nepřátelství švédských lékařů) podlehl. Královna nechala Descartovi oddělit hlavu od těla a jeho lebku vypreparovat. Tu si pak dala na svůj stůl. Později se vzdala trůnu z důvody pocitů viny z Descartesovy smrti. Dlouho poté se dostalo jeho tělo do Francie, kde se konal pohřeb – bez lebky. Ta se dostala do Francie ještě mnohem později.
Tato doba je dobou rozporů, např. doby 30tileté války a třesku vědy (první počítací stroj, první ponorka, aj.).