Baruch Spinoza

Fyzika – byla mechanická. Základní vlastností rozprostraněnosti je její nekonečná dělitelnost. Tělesa se nemohou skládat z atomů, které jsou nedělitelné.







Hlavní filosofická díla

Pravidla k řízení ducha (1628/9)
Rozprava o metodě (1637)
Úvahy o první filosofii (1641)
Zásady filosofie (1644)
Pojednání o vášních duše (1656)

Baruch Spinoza
(1632 –1677)

Baruch je jméno židovského původu, Benedictus původu křesťanského. Byl mladší než Descartes, je zvláštní osobností dějin filosofie – má nejvíce nadávek jako filosof. Rozbouřil veřejné mínění židovské a křesťanské komunity. Velice negativně ho charakterizoval např. Voltaire, Leibnitz. Lessing, Goethe ho naopak obdivovali. Byl ateistou či světcem? Nebyl hlučným hlasatelem svých myšlenek (z důvodu strachu z okolí), byl nejskrytější filosof ze všech. Narodil se v Amsterodamu, španělským židům a už jako dítě se jevil geniálním. S židovskou komunitou vedl spory, pro které byl vyloučen a vymazán ze všech listin. Do jiné církve přijat nebyl, proto teoreticky vůbec neexistoval (v žádných spisech, matrikách). „Chci žít pro svou pravdu a být poslušný své pravdě.“ Byl chudým člověkem, živil se broušením optických skel (nadýchal se prachu) a zemřel na TBC (možná chudobou). Zemřel mladý.

Jeho filosofie je vyložitelná několika protikladnými způsoby. Svou filosofickou kariéru začal jako kartezián. V té době už existovalo karteziánství jako filosofický směr, ale Spinoza se od něj velmi lišil. Pokud by byl Descartes nositelem své filosofie, nemohl by se zpronevěřit svému filosofickému pojmu substance. U Descarta je rozpor v tom, že precizně definoval pojem substance a sám mu ve své filosofii nedostál.