básnická sbírka (jediná, nejznámější)
této sbírce věnovalo pozornost mnoho badatelů
za prokázaný je pokládán názor, že jádro sbírky – 54 básní, zasílaných pod pseudonymem do Herbenova časopisu Čas
autorovo prudké vypětí tvůrčích sil bylo vyprovokováno vážnou plící a nervovou chorobou, osobním prožitkem nenaplněné lásky, pocit povinnosti vyjádřit vášnivý protest proti národnostnímu a sociálnu útlaku lidu jeho rodného kraje
ohlas jeho poezie byl značný, nechtěl být prozrazen a dlouho se za svůj pseudonym skrýval, prozradil ho Norbert Mrštík v r.1900
po autorově prozrazení pokračovala jeho tvorba volnějším tempem
Slezské číslo Besed Času (1903)
beletristické přílohy časopisu, které obsahovalo 21 básní
r.1909 vychází Slezské písně knižně – 51 básní
r. 1928 získaly v podstatě dnešní podobu
Charakteristika Bezručových veršů:
básně jsou psány tak, že vypadají jako kolektivní výtvory a pokračování lidového mýtu. V básních vychází se skutečných událostí. Můžeme je rozdělit do 3 typů:
1. intimní lyriky – básně: Jen jedenkrát – vyjádření stesku po rodinném životě,
Červený květ – symbolické zpodobení vlastního života
Motýl, Labutinka- vydáno po smrti, intimní lyrika
2. sociální básně
3. národní básně – v sociální a národních básních směřuje k autostylizaci
autor ve fiktivní podobě vstupuje do uměleckého díla sám, ale v rozmanitých podobách: - jako svědek: báseň: Kantor Halfar, Maryčka Magdónová, Bernard Žár, Krásné pole
poutník – který prochází svým krajem a sleduje osudy vesnic, měst a jednotlivých lidí, konstatuje postup odnárodňování, Tošonovice, Ligotka Kameralna, Žermanice, Hučín
kovkop, charakteristickou svou nenávistí vůči kapitálu, Kovokop, Ostrava, 70 000
pamfletista, Den Palackého, Pragga caput regni, kdy odsuzuje soudobé vlastenectví české oficiální politiky, která zapomíná na svůj národní kmen ve Slezsku
fantóm, symbol tragického osudu slezského lidu, Škaredý zjev
Baladické básně
- dramaticky osud postav je vyjádřen zkratkovitě, Maryčka Magdónová, Kantor
Žádné komentáře:
Okomentovat