- pracoval v Lidových novinách od roku 1911, psal fejetony, které si i sám ilustroval
PONÁS AŤ PŘIJDE POTOPA, RADOSTI ŽIVOTA – výsměch naprosto všemu a všem, psal o svých zážitcích z různých podniků (bary, hospody, nevěstince…), jednoduché, improvizace, kritika všech i sebe, věděl že bohémský život je na nic
NOVÉ VERŠE – posmrtně vydané, vzpomínky na své bohémské zážitky, bere to jako ztracené roky + dojmy z cest
KAREL TOMAN (1877 – 1846)
- byl novinář a hodně cestoval
POHÁDKY KRVE – reakce na dekadenci – nesouhlasil s ní, propagace svobodného a nespoutaného života
SLUNEČNÍ HODINY – symbolistická sbírka, hlavní roli hraje Země (koloběh života)
STOLETÝ KALENDÁŘ – hlavní myšlenka – koloběh života – život je kruh, kde končí jedno začíná druhé
FRÁŇA ŠRÁMEK (1877 – 1952)
- pokusil se zevnitř rozvrátit armádu → za trest mu byla o rok prodloužena, za účast v anarchistickém hnutí byl ve vězení (v době 1. sv. války) věnoval se dále jen literatuře, protestoval proti okupaci šesti lety domácího vězení
ŽIVOTA BÍDO, PŘEC TĚ MÁM RÁD – převládá písňová forma, jednoduché hovorové výrazy, o milostných zklamáních, protiválečné a armádní dílo
MODRÝ A RUDÝ – modrá = rak. armáda, rudá = anarchisti, založeno na protikladech, opak armády a jednotlivce, armáda = ničení a škození všem
SPLAV – spojitost člověka a přírody – mládí, hlavní téma je erotika, smyslné prožitky
JEŠTĚ ZNÍ – z roku 1933, protiválečná témata versus mládí
RÁNY, RŮŽE – z roku 1945, dojmy z války a osvobození, závěrečná životní bilance
PETR BEZRUČ (1867 – 1958)
- pracoval jako poštovní úředník v Brně, vyzdvihoval komunisty, ale neměl s nimi nic společného, dnes jeho texty zhudebňuje např. Nohavica
SLEZSKÉ PÍSNĚ – posíláno anonymně do časopisů od roku 1900, definitivní podoba až 1928 → čím novější tím hroší – snažil se je zlepšovat, ale kazil to, stylizuje se do utlačovaných horníků, sociální poesie, kritika nespravedlnosti. Většinou forma balady, hovorová řeč, nářečí, můžeme určit místo děje. Veškeré nezdary v životě způsobeny útlakem
Žádné komentáře:
Okomentovat