- navazuje na předválečnou tvorbu, úpadek děje na úkor psychologické stránky
20. léta – reakce na válku a revoluci v Rusku, pokračuje realismus a naturalismus (starší autoři), legionářská literatura – výchova k vlastenectví
30. léta – největší rozvoj románu, individuální – klasika, jedna hlavní postava, kolektivní (společenský) – několik generací, žádná hlavní postava, historický, venkovská próza – spojené s náboženstvím, propagace tradic, psychologický román – zachycení krize, krajní situace
40. léta – okupace = cenzura, historická a psychologická próza se netýká problémů, lidové náměty a pohádky
LEGIONÁŘSKÁ LITERATURA
- o československých legiích (jednotky bojující proti Rakouskouhersku) Autoři nebyli spisovatelé, měla vychovávat k vlastenectví, zveličovali hrdinství legionářů → přeháněli
FRANTIŠEK LANGER
- legionář, původně povoláním lékař, po válce dramaturg divadla
JÍZDNÍ HLÍDKA – nejlepší legionářské dílo, drama, nepřehání, o jednotce průzkumníků → v zajetí → vztahy mezi sebou, strach co bude. Ukazuje normálnost lidí → přežijí pouze dva, psychologické dílo
RUDOLF MEDEK
- legionář, psal dokumentární prózu, chtěl popsat jak to bylo. Vycházel z realismu. Idealizace OHNIVÝ DRAK
JOSEF KOPTA
- legionář
TŘETÍ ROTA – o vzniku jednotky
TŘETÍ ROTA NA MAGISTRÁLE – o průchodu legií Sibiří
TŘETÍ ROTA DOMA – o návratu z Ruska
Žádné komentáře:
Okomentovat