Stanislav Kostka Neumann (1875 – 1947)
Bouřlivý život a vývoj, lyrik, citový, rom., stud. OA, nedokončil.
Byl jako jeden z vůdců studentské a dělnické Omladiny zatčen a odsouzen na 14 měsíců do vězení. Tam napsal první bás. sb. Nemesis, bonorum custos (Spravedlnost, ochránkyně dobrých) – soc. poezie ovlivněna Macharem a Sovou, milostné verše věnované jeho pozdější manželce Kamile.
Po propuštění se angažoval v anarch. hnutí, psal symb., socialistické a satanistické básně, přispíval do Moderní revue a vydával anarch. čas. Nový kult.
Sb. Jsem apoštol nového žití, Apostrofy hrdé a vášnivé, Satanova sláva mezi námi – Satan = symbol tohoto světa, přírody, oslava pozemskosti, renesanční radost ze života, těsně před válkou se rozvedl.
Sb. Sen o zástupu zoufajících – soc. laděné balady, b. Stráň chudých lásek – zakončila období „závislosti na literatuře“ a přivedla jej k „přímé závislosti na životě občanském“.
Sb. Knihy mládí a vzdoru – shrnul tvorbu mladšího období. Spolutvůrce almanachu na rok 1914. Fejeton S městem za zády,
sb. Hrst květů z různých sezon, Bohyně, světice, ženy. Sb. impresionistické a vitalistické poezie Kniha lesů, vod a strání – inspirovaná pobytem na Moravě (Bílovice u Brna, Řečkovice). Obraz přírody jako chrámu, vstupní modlitba – parafráze modlitby Otčenáš, ne k Bohu, ale k pozemskému životu. Po válce
sb. Nové zpěvy – inspirace futurismem, kubismem; opěvuje civilizaci, průmysl, techniku a vynálezy.
Sb. Třicet zpěvů z rozvratu – motiv války. Říjnovou revoluci považoval za začátek nové doby r. 1921 vstoupil do KSČ a komunismu obětoval nejvýraznější část svého díla.
Sb. Rudé zpěvy – naděje na nastolení spravedlivějšího řádu. Popularizační a kulturně historické studie (Dějiny lásky, Dějiny ženy, Francouzská revoluce), polemická kniha Anti-Gide neboli optimismus bez pověr a iluzí – reagoval na Gidovu kritickou reportáž o SSSR.
Sb. Láska – milostná lyrika. Sb. Srdce a mračna – časová poezie, sb. Sonáta horizontálního života, Bezedný rok, Zamořená léta.
Psal i prózu – trojdílný cyklus Elbasan, Válčení civilistovo, Bragožda – motiv války, dojmy z Albánie. Enciány z Popa Ivana – dojmy z Podkarpatské Rusi.
Ne příliš zdařilý román Zlatý oblak.
František Xaver Šalda – viz ot. č. 19.
Žádné komentáře:
Okomentovat