Čím více funkcí stát má, tím méně svobody pro občana. Cílem státu je vykonávat funkce na pozadí právního řádu.
1. vnitřní – garance základních práv a svobod občanů, řádu a spravedlnosti – fce. právní, ekonomická, sociální, kulturní, ochrana před vnějším nepřítelem
2. vnější – navazování vztahů a spolupráce s jinými zeměmi (mírové smlouvy a dohody aj.), otázka uprchlíků apod., poskytování pomoci jiným zemím v nouzi, světový mír, mezinárodní bezpečnost, vzájemná spolupráce a pomoc, ekonomická, kulturní, vzdělávací výměna, cestovní ruch, zabezpečení uzemní celistvosti před vnějším nepřítelem.
3. obranná – zabezpečení státu proti vnějšímu nepříteli, zabezpečení fungování vnitřního řádu – plní současně funkci vnitřní i vnější
právo:
ð soubor předpisů, podle kterých se organizuje a řídí život lidské společnosti, jejichž udržování lze vynutit státní mocí
ð právní předpisy určují, jak se mají členové organizované společnosti chovat
ð dělí se na jednotlivá odvětví (př. právo ústavní, občanské apod.)
- k vysvětlení pojmu práva nestačí jedna definice, protože slovo právo má dvojí význam: objektivní a subjektivní
1. objektivní právo => právní předpisy (zákony, vládní nařízení, vyhlášky), které upravují rozmanité společenské vztahy ( Upravené společenské vztahy = právní vztahy např. kupní smlouva, pracovní poměr, manželství) a ukládají jejich účastníkům různé povinnosti a přinášejí nároky (oprávnění)
2. subjektivní právo => nárok (oprávnění) účastníka právního vztahu, každý má na něco právo, nebo-li míra právní možnosti chování účastníka právního vztahu (např. dítě má subjektivní nárok na výživné od rodičů, neboť vztah mezi dítětem a rodičem je objektivně ustanoven jako právní předpis – objektivní právo)
Vývoj práva
1. zvykové (obyčejové) právo
2. psané právo
=> po vzniku státu – pojetí práva v podobě písemných předpisů. Obsah nejstarších právních předpisů @ především ustanovení trestního práva. Vydávali je příslušné společenské autority.
Žádné komentáře:
Okomentovat