Pořekadla – stručné někdy rýmované vyjádření životních zkušeností, bez mravního ponaučení
Pohádky – dobrý a statečný hrdina překonává nástrahy a nebezpečí pomocí nadpřirozených bytostí a kouzelných předmětů.
Pro lidovou slovesnost měli největší význam pověsti , které byli literárně zachyceny v kronikářství
(př: Kosmova kronika, Dalimilova kronika, Kronika Česká) Ústní lidová slovesnost nezanikla na ráz, když se objevili první písemné památky. Odrážela ovšem starší fázi společenského vývoje.
Ke konci 18. stol. Kdy česky psaná literatura téměř odumírala, se literární proces opět přesunul do lidové slovesnosti. Velké oblibě se také těšilo lidové drama vycházející z náboženských, velikonočních a vánočních her, jsou to v podstatě lidové hry a spisy. K lidovému dramatu se řadí i loutkové divadlo jehož repertoár vytvořili mezinárodní loutky (Faust, Don Juan). Nejznámější z českých loutkařů byl Matěj Kopecký – hrál s loutkami pohádky, které měly vlastenecký náboj.
Žádné komentáře:
Okomentovat