-smutek z odcházející lásky, melodická hudební báseň, dlouhé samohlásky
Růže se rděly jako zrána,
břečťan však splýval skoro s tmou.
Jen řasou hneš, má milovaná,
hneš se – a zjitříš úzkost mou.
Nebe se příliš něžně klene,
i vzduch voní až přespříliš.
Mám obavy dost oprávněné,
že záhy jinam zacílíš.
Jsem syt všech krás,
již jsem si povšim.
V kouzelném zdejším okolí.
Jsem přesycen vším, naprosto vším,
jen tebou, běda, nikoliv.
Nové - volný verš, zvýšená fantazie, silná individualita, pohled na svět ve své době, tvorba pod vlivem drog, symbol - abstraktní tvorba, mnohoznačnost výkladu , hra se slovy, smyslovost
Žádné komentáře:
Okomentovat