Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Antonín Sova (1864 – 1928)

impresionista a symbolista – svázaný s jihočeskou krajinou, Pacov

-psal lyriku přírodní („krajina je obraz básnické duše“) a milostnou, krajina odráží básníkovu duši

-samotář – přemýšlivý, citlivý

-vrací se k Sládkovi a Vrchlickému

-snažil se o zachycení dojmu z urč. okamžiku, byl okouzlen pomíjivostí určitého okamžiku

citát:

Jen jedno slovo najít v pravý čas

a uzdravit jím k smrti nemocnou duši.

Najíti za horou, když někdo čeká nás

A uhodnout, kde srdce skrývá se a buší

narodil se v umělecké rodině v Pacově – zdědil umělecké sklony (otec-zajímal se o hudbu)

spíše uzavřený do sebe, introvert

neobyčejný smysl pro barevné odstíny, pro mihotavý svět přírody a veškerého dění, pro pohaslé barvy a zvuky

básnická sb.: Soucit i vzor

báseň: Je večer světlý

- imprese, zachycení dojmu z prchlivého okamžiku, vjemy čichové- vůně, plné barev; rozplývavost kontur – mdlé, nejasné,

- „a zahrada v mdlém tone květu“

- symbol jeho duše(srdce): „noční můra“ = samota, „otřelé křídlo“ = bolest

- symboly, melodičnost, hudebnost, užití eufonie-podobné zakončení hlásek

-často symbol zahrady

básnická sb.: Květy intimních nálad

Žádné komentáře:

Okomentovat