Dvojí odpověď na základní otázku, 3. část
Zadruhé se ptáme, zda předfilosofické morální vědomí potřebuje etickou reflexi. Odpověď je dána povahou předfilosofického mravního vědomí. Pokud jde o vědomí obecných mravní skutečnosti, je nutno říci, že toto předporozumění je konsistentní jen podmíněně a sotva ob-stojí při bližší analýze: je vágní, nepřesné, někdy chybné – zvláště v konfrontaci se současným filosofickým myšlením. Předfilosofické mravní vědomí tedy potřebuje, aby filosofická etika předpoklady obsažené v mravním předporozumění kriticky posoudila, upřesnila, eventuálně opravila. Jde o filosofickou rekonstrukci běžného předporozumění. (Srov. A. Anzenbacher, Úvod do Etiky, str. 13 a 17)
Pokud jde o konkrétní hodnocení jednotlivého jednání, potřeba filosofické etiky vystupuje vždy tehdy, když je normativní platnost norem nějak zpochybněna a musí být zdůvodňována. Je tomu tak, když své morální soudy konfrontujeme se soudy druhých lidí nebo když je třeba upevnit mravní jednotu společnosti.
Mimoto „člověk dnešní západní civilizace je následkem stále nových možností techniky a medicíny stále znovu stavěn před konflikty nezvládnutelné běžným morálním vědomím (např. ochrana životního prostředí, umělé oplodňování, genové inženýrství). Potřebuje pro svá rozhodnutí pomoc a je při tom odkázán nejen na etiku, ale i na empirické vědy“ (Ricken, str. 17).
Žádné komentáře:
Okomentovat