- Kant se snaží popsat předpoklady etiky
- v této části upozorňuje na nepodmíněnost (autonomii) mravního citu, je to jakási
schopnost člověka rozhodnout se pro určité jednání na základě vnitřních morálních
norem nezávisle na vnějších podmínkách
- vyjádřil tuto myšlenku do podoby tzv. kategorického imperativu (přikazující tvrzení) a
ten zní: „Jednej podle zásady, o které bys chtěl, aby se stala obecně platným zákonem“
- citát: „Hvězdné nebe nade mnou, mravní základ ve mně“ → hvězdné nebe vidíme
všichni, ale nemůžeme jej změnit
kritika soudnosti
- zde se zabývá estetikou a vnímáním krásy
- Kant se ptá: „Existuje měřítko pro vnímání krásy a ošklivosti?“, odpovídá, že existuje
a jsou to naše pocity
- rozlišujeme 2 základní pocity: pocit libosti a pocit nelibosti → krásné je to, co v nás
vzbuzuje libost, naopak pocit nelibosti je známkou nedostatku krásy a estetična →
zdůrazňuje lidskou individualitu, vliv transcendentální dialektiky
Kantův přínos pro filozofii byl mimořádný, dodnes mnozí myslitelé vycházejí z jeho konceptu nezávislosti člověka na vnějších vlivech, transcendentálního poznání apod.
Žádné komentáře:
Okomentovat