Činnost obchod. bank je výrazně ovlivňována ze strany centrální banky a to ze dvou důvodů

1) Zabezpečování relativní stability bankovní soustavy.

2) Ovlivňování vývoje nabídky peněz prostřednictvím úvěrové činnosti obchodních bank.


- Nástroje měnové politiky :

1) Povinné minimální rezervy :

Každá banka musí mít u ústřední banky.Je to určité procento z depozit ( vkladů ).Ústřední banka může ovlivnit množství peněz v eko.Tím, že změní výši pro poskytování úvěrů, nebo naopak.


2) Diskontní sazba :

V případě, že banka nemá peníze, může si vypůjčit od centrální banky.Úrok, který si centrální banka určí se nazývá diskontní sazba.


3) Operace na volném trhu :

Nazývá se tak proces nákupu a prodeje cenných papírů ústřední bankou.Pokud ústřední banka nakupuje státní cenné papíry, zvyšuje tím nabídku peněz v ekonomice.


4. Ostatní nástroje :

- Ústřední banka může například :

- Určit ostatním bankám maximální rozsah jimi poskytovaných úvěrů = úvěrové limity.

- Stanovit minimální úrokové sazby z vkladů přijímaných bankami.

- Stanovit maximální úrokové sazby z úvěrů poskytovaných bankami.

Vnější obchodní a měnová politika

- regulace toků přes hranice, a to:

- vnější obchodní (toky zboží)

- vnější měnová (kapitálové trhy)

Konečné cíle

- ovlivnit Y, zaměstnanost

- cenová úroveň

Bezprostřední cíle

- ovlivnění měnového kurzu

- ovlivnění platební bilance

Nástroje VOMPY

a) přímé (administrativní)

- kvóty (kolik se smí vyvést, dovést)

- tarify (daň zdražující dovoz, vývoz à clo)

- vývozní subvence (když vyvezeš, dostaneš příspěvek)

- ovlivnění měnového kurzu (snížení měnového kurzu à naše zboží levné)

- neviditelné překážky (něco nesplňuje hygienické, etické normy; kulturní památky nelze vyvést)

Nástroje

- těsně souvisejí s veřejnými rozpočty, šířejí s veřejnými financemi

a) diskrétní (záměrná) opatření

- jednorázová rozhodnutí

· změna daňových sazeb

· změna ve struktuře rozpočtových výdajů (škrt celé kapitoly)

· změna ve výši určité rozpočtové položky

b) vestavěné (automatické) stabilizátory

· progresivní daň z příjmů (roste s daňovým základem)

· pojištění v nezaměstnanosti (SP a ZP vyrovnává výkyvy v hospodářském cyklu)

· státní výkup zemědělských přebytků

· subvence a dotace k cenám zemědělské produkce

Názory

· Keynesiáni

- státní rozpočet je dobrý nástroj

- stát je silný

· Klasikové

- schodkové rozpočty jsou špatné

- samé úplatky

Vládní selhání

- nedokáže zvýšit ekonomickou efektivnost

- nedokáže správně přerozdělovat

Cíle

· ovlivnit úroveň Y a s ním i zaměstnanosti

· ovlivnit úroveň cenové hladiny

à dosáhneme toho bezprostředními cíly a jejich naplněním, které je důležité k naplnění cílů konečných pro lepší zítřek

· ovlivnění úrovně úrokové míry

· ovlivnění množství peněz v oběhu

- změní-li se úroková míra, tak se změní investice, výdaje domácností à změní se Y, P

- zvýšení úrokové míry způsobí útlum ekonomického růstu

­MS à i¯ à ­I,C à ­AD à ­Y a zaměstnanosti, ­P

Nástroje měnové politiky

a) přímé (administrativní)

· regulace investičních úvěrů (pravidla půjčování firmám, doba splatnosti, na co je třeba souhlas státního orgánu?)

· regulace spotřebitelských úvěrů (stát vydává zákony, nařízení, vyhlášky, aby se nepůjčovalo – bonita klienta, maximální doba splatnosti)

b) nepřímé (tržní)

- jde o to použít nástroje blízké trhu a pak nechat působit trh samotný

· politika povinných minimálních rezerv (Kolik si banky musejí ponechat peněz?)

· operace na volném trhu (centrální banka vstupuje na trh peněz jako AS, AD, čímž zvyšuje AS nebo AD po penězích)

· diskontní politika (diskontní sazba je úrok, za který si komerční banky půjčují od bank centrálních)

Nástroje HSP

právní nástroje

· monetární politika (zvyšování, snižování úrokové míry, která svými důsledky ovlivňuje vývoj AS, AD)

· fiskální politika je politika rozpočtová a využívá veřejných rozpočtů (SR, municipální rozpočty = obec)

· vnější obchodní a měnová politika (VOMP)

- obchodní ovlivňuje toky přes hranice dané ekonomiky, které se týkají výrobků a služeb

- měnová se týká toků přes hranice dané ekonomiky, které se týkají kapitálových toků = zákon o SR

· důchodová politika (platy v rozpočtové sféře, ceny statků, cenový práh a strop, regulované ceny zabraňují plýtvání energií)

à každý nástroj má své omezení, dispozici mezi ekonomickou volbou (peníze) a volbou hospodářské politiky státu (politika)

Teorie veřejné volby

- existuje vládní selhání?

- usiluje vláda o efektivní a kvalitní společnost?

- studuje jak vlády rozhodují o úrovni daní, společenských potřeb, rozdělní transferových plateb, ale ve veř. sektoru

Kapitola 32 – Ekonomická úloha vlády

A/ ÚLOHA VLÁDY V MODERNÍ EKONOMICE

Nástroje vládní politiky

1) daně – snižují soukromé výdaje à uvolňují prostor pro veřejné výdaje

2) výdaje, kt. podněcují fy nebo zaměstnance k výrobě jistých SaS + transfery, kt. skýtají důchodovou podporu

3) regulace, kt. obyvatelům dávají pokyny, aby vykonávali či nevykonávali jisté ekonomické aktivity

Země s vysokým důchodem mají tendenci zdaňovat a vydávat větší podíl GNP než chudé země. Spolu s rychlým růstem výdajů a daní se také obrovsky rozmnožily zákony a regulace související s ekonomickými záležitostmi.


Funkce vlády

Ekonomie v posledních letech vyvinula disciplínu nazývanou veřejná volba. Ta studuje, jak se vlády rozhodují a jak řídí ekonomiku. Ptá se, jaké statky vlády kupují, komu jsou rozdělovány přínosy z vládních programů, jak se tyto vládní SaS vyrábějí.


1) vytváření právního rámce TE

Sem patří definice vlastnictví (nakolik “soukromé” je soukromé vlastnictví?), zákony pro uzavírání smluv a hosp. podnikání, vzájemné závazky zaměstnanců a zaměstnavatelů,… V průběhu 20. století se práv. systém vyvinul natolik, že činí firmy ze zákona zodpovědnými za svá jednání a své produkty.

2) stanovení MAE stabilizační politiky

Soudobé vlády se snaží vyhladit hosp. cyklus – předcházejí chronické nezam., ek. stagnaci a rychlé cen. inflaci. Pomáhají jim k tomu nástroje v podobě monetární a fiskální politiky.

Vývoj mezinárodního měnového systému:

BRETTONWOODSKÝ SYSTÉM - rámec pro řízení měnových kurzů. Zlato zde bylo postaveno do pozice duálního vládce spolu s dolarem. Každá měna měla oficiální paritu stanovenou ke zlatu a dolaru. Hlavním rysem byla možnost změny kurzů pokud došlo k nerovnováze.

Mezinárodní měnový fond - dodnes působí jako centrální banka centrálních bank. Členské země půjčují tomuto fondu své měny ten je pak půjčuje zemím, které mají problémy s platební bilancí

Světová banka - financují ji věřitelské země podle svého ekonomického významu. Banka půjčuje zemím, které nemohou získat úvěry od bank s nízkými úroky.

Díky brettonwoodskému systému se země zničené válkou mohly rychleji rozvíjet. Díky tomu jak rychle se rozvíjely Německo a Japonsko a jak rostly deficity USA, hromadily se v zahraničí dolary. V roce 1971 došlo ke krizi a president Nixon oficiálně zrušil vázanost dolaru na zlato a tím ukončil činnost brettonwoodského systému.

Dnešní systémy řízení měnových kurzů - jen málo zemí připouští volnost pohybu svých kurzů, to jest, že nenechávají výši měnového kurzu určovat pouze trhem, ale snaží se intervenovat. Většina zemí má pružné řízené kurzy. Některé země uplatňují politiku pružných kurzů v rámci cílových zón ( viz ČR), to jest stanovení fluktuačních pásem. Mnoho menších zemí zavěšuje své měny na nějakou významnou měnu, případně na celý koš měn. No a některé země se slučují do měnových bloků, aby vzájemně stabilizovaly své kurzy.


Vnější měnová politika:

Snahou je prosadit dlouhodobě vyrovnanou platební bilanci, druhým bezprostředním cílem je regulace měnových kurzů. Konečnými cíly jsou cenová stabilita a dostatečná zaměstnanost v zemi.

Nástroje vnější měnové politiky - a) tržně orientované nástroje - intervence na devizových trzích, opatření monetární a fiskální politiky, které svými účinky mají vliv na rovnováhu platební bilance.

b) přímá (administrativní ) opatření - kvóty ( stanovení maximálního množství určitého statku, které lze dovézt ), cla a vývozní subvence, neviditelné překážky dovozu ( např. přísné hygienické a zdravotní normy atd.). Popřípadě viz skripta.

Nástroje monetární politiky:

Nepřímé nástroje:

- Diskontní sazba: úroková sazba, za kterou poskytuje CEB úvěry ostatním bankám. Čím je tato sazba větší, tím jsou úvěry dražší, a tím méně si budou banky půjčovat, a tím se sníží množství peněz v oběhu.

- PMR: jsou pohledávky CEB vůči ostatním KB. Tyto rezervy nejsou úročeny. Zvýšením těchto rezerv se sníží množství peněz v oběhu a naopak.

- Operace na volném trhu: CEB nakupuje nebo prodává cenné papíry, a tím stahuje peníze z oběhu, nebo naopak uvolňuje peníze do oběhu.

Přímé nástroje CEB:

- Povinné vklady: KB mají povinnost si zakládat u CEB běžný účet. CEB pak kontroluje směr dotací.


Fungování monetární politiky při regulaci AD:

Expanze monetární politiky vede posunu nabídky peněz doprava, tj. ke zvýšení nabídky peněz. V důsledku toho se zvýší AD. V krátkém období je křivka AS horizontální. to znamená, že monetární politiky je maximálně účinná. V dlouhém období má monetární expanze za příčinu inflaci. V dlouhém období je inflace čistě monetární jev.

Kvantitativní teorie peněz - základem je kvantitativní rovnice peněz M .V = P . Y Kde M je množství peněz v oběhu a V je rychlost obratu peněz, Y je důchod a P je cenová hladina. Východiskem je, že V se nemění, stejně jako se nemění P. Z toho vyplývá, že změny v množství peněz v oběhu mají vliv pouze na cenovou hladinu. M = k . PY

k = 1/V = koeficient důchodové rychlosti oběhu peněz. P = M/kY --- dokazuje tvar křivky AD a její hyperboličnost.

Proces generování peněz

- za prvé: CEB rozhodne o výši PMR; za druhé: bankovní systém považuje tyto rezervy za vstup a přeměňuje je v mnohem větší množství bankovních peněz. Oběživo plus tyto bankovní peníze pak představují nabídku peněz M1. Banky mohou postupně vytvářet peníze. Působí zde proces multiplikace. Příčinou je takzvaný peněžní multiplikátor = 1/PMR krát původní vklad. Tímto způsobem se z původně uložené tisícikoruny při desetiprocentních PMR stane na konci multiplikačního procesu deset tisíc korun. Banky tak vytvářejí nové peníze. Nebo-li: Je-li zákonem stanovená povinná rezerva deset procent budou nové vklady desetinásobkem rezervy. Avšak jakmile se část ze zvýšených vkladů přelévá do oběživa či nepeněžních aktiv, nebo když banky drží přebytečné rezervy, pak se tvorby vkladu odchýlý od poměru 1/povinný podíl rezerv.

CEB, její cíle a nástroje její monetární politiky:

Funkce CEB:

- emisní funkce - pouze CEB má právo emitovat nové hotovostní peníze na daném území

- CEB je nositelem monetární politiky.

Cíle CEB:

- stabilita kupní síly měny

- plná míra zaměstnanosti

- zabezpečení stabilního ekonomického růstu

- rovnováha platební bilance

Současně lze zpravidla naplnit jen dva z těchto cílů. K naplnění hlavního cíle postupuje banka přes nabídku peněz, regulaci úrokových měr a ovlivňování devizových kurzů. S rostoucí nezávislostí CEB na vládní politice roste účinnost monetární politiky.

Nástroje monetární politiky:

Nástroje CEB dělíme na přímé a nepřímé.

4.4. Nástroje řízení nákladů

THN
- vyjadřují nezbytně nutné množství VR vynakládaných na jednotku výkonu

- nebo vyjadřují nezbytně nutné množství určitého druhu zásob (OM)

- vytvářejí v podniku celou soustavu norem, které se člení


Podle předmětu normování
NS materiálu, NS odpisů, normy zásob, normy jakostních tříd výrobků, NS práce


Podle účelu
- operativní (skutečné platné, používané)

- plánové (při plánu Q)


Podle předmětu spotřeby
- individuální (materiál, suroviny)

- souhrnné (provozovací, pomocné látky)


Aby byli THN účinným ovlivňujícím nástrojem podniku musí tvořit s kalkulacemi, rozpočtem a účetnictvím ucelený systém.

Nežádoucí motivace (demotivace)

Nežádoucí motivace (demotivace)
bývají prováděny nevědomky, původně s dobrým úmyslem
různý původ
- chybně zvolené motivační nástroje (na typ X jsou použité nástroje Y)
- chybné řídicí praktiky (upřednostňování některých pracovníků, špatné komunikační kanály, informační systémy)
- netečnost vůči různým vnitřním nebo vnějším faktorům
- rozčarování - něco slíbí a nesplní
- něco chce, ale sám to nedělá
- zavádění složitého programu, který potřebuje výměnu informací
- špatný dojem
- nedostatečná informovanost
- nejasné, zmatečné příkazy
- rozpor slov a činů (něco jiného říká a něco jiného dělá)

Ovlivňování
uplatňování moci či vlivu nad ostatními
za účinné se v současnosti považují všechny etické prostředky uplatnění vlivu založené na principu win-win, tzn. ty, které jsou v souladu s požadavky manažera a přitom jsou v souladu s potřebami a přáními druhého člověka

nové rysy:
rozšířilo se ovlivňování z podřízených i na okruh zákazníků, dodavatelů, relevantních třetích stran (banky,..)
prohlubující se globalizace rozšiřuje spektrum subjektů – nutno respektovat národní kulturu, zvyklosti, atd.

nástroje:
přímé
opírá se o direktivní příkazy prováděné manažery a od podřízených očekává kázeň při plnění uložených úkolů
forma ústní i písemná (příkazy, zákazy, nařízení, směrnice, pokyny)
směrnice, postupy pro opakovaná rozhodnutí představují know-how

nepřímé
dávají místo a prostor k samostatnosti

nástroje ekonomické
- mzdy, odměny, prémie, ekonomické sankce, podíly na zisku, zaměstnanecké akcie

nástroje mimoekonomické
- pochvaly, veřejná uznání, nepřípustnost závisti, podezíravosti, pracovní klima, dobré prostředí