LIT: Rudolf Říčan – 12 století církevních dějin, Štěpán Šoltész – Dějiny křesťanské církve, August Franzen – Malé církevní dějiny
Christianizace Evropy
- 313 vydal císař Konstantin Edikt milánský - křesťanství již nadále není považováno za nedovolené náboženství, ale za povolené, Konstantin se pokouší křesťany (v této době již velmi početné) zapojit do struktur impéria
- 325 svolává Konstantin do Nikaie první ekumenický koncil, zakládá také nové hlavní město říše, Konstantinopol, křesťanské město, které má nahradit Řím
- jeho nástupci s výjimkou Juliána Apostaty církev podporovali a křesťanství uznávali, za vlády Theodosia se křesťanství stává fakticky i právně státním náboženstvím (roku 380 vydal edikt, kt. se křesťanství stalo jediným povoleným vyznáním ve státě, edikt byl namířen hlavně proti ariánům – učení, že Ježíš Kristus je stvořená bytost, spolu s Duchem svatým podřízená Bohu Otci)
- křesťanství se šířilo ve 4.st. hl. mezi helenizovaným obyvatelstvem na V a na romanizovaném Z, ve Španělsku a provincii Africe křesťanství převládlo už ve 4.st., podobně v Panonii a Noriku (dnešní Rak.), v 5.st. pak v Galii a Porýní
- v rámci stěhování národů se začaly tlačit od V do Z části římské říše pohanské národy, kt. věřily pouze v tajemné přírodní síly, jejich vládci postupně začali do svých zemí povolávat křesťanské misionáře (protože křesťanství učí lid kázni a zodpovědnosti) – prvním germánským kmenem, kt. přijal křesťanství byli ve 4.st. Gótové v uherské nížině, jejich misionářem a poté biskupem byl Wulfila, od Gótů přejímali křesťanství další germánské kmeny → 496 se dal pokřtít francký král Chlodvík, pokatoličtění franckého lidu bylo rozhodující pro získání ostatních Germánů pro katolické vyznání, v roce 800 byl nejmocnější francký panovník Karel Veliký korunován papežem na římského císaře, považoval za svou povinnost šířit křesťanství, násilím nutil germánské a slovanské kmeny (hl. Polabské Slovany), aby přijali křesťanství
- vedle misionářů, kt. povolávali panovníci, vycházeli mezi pohany i misionáři vedení touhou šířit učení Krista, prvními z nich byli mnichové z Británie a Irska – vycházeli hl. k Anglosasům, poté i na evropskou pevninu (Holandsko – pohanští Frísové, Itálie, stř. Něm. – Durynkové, Hessové)
- v Evropě se rodí nové státní útvary a pro oblast Říma, v němž papežství přetrvalo jako jediná skutečně fungující starověká instituce, se jednalo o dobu velkých nejistot a bojů, nové ohrožení Langobardy přimělo papeže Štěpána II. (8.st.), aby zažádal o pomoc ve franské říši, u Pipina, a papežství se tak začalo přiklánět k franské říši, Pipin přiřkl papežům dobytá území ve střední Itálii, které se stalo základem papežského státu (patrimonium sancti Petri), církevní stát definitivně vzniká roku 774; existoval až do roku 1870
- SLOVANÉ – prostřednictvím knížat se dostalo křesťanství z francké říše i k nám, roku 830 byl v Nitře zbudován 1.křesťanský kostel, roku 845 přijalo 14 českých vévodů křest v Řezně, Rastislav ale povolal misionáře z Cařihradu (obava že s něm. kněžími by zasahovala do záležitostí země i něm. knížata), 863 příchod Konstantina a Metoděje na VM, na základě jejich vlivu začalo křesťanství pronikat do Čech, po smrti Metoděje (885) se naše země dostaly pod vliv něm. biskupů, a tím do oblasti řím. církve, Metodějovi žáci byli vyhnáni, což ale vytváří možnost misií u dalších slovanských národů, kromě šíření křesťanství má cyrilometodějská mise význam v tom, že položila základy kultury a vzdělanosti na našem území – v 9.st. obrácení Bulharů (chán Boris), kt. se připojují ke křesťanskému V, v 10.st. obrácení Rusi (kníže Vladimír), Čech, Polska (Měšek I.), Uher (Štěpán I.)
- IRSKO – křesťanství sem proniklo již před rokem 400 z Británie, za vlastního misionáře Irska je však považován až svatý Patrik (Brit), který zde zahajuje svou misi po roce 432
– misionáři zde zakládali kláštery, těšili se velké úctě obyvatelstva, rozkvět klášterního života byl takový, že se Irsko v 6.st. nazývalo insula sanctorum (ostrov svatých), tyto kláštery byly středisky vzdělanosti a mniši odtud konaly iroskotské misie dále do Evropy, zasloužili se o vznik mnoha evropských klášterů a o christianizaci barbarských národů, nejvýznamnějším misionářem Kolumnám Mladší, iroskotská misie byla prvním misijním působením, které zasahovalo i na české území
- ANGLIE – křesťanství již v římské době, ale po zániku římské organizace odsud vymizelo, koncem 6.st. začala mezi Anglosasy misijní činnost, misie probíhala ze dvou směrů – z Irska a z Říma, anglické kláštery se staly místem duchovního i vědeckého života, zapojení germánského světa do okruhu křesťanství vylíčil anglický mnich Beda Ctihodný
– i anglická církev byla misijně činná; významnými anglosaským misionáři jsou Wilfried z Yorku, který kázal Frísům a Winfried Bonifác, kt. spojil franckou církev s Římem a umožnil tak vývoj, kt. vyvrcholil korunovací Karla Velikého na císaře a nakonec obnovením Z císařství Otou Velikým (962)
Žádné komentáře:
Okomentovat