Odraz osvícenství a josefinismu v náboženském životě

- osvícenství je hnutí vyvolané mysliteli, kt. usilovali o rozumové poznání světa, přírod. zákonů a společenských pořádků a nevázali se na církevní učení a řád, zač. jsou už v renesanci, kt. navázala na kulturní dědictví antiky, církev se stavěla proti poznatků osvícenců (např. že Země obíhá kolem Slunce, že popírají zázraky) a prohlašovala je za kacíře
- osvícenství budilo odpor proti jezuitům, kt. nakonec papež Clement zrušil (1773), brzy poté zrušil v Rakousku císař Josef II. (1782) veliký počet klášterů
- nejvíce byla postižena katolická církev ve Francii, když tam 1789 vypukla VFR, církevní jmění bylo konfiskováno, kláštery zrušeny, křesťanský letopočet byl zrušen, po revoluci Napoleon uzavřel s církví konkordát, kt. ji povolil konat duchovní práci, ale dohled nad jejím konáním měl stát a katolická církev přestala být jedinou církví ve Francii
- 1781 vydal Josef II. toleranční patent, kt. ukončil pronásledování evangelíků v Rakousku, jimž bylo dovoleno svobodně vyznávat svoji víru, vedl ho k tomu jednak fakt, že tajné evangelíky nebylo možné vyhladit násilím a také to, že ačkoli byl katolík, byl stoupencem osvícenství, kt. zdůrazňovalo náboženskou snášenlivost
→ patentem se nedostalo evangelíkům rovnoprávnosti s katolíky, byli jen trpěni, mohli si zvolit pouze augsburské (luterská církev) nebo reformované vyznání (helvetská církev), ne ale vyznání bratrské, evangeličtí duchovní neměli titul faráře, ale pastora, nesměli vést matriky