Zabezpečení realizace vybrané strategie, Charakteristika strategie

Zabezpečení realizace vybrané strategie

Charakteristika strategie:

1. míří do vzdálené budoucnosti
2. firmě má zajistit konkurenční výhody, specifická konkurenční výhoda
3. určuje základní parametry podnikání (objem výrobků, služeb, trhy)
4. dosažení souladu mezi aktivitami firmy a jejím prostředím
5. staví na klíčových zdrojích a možnostech firmy
6. vymezovat základní způsoby zajištění zdrojů
7. musí určovat úkoly taktické a operativní
8. musí zohledňovat i firemní hodnoty (očekávání akcionářů, bank, respektovat firemní kulturu)

Zahraniční okolí podniku - důvody pro prodej v zahraničí:

nižší náklady, nižší cena pracovní síly, vyšší zisky

1. vědět cenu pracovní síly v zahraničí
2. vědět cenu materiálu, dopravní náklady
3. znát výkyvy směnných kurzů
4. znát podporu vlády
5. vědět cla, pojištění, daně
6. zvážit ekonomickou aktivitu, kulturní a jazykové bariéry
7. klima
8. vliv odborů
9. dostupnost trhů

Rozpočtování přímých nákladů

- Jsou přesně zjistitelné na jednotku výkonu.

- Pokladem : THN normy


Plán výroby

- Rozpočet nepřímých nákladů :

U některých plánovaných druhů jsou stanoveny na určité období např. rořční odpisy investičního majetku, nebo měsíční platy THN.Ostatní náklady se rozpočtují buď podle limitu určených účetní jednotkou, nebo se rozpočtují podle zkuenosti z minulých období např. výkony spojů, přepravné.Některé náklady lze stanovit podle THN např. spotřeba elektrické energie, nebo některých druhů pomocných materiálů.


- Zdroje informací : Podniková statistika

Operativní evidence

Účetnictví

- Kalkulace :
Rozumíme stanovení ( předem ), nebo zjištění ( následně ) vlastních nákladů nebo ceny klakulační jednice, tj. přesně vymezeného jednotlivého odbytového, nebo vnitropodnikového výkonu.Proto podle časové souvislosti s prováděným výkonem rozeznáváme kalkulaci předběžneu a výslednou.Kalkulace je propočet nákladů, výnosů a ceny na klakulační jednici a sleduje je v pordrobnějším dělení.


Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony

Význam kalkulace

1) Stanovení přijmů a výdajů ( rozpočtu )

2) Stanovení ceny

3) Nástroj rozboru hospodaření

4) Porovnávání výsledků v čase

5) Srovnání výsledků různých vnitropodnikových středisek


- Členění nákladů v kalkulaci :

1) Přímé ( jednicové ) náklady :

Náklady, které souvisí s výrobou určitého druhu výrobků ( spotřeba základního materiálu a mzdy výrobních dělníků za odpracovaný čas ).

2) Nepřímé režijní náklady :

Společné náklady, které se vynakládají ne zajištění procesu výroby, nebo jiné činnosti podniku a jeho správy.


- Kalkulační vzorec :

1) Přímí materiál

2) Přímé mzdy

3) Výrobní režie

4) Zásobovací režie

5) Správní režie

6) Prodejní ( odbytová) režie

Úplné vlastní náklady výkonu


Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty

Funkce obchodního podniku

1) Přeměna výrobního sortimentu v obchodní a zajištění přiměřeného množství.

2) Překonání rozdílu mezi časem výroby a časem spotřeby.

3) Překonání rozdílu mezi místem výroby a místem spotřeby a prodejny potřebném místě.

4) Zajišťování kvality zboží.

5) Ovlivňování poptávky.

6) Zajišťování racionálních zásobovacích cest.

7) Zajišťování vlastní platební způsobilosti.


- Zahraniční obchod :

Zahraniční obchod jsou vztahy ve spotřebě v zahraničí.


- Důvody pro vznik zahraničního obchodu :

1) Přírodní podmínky ( rozdílná vybavenost státu )

2) Orientace na to, k čemu má stát nejlepší podmínky = odlišnost nákladů

3) Získání volně směnitelné měny

4) Odlišnost kvalifikaci a schopnosti ekonomicky kvalifikovaného obyvatelstva


- Důvody odlišnosti nákladu :

1) Cena pracovní síly

2) Cena energie

3) Efektivnost pracovníků

4) Vzdálenost přírodních zdrojů

5) Nároky na ekologii

6) Daně, clo


Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty

Členění nákladů dle závislosti na změnách objemu výroby

1) Fixní náklady : Jsou nezávislé na objemu výroby, jsou vyvolány nutnosti zabezpečit chod podniku jako celku. Např. nájemné, odpisy, mzdy správních pracovníků, atd...


2) Variabilní náklady ( proměnné ) :

Mění se v závislosti na změnách objemu výroby.Patří sem přímé náklady a část nákladů režijních.Vyvíjí se buď stejně rychle jako objem výroby ( tzv. proporcionální náklady ), pomaleji než objem výroby ( tzv. degresivní náklady ) nebo rychleji ( tzv. progresivní náklady )

- Proporcionální náklady :

Základní materiál, úkolové mzdy


- Progresivní náklady :

Mzdové náklady za práci přesčas, v noci a o svátcích


- Degresivní náklady :

Náklady v kuchyni, náklady při nákupu zboží ve velkém


- Členění na věcné a osobní :

- Náklady věcné ( materiální ) :

jsou spjaty s věcnými činiteli výroby ( odpisy HIM, spotřeba materiálu, spotřeba energie ).

- Náklady osobní :

Jsou spjaty s osobními činiteli výroby ( mzdy, pojištění, odměna, atd ... )

Členění nákladů podle druhu činnosti

1) Náklady na průmyslovou výrobu

2) Náklady na zemědělskou výrobu

3) Náklady na bytové hospodářství

4) Náklady na závodní jídelnu, lékaře, bezpečnost, rekreaci


- Členění nákladů podle středisek hospodaření :

- Prvotní náklady :

Vznikají mimo podnik ( např. náklady na materiál nebo služby dodané jiným podnikem, mzdy pracovníků, spotřeba dodané energie, atd ... )


- Druhové náklady :

Vznikají uvnitř podniku ( jedno hospodářské středisko je fakturuje jinému, např. opravy vlastní údržbou, spotřeba energie z vlastní elektrárny, atd ... )


- Zjišťování nákladů :

Na náklady podniku působí celá řada činitelů, jako např. velikost podniku, objem a struktura produkce, úroveň výrobního procesu ( norem spotřeby materiálu, práce, využití strojů, atd ... ).Hospodaření s výrobními činiteli.

Náklady zjišťujeme

Z různých technických podkladů ( konstrukční rozpiska, technologický postup, projekt stavby, atd ... )

Z podkladů účetnictví a z kalkulací.


- Snižování nákladů :

Hledání cest snižování nákladů je pro každý podnik velmi důležité, plyne z toho zvyšování zisku.

- Snižování nákladů : Zdůvodněné : ( zmenšování odpadu, snižování postojů, počtu zmetků ).

Nezdůvodněné ( životní prostředí )


- Cesty snižování nákladů :

1) Úspora materiálu

2) Úspora, šetření energie

3) Růst zvyšování produktivity práce

4) Využití investičního majetku ( stroje ... )

5) Celkové dobré hospodaření podniku ( snižují se úroky, platí se nižší penále, snižování pokut ).


- Účtování nákladů :

1) Provozní

2) Finanční

3) Mimořádné


Případy :

Pokud prodám v polovině roku auto = 125 000 = 62 500 641 / 082

62 500 541 / 082


- Náklady příštích období :

VÚD : Náklad v lednu 50 000 518 / 381


- Výdaje příštích období :

VBÚ : Výdaj Peněžních prostředků na zaplacení nájemného za leden příštího období

518 / 381


512 / 1 Cestovné do limitu

512 / 2 Cestovné nad limit

1) Druhové členění nákladů :

Takzvané prvotní náklady.Podle jednotlivých výrobních činitelů :

Základní nákladové druhy : Spotřeba materiálu

Spotřeba paliv a energii

Mzdové a ostatní osobní náklady

Finanční náklady ( pojištění, úroky, živnostenské listy )


2) Účelové členění nákladů

Na které činnosti ( výroba, odbyt, správa, atd ... ) jsou náklady vynaloženy :

- Náklady na výrobu, odbyt, náklady správní

- Náklady provozní a neprovozní

A) Provozní : Jsou spojeny s provozem podniku ( spotřeba materiálu, mzdy pracovníků, odpisy HIM, atd ... )

B) Neprovozní ( finanční ) : Nejsou spojeny s provozem podniku ( pojištění majetku, úroky atd ... ).


3) Kalkulační členění nákladů :

Slouží ke zjišťování nákladů na jednotlivé výkony

A) Náklady přímé ( jednicové ) : Můžeme přesně určit, na co byly vynaloženy ( např. spotřeba 4 metrů látky na 1 kabát )

B) Náklady nepřímé ( režijní ) : Nemůžeme přesně určit, na které konkrétní výrobky byly vynaloženy ( např. spotřeba energie, atd ... )

Maturitní otázka číslo 15 - ekonomie

Téma :
Náklady na podnikatelské činnosti

- Náklady :
V penězích vyjádřená účelová spotřeba prostředků a práce související s hospodářskou činnosti podniku

- Druhy Nákladů :
1) Materiálové
2) Osobní
3) Odpisy
4) Provozní
5) Finanční
6) Mimořádný

- Členění nákladů :
1) Druhové
2) Účelové
3) Kalkulační :
a) Přímé ( jednicové )
b) Nepřímé ( režijní ) :
Režijními náklady rozumíme : Odpisy, energie, drobní majetek.
4) Podle závislosti na změnách objemu výroby
5) Podle hospodářských středisek
6) Podle výkonů ( účel, vynaložení ) : Různé zakázky, výrobky, služby.

Konkrétní determinanty přirozené míry nezaměstnanosti:

· Demografická skladba obyvatelstva země a její vývoj – např. jestliže v dané zemi a v daném období vstupují do produktivního věku početnější ročníky mladých lidí, a protože tyto skupiny zpravidla mají vyšší průměrnou přirozenou míru nezaměstnanosti než je přirozená míra nezaměstnanosti v celé zemi, potom má přirozená míra nezaměstnanosti v dané zemi tendenci se zvyšovat.

· Pojištění osob v nezaměstnanosti – snižuje břemeno nezaměstnanosti u lidí, jež se stali nezaměstnanými.

· Minimální mzda – jestliže je vyšší než trh vyčišťující nominální mzdová sazba, přirozená míra nezaměstnanosti se v dané zemi zvyšuje.

· Systém přeškolování (rekvalifikační systém) a systém přesné a včasné evidence volných pracovních míst

· Tempo růstu rozdílných sektorů – pracovní síly nemohou být přesunuty okamžitě a bez nákladů z upadajících sektorů do dynamických sektorů: tyto sektorální přesuny vyžadují čas. Čím větší jsou rozdíly v míře růstu mezi jednotlivými sektory, tím vyšší je přirozená míra nezaměstnanosti.

Nezaměstnanost a jev hysterese

Dlouhé období vysoké nezaměstnanosti má tendenci zvýšit přirozenou míru nezaměstnanosti. Argumentace je založena na modelu stanovení mezd pro zaměstnance ve firmě (insiders) a modelu stanovení mezd pro zaměstnance nezaměstnané ve firmě (outsiders). Při růstu nezaměstnanosti je část insiderů propuštěna a stávají se outsidery, o které se odbory přestanou starat. Tímto způsobem se může stát rostoucí část nezaměstnanosti permanentní. Současně někteří autoři uvádějí, že nezaměstnaní pracovníci ztrácejí svoji kvalifikaci, výrobní zručnost a dovednost, a stávají se tak nezaměstnavatelnými, i když původní šok, který způsobil nezaměstnanost, pominul.

Náklady strukturální a frikční nezaměstnanosti

Hledají-li pracovníci práci, za níž dostanou nejvyšší mzdu, tím fakticky přispívají k efektivní alokaci zdrojů, a tedy k růstu produktivity v celém hospodářství. V tomto smyslu část nákladů na tento typ nezaměstnanosti má pozitivní efekt v růstu produktivity.

Náklady cyklické nezaměstnanosti

Tento typ nezaměstnanosti je spojen s nevyužitím práce a ostatních výrobních faktorů, dochází ke ztrátám produkce rovným rozdílu mezi potenciálním produktem a úrovní skutečné produkce.

Nezaměstnaní nedostanou odměnu za práci, ale dostanou podporu v nezaměstnanosti, vláda ztrácí daň z příjmů od těchto nezaměstnaných, firmy ztrácejí zisky z nižší produkce, vláda ztrácí daň ze zisku korporací a musí z rozpočtu vyplácet větší podpory v nezaměstnanosti.

Proti těmto nákladům nezaměstnanosti stojí volný čas pracovníků, který mají v důsledku nezaměstnanosti (hodnota tohoto volného času je jen nepatrná část úhrnných ztrát).

Dopravní náklady

§ mají stejný účinek jako cla, jestliže snižují rozsah výhodné oblastní spec.

§ jediný rozdíl: jsou způsobeny přírodou OBR. STR. 925


Uvalení cla má tři účinky. Podporuje tuzemskou neefektivní výrobu; nutí spotřebitele, aby omezovali své nákupy statků, na něž bylo uvaleno clo, až pod efektivní úroveň; opatřuje příjmy vládě. Pouze první dva účinky nutně způsobují ztráty efektivnosti v EKO.


Ekonomie protekcionizmu

Ochrana před konkurencí Im (prostřednictvím cel/kvót) může mít různé důvody:


1) Neekonomické cíle

- ek. blahobyt není jediným cílem života

- země by neměla obětovat svou svobodu a nár. bezpečnost za dodatečný příjem

- zachování nár. tradic – dá se řešit subvencemi


2) Důvody, kt. se neopírají o rozumnou ek. argumentaci

- merkantilizmus: jediná šťastná země je ta, kt. má “příznivou obchodní bilanci” à peníze jsou hodnotou nikoli samy o sobě, ale tím, co se za ně dá koupit à zvýšení cel zaměřené na dosažení obch. přebytku NEZLEPŠÍ ek. blahobyt země

- cíle pro urč. zájmové skupiny

- konkurence levné zahr. práce – tento argument ignoruje zákl. zásadu kompar. výhody (domácí dělníci mají vyšší mzdy, proto˛e jsou v Ø produktivnģjší)

- odvetná cla: obv. vedou jiné země k dalšímu zvýšení cel a jen zřídka se stávají účinným vyjednávacím trikem

- ulehčení od dovozů:

§ udělení únikové doložky – dočasné ulehčení od Im, jímž bylo odvětví “poškozeno” (produkt, zam. a zisky domácího odvětví klesají a dovozy přitom rostou)

§ protidumpingová cla – pokud cizí země prodává za ceny nižší, než jsou Ø N, nebo za ceny nižší než na jejich domácím trhu

§ odveta za nekalé obchodní praktiky – pokud jiné státy diskriminují náš obchod nebo ho bezdůvodně omezují

Účinky na produkt a zaměstnanost

- MAE: období neočekávané “rostoucí” inflace jsou obvykle obdobími vysoké U a produktu
- MIE: dopad na alokaci zdrojů (deformují relativní ceny), hotovost sice nenese úrok (i = 0), ale iR je rovna – míře inflace (protože iR = iN – míra inflace) Þ lidé se zbavují hotovosti, jakmile začnou ceny růst.

Analýza nákladů inflace
- Inflace, která je vyrovnaná současně anticipovaná, nemá ne reálný produkt nebo na rozdělení důchodu žádný vliv.
- Lidé často zaměňují vysokou inflaci s vysokými cenami.
- Nevyrovnaná inflace: poruchy vyvolané inflací – některé ceny se nepřizpůsobují tak, aby odrážely inflační trendy.

· na hotovost ( vyšší N na omezení držby svých peněz – tzv. “N na opotřebení bot”)
· na daně (při progresivním zdanění – vyšší daně bohatší – zvyšuje inflace prům. míru zdanění osob, neboli stát vybere více peněz bez změny zákonů) Þ mnohé země indexovaly své daňové zákony.

- I ničí informace.
- Neanticipovaná I – dopad hlavně na rozdělení důchodu a bohatství (pro koho) a méně na efektivnost systému (jak a co).
- Nevyrovnaná a neanticipovaná: USA (79 revoluce v Íránu Þ ­ cen ropy)
- MAE reakce: země vysokou I netolerují Þ zvyšují U nebo regulují ceny a mzdy Þ stagnace.

Míry národního produktu

(v ekonomice, která nemá ani vládní či zahraniční sektor a nedochází v ní k žádným investicím, čili, která vyrábí pouze spotřební statky – pro uspokojování potřeb)

a) Metoda toku produktů
- Národní důchod nebo produkt lze spočítat jako součet ročního toku finálních (v poslední fázi je nakupují a užívají spotřebitelé) statků a služeb: (cena pomerančů x množství) plus…GNP je definován jako celková peněžní hodnota toku finálních produktů vyrobených lidmi určité země. (V relativních cenách se odráží, jak spotřebitelé oceňují své poslední – mezní – jednotky spotřeby těchto statků Þ statky násobeny váhou).

b) Důchodová či nákladová metoda
- Náklady spojené s podnikáním (mzdy vyplácené práci, renty placené půdě, zisky placené kapitálu…), které jsou zároveň výdělky, jež domácnosti dostávají od firem. GNP je pak vyjádření souhrnu výdělků i výrobních faktorů (mezd, úroků, rent a zisků), které jsou náklady při výrobě finálních produktů společnosti.

- Výsledky obou metod jsou naprosto stejné, protože zisk je definován jako reziduální náklad.
NÁKUPY SPOTŘEBNÍCH STATKů ($)

FINÁLNÍ SaS (chleba, auta…)
DOMÁCNOSTI
FIRMY

PRODUKTIVNÍ SLUŽBY (práce, kapitál…)


MZDY, RENTY, ZISKY… ($)

Důsledky a náklady inflace:

V důsledku změny relativních cen má inflace dva účinky:

- přerozdělení důchodu a bohatství mezi různými třídami

- deformaci relativních cen a výstupů různých statků nebo někdy i produktu a zaměstnanosti v ekonomice jako celku.

A) přerozdělení důchodu a bohatství:

Pokud mají lidé dlouhodobé dluhy s fixní úrokovou sazbou, je pro ně inflace ziskem spadlým do klína. Hlavní přerozdělovací vliv inflace se projevuje prostřednictvím jejího účinku na reálnou hodnotu bohatství lidí. Obecně řečeno, neanticipovaná inflace přerozděluje bohatství od věřitelů k dlužníkům. Neočekávané snížení inflace má opačný účinek. Období vysoké inflace jsou obvykle spojeny s velkou zaměstnaností a produktem. Mikroekonomickým účinkem inflace je dopad na alokaci zdrojů.


Vyrovnaná a anticipovaná inflace:

Inflace, která je vyrovnaná a současně anticipovaná, nemá na reálný důchod nebo na rozdělení důchodu žádný vliv. U nevyrovnané inflace se jedná o to, že inflace působí rozdílně na daně a na reálné peníze. U reálných peněz se jedná o to, že se kvůli vyrovnávání s peněžním měřítkem spotřebovávají reálné zdroje. Vliv na daně je potenciálně významnější, protože vysoká inflace umožňuje státu vybírat více daní, aniž by došlo ke změně zákonů. Inflace dále ničí informace. Díky tomu, že se často mění ceny, nemá spotřebitel potřebné informace. Nemůže totiž srovnávat ceny z minulého týdne s cenami současnými, když se v důsledku inflace ceny změnily.

Neanticipovaná inflace - může značně ovlivnit rozdělení důchodu a bohatství, ale efektivnost ekonomiky nechá prakticky nedotčenou.

Nevyrovnaná a neanticipovaná inflace - tato inflace je v současnosti nejčastější, viz USA 1979.

Determinanty investic:

Příjmy - investice závisí na příjmech, které budou generovány stavem celkové hospodářské aktivity.

Náklady - investiční náklady jsou v poněkud jiném, složitějším postavení, protože investiční statky se většinou nakupují s vypůjčenými fondy a investiční statky mají delší životnost. Do investičních nákladů se tedy musí započítávat i úroková sazba, která určuje cenu vypůjčeného kapitálu.

Očekávání - hraje roli, protože investice jsou rizikem z hlediska budoucnosti. Pokud mají firmy obavu z budoucího vývoje ekonomiky, poklesne zájem o nejisté investice.

Firmy investují, aby realizovaly zisk. Protože kapitálové statky mají dlouhou životnost, investiční rozhodování závisí na:

- úrokové sazbě a daních, které ovlivňují investiční náklady

- na poptávce po výstupu, vyráběném pomocí nových investic

- na očekáváních podnikatelů, jaká bude hospodářská situace

Vlády ovlivňují investice prostřednictvím aktivní monetární politiky, daňových programů a obecného zaměřením mikroekonomických politik:

- pokud bude chtít CEB zvýšit investice pak toho docílí tak, že sníží úrokovou sazbu, a tím zlevní věry pro domácnosti a firmy.

- změny, daní ze zisků nebo daňových předpisů, které přímo působí na investice, mohou přímo ovlivnit podnikové investice.

- u mikroekonomické politiky se jedná např. o různá ekologická omezení, či zestátňování.

Rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci:

- zisk je rozdílem mezi celkovými příjmy a celkovými náklady

- zisk je maximální při takovém objemu výroby, když TR - TC je maximální, to jest MR = MC

- firma je v rovnováze, když maximalizuje zisk, to znamená, že MR = MC

Náklady - předpoklad=konstantní cena výr. faktorů. Náklady jsou pak ovlivněny výrobou a nikoliv charakterem konkurence.

Příjmy - charakter příjmů je charakterem konkurence ovlivněn zásadně. To vyplývá ze skutečnosti, že firma může ovlivnit cenu svých výrobků. Klesající ceny mohou příjmy ovlivnit různě:

- jestliže je poptávka elastická, pak je procentní růst objemu prodané produkce větší než procentní pokles ceny, takže i přes pokles ceny se příjmy zvětšují.

- jestliže je poptávka neelastická, potom nastane pravý opak předchozího a příjmy klesají.

Mezní a průměrné příjmy - narozdíl od dokonalé konkurence mají křivky mezních a průměrných příjmů v nedokonalé konkurenci záporné směrnice ( viz graf). Křivka mezních příjmů není totožná s křivkou příjmů průměrných, ale klesá rychleji. Chce-li firma v podmínkách nedokonalé konkurence rozšířit výrobu a prodat další jednotku své produkce, musí snížit cenu. Za tuto cenu pak neprodává jen dodatečnou jednotku produkce, ale i všechny předchozí. Protože v případě nedokonalé konkurence poptávková křivka klesá, MR klesá s růstem výroby a musí být nižší než cena, za kterou se prodává poslední jednotka:

- mezní příjem je kladný, když je poptávka elastická

- mezní příjem je nulový, když je poptávka jednotkově elastická

- MR je záporný, když je D neelastická.

Odvození nákladové křivky při dvou variabilních inputech:

Náklady v dlouhém období: uvažujeme produkční funkci se dvěma variabilními inputy. K tomu nám poslouží tzv. izokvanta - představuje kombinace výrobních faktorům, jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce. Mapa izokvant je analogií s mapou indiferenčních křivek, na osách jsou však v tomto případě inputy. Izokvanty:

- vzdálenější od počátku odpovídají vyššímu objemu produkce.

- jsou klesající, protože vyšším množstvím obou výr. faktorů je možno vyrobit vyšší množství produkce.

- jsou konvexní, protože při nahrazování jednoho výr. faktoru druhým, klesá MPP prvního faktoru a roste MPP druhého faktoru. Mezní míra technické substituce ( MRTS)- poměr v němž je možno vzájemně nahrazovat dva výrobní faktory, aniž by se změnil objem vyráběné produkce. Linie stejných celkových nákladů- je analogií s linií rozpočtu. Body na této linii znázorňují kombinace výr. faktorů maximálně dostupné vzhledem k daným celkovým nákladům. Nákladové optimum firmy- je v bodě kde se linie stejných celkových nákladů dotýká izokvanty. V tomto bodě jsou poměry mezních produktů výrobních faktorů k jejich cenám shodné. Jestliže známe výši nákladů odpovídající jednotlivým úrovním objemu výroby, můžeme sestrojit křivku nákladů. V dlouhém období je tvar křivky TC dán výnosy z rozsahu:

- konstantní výnosy z rozsahu - TC má tvar rostoucí přímky.

- rostoucí výnosy z rozsahu - TC bude růst s Q, ale pomaleji.

- klesající výnosy z rozsahu - TC bude růst rychleji než výstup.

Určení velikosti nákladů

- celkové náklady ( TC) zjistíme, když k fixním nákladům ( FC) přičteme variabilní náklady ( VC).

- VC- rostou s růstem objemu výroby.

- FC- jsou náklady, které se s růstem výroby nemění. Firma je musí hradit, i když je objem výroby nulový (­ např. náklady na údržbu budovy ... ). U křivky VC odpovídá část kde roste objem produkce rychleji než náklady části křivky TPP v další části se začínají prosazovat klesající výnosy z variabilního inputu. Porovnáním křivky TPP a TC zjistíme že vývoj nákladů lze odvodit z produkční funkce ( křivky viz příloha ).

Explicitní náklady - jsou náklady, které musí firma vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výrobních faktorů. Zjistíme je v účetních výkazech.

Implicitní náklady- jsou náklady, které firma reálně neplatí. Jedná se o " ušlý příjem " z výrobních faktorů, které jsou ve vlastnictví majitele firmy. ( pokud se podnikatel rozhodne sám podnikat, vzdává se mzdy, kterou by měl jako zaměstnanec, úroku z kapitálu ... - jedná se o alternativní náklady ). Implicitní náklady jsou alternativní náklady výrobních faktorů ve vlastnictví majitele firmy.

Průměrné a mezní náklady - Průměrné náklady jsou náklady na jednotku produkce

značíme AC. Křivka průměrných nákladů má tvar písmene U. Průměrné náklady jsou součtem průmětných fixních nákladů ( AFC) a průměrných variabilních nákladů ( AVC). AFC s růstem objemu produkce klesají. AVC od určitého množství objemu produkce rostou, to vyplývá z existence zákona klesajících výnosů a z možných administrativních a organizačních problémů.

Pro rozhodování firmy jsou důležité mezní náklady ( MC)- náklady potřebné k rozšíření objemu výroby o jednotku. Tvar křivky MC vysvětlíme opět pomocí zákona klesajících výnosů. Křivka MC protíná křivku AC v minimu křivky AC.

- MC jsou menší než AC - náklady na další jednotku objemu produkce jsou nižší než na jednotku předcházející. Křivka AC je klesající.

- MC jsou větší než AC - křivka AC roste

- pouze v případě kdy MC = AC jsou průměrné náklady minimální.

EDP je větší než 1

= změna ceny zboží vyvolá větší procentní změnu množství ( u dokonale elastické poptávky změna ceny = množství = 0 )

EDP je rovna 1 = ..... Grafické projevy viz příloha.

Dokonale elastická poptávka EDP = nekonečno. Za určitou cenu se prodá jakékoli množství zboží.

Dokonale neelastická poptávka EDP = 0. Množství se nemění s cenou.

Faktory ovlivňující elasticitu: povaha potřeb, podíl výdajů na celkových výdajích, existence a dostupnost substitutů, čas.

Podobně jako, cenovou elasticitu, můžeme vyjádřit i důchodovou a křížovou elasticitu. Zde místo ceny použijeme procentní změnu důchodu, v druhém případě obrátíme poměr.


2. Produkční analýza, náklady firmy a zisk:


Předpoklady teorie firmy:

Firma při svém rozhodování vychází z požadavku maximalizace zisku. Firma se objevuje na dvou trzích na trhu statků a služeb a na trhu výrobních faktorů. Firma se musí rozhodnout co a kolik bude vyrábět, jakou určí cenu a jakou kombinaci a jakým množstvím výrobních faktorů bude firma vyrábět. Základem je porovnání nákladů s efektem.

V krátkém období - může firma ovlivnit pouze množství některých inputů. Může zvyšovat objem produkce, ale jen v rozsahu, který jim dovolují výrobní kapacity. Existuje tedy alespoň jeden fixní výrobní faktor.

V dlouhém období - jsou všechny inputy proměnlivé, firma může rozšiřovat výrobní kapacity.

Velmi krátké období - firma nemůže měnit produkci.

Velmi dlouhé období -promítá se vliv vědeckého pokroku.

Celkový zisk firmy je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady.

Teorie produktu, produkční funkce:

Produkční funkce - udává jaký maximální objem produkce může firma, při dané technologii a při daných výrobních faktorech, vyrobit v určitém období. Říká se, že výroba je efektivní:

- omezení určitého množství výr. faktoru povede ke snížení objemu produkce.

- technologie jež je vtělena do výr. faktorů je konstantní.

-technologie a ceny výr. faktorů jsou výrobci známi a výrobce je přijímá.

Produkční funkci můžeme vyjádřit: slovně, graficky, rovnicí, tabulkou. Produkční funkce vyjádřená rovnicí: Q = f( F1,F2,...,Fn ) Q- objem produkce, F1...Fn- množství výrobních faktorů.


Náklady v krátkém období:

Celkový objem produkce vyrobený určitým množstvím výr. faktorů nazýváme celkový fysický produkt (TPP). Měříme jej ve fysických jednotkách ( křivka viz příloha ).

Průměrný fysický produkt ( APP) je objem produkce připadající na jednotku inputu.

Mezní fysický produkt ( MPP) je změna objemu produkce vyvolaná změnou množství inputu o jednotku. Růst celkového fysického produktu se s růstem množství inputu zpomaluje, může i klesat. Křivku MPP můžeme rozdělit do tří částí:

- zpočátku MPP roste = TPP roste rychleji než množství používaného inputu.

- pak MPP klesá = TPP roste pomaleji než množství používaného inputu.

- MPP je záporný = TPP klesá.

Průběh těchto křivek zapříčiňuje zákon klesajících výnosů. Podle něj se s růstem množství jednoho inputu jeho mezní výnosy snižují.