Dynamika zaměstnanosti a nezaměstnanosti: jednoduchý model

Hledání odpovídající práce jak ze strany firem, tak i ze strany pracovníků vyžaduje v reálném hospodářském životě čas.

Obr. str. 260

Nemá-li se míra nezaměstnanosti ani zvyšovat ani snižovat potom počet těch osob, které nalézají práci se musí rovnat počtu osob, které práci ztrácejí. Počet osob, které nalézají práci se rovná n * U, kde n je míra nalezení práce. Počet osob, které ztrácejí práci se rovná z * E, kde z je míra ztráty práce. Pro stabilní trh práce tedy platí: n * U = z * E

Za E dosadíme L – U, potom platí: n * U = z * (L – U)

Úpravou rovnice získáme míru nezaměstnanosti: U / L = [z / (z + n)] * 100

Dynamika zaměstnanosti, nezaměstnanosti a pohybu osob mimo pracovní síly: rozšířený model

Obr. str. 262

Na rozdíl od jednoduchého modelu zahrneme v rozšířeném modelu i pohyb osob ze souboru osob mimo pracovní síly, jakož i do tohoto souboru.

Determinanty přirozené míry nezaměstnanosti

Přirozená míra nezaměstnanosti je kompatibilní s dlouhodobou rovnováhou ekonomiky. Pro přirozenou míru nezaměstnanosti platí, že při ní je skutečná a očekávaná míra inflace stejná, a tedy neexistuje tendence ani k akceleraci, ani k deceleraci inflace.

Obecné determinanty přirozené míry nezaměstnanosti:

· Hledání práce vyžaduje čas.

· Nepružnost nominálních mezd, a tedy fakt, že reálné mzdy nemohou klesnout na úroveň, která vyčišťuje trh práce, což způsobuje převis nabídky práce nad poptávkou po práci.

Funkce čistého exportu v systému fixních měnových kursů

Funkce čistého vývozu: NX = X – M – m * Y

Autonomní komponenta čistých vývozů: NX = X – M

Funkce čistého důchodu je konstruována pro danou výši zahraničního důchodu a pro daný měnový kurs a daný poměr zahraniční cenové hladiny k domácí cenové hladině.

Obr. str. 95

Agregátní poptávka v otevřené ekonomice

V systému fixních měnových kursů.

AD = Ca – b_(Ca) * i + c * (Y – TA – t * Y + TR) + I – b_(I) * i + G + X – M – m * Y

AD = A + X – M + c * (1 – t) * Y – m * Y – b * i

Determinace úrovně rovnovážné produkce v otevřené ekonomice

Y = AD

Y = {1 / [1 – c * (1 – t) + m]} * (A – b * i + X – M)

1 / [1 – c * (1 – t) + m] = a - jednoduchý multiplikátor otevřené ekonomiky (multiplikátor autonomních výdajů v otevřené ekonomice). Multiplikátor otevřené ekonomiky je menší než multiplikátor bez zahraničního obchodu.

Mezní míra úniku v otevřené ekonomice: MLR = s * (1 – t) + t + m

Multiplikátor otevřené ekonomiky dostaneme jako reciprokou hodnotu mezní míry úniky.

Ekonomický růst a recese

-
P

AD1




AD2 AD


Y


P

AS2 AS




AS1


Y


v Agregátním pojetí je rovnováha, ale obecně se vše vyvíjí (úroveň cen, reálného produktu)

Determinanty AD
- úroveň důchodů

- nejistota v politice

- velikost populace, trhu

- móda, nestabilita koruny


- substituty ani komplementy agregátní trh neovlivňují

- růst (1), pokles (2)


Determinanty AS
- úroveň nákladů

- úroveň monopolizace

- počasí

- mění se úroveň (P) a úroveň (Y),

dochází k rovnováze, změna nastává v čase


Proporcionální ekonomický růst

Nastává pokud je Y = N a všechny uvedené agregáty (N, AS, AD) rostou stejným tempem, Y růstává na úrovni N a národní zdroje jsou tak plně využívány, národní ekonomika je na hranici svých produkčních možností.


Proporcionální ekonomická stagnace

Cenová hladina se nemění pokud se ani jedna z uvedených veličin v čase nevyvíjí, jedná se pak o stagnaci.

B. Determinanty investic

- Investice jsou definovány jako přírůstek zásoby hmotných kapitálových statků společnosti (strojů, zařízení, budov a zásob).
- Mají dvě úlohy:
a) představují velkou a proměnlivou složku: Jejich prudké změny mohou mít značný vliv na AD, a tím i na produkt a zaměstnanost.
b) vedou k akumulaci kapitálu: Dlouhodobě pak ovlivňují růst produktu v důsledku kapitálové tvorby na potenciální produkt.

- Skládají se z:
· nákupy obytných budov (1/4)
· investice do továrních budov a zařízení firem (70%)
· přírůstky zásob (1/20)
- Náklady jsou zde chápány jako úroková sazba z vypůjčených fondů (cena, kterou platíme za vypůjčení peněz na určitou dobu).

- Firmy investují, aby realizovaly zisk. Protože kapitálové statky mají dlouhou životnost, investiční rozhodování závisí
(a) na poptávce po výstupu, vyráběnému pomocí nových investic (na příjmech)
(b) na úrokové sazbě a daních, které ovlivňují investiční náklady (často se investice financují pomocí hypoték, protože jsou dlouhodobějšího charakteru)
(c) na očekáváních podnikatelů, jaká bude hospodářská situace (věří-li fy, že v blízké době doje k prudkému oživení, začnou plánovat rozšiřování kapacit).

Determinanty investic:

Příjmy - investice závisí na příjmech, které budou generovány stavem celkové hospodářské aktivity.

Náklady - investiční náklady jsou v poněkud jiném, složitějším postavení, protože investiční statky se většinou nakupují s vypůjčenými fondy a investiční statky mají delší životnost. Do investičních nákladů se tedy musí započítávat i úroková sazba, která určuje cenu vypůjčeného kapitálu.

Očekávání - hraje roli, protože investice jsou rizikem z hlediska budoucnosti. Pokud mají firmy obavu z budoucího vývoje ekonomiky, poklesne zájem o nejisté investice.

Firmy investují, aby realizovaly zisk. Protože kapitálové statky mají dlouhou životnost, investiční rozhodování závisí na:

- úrokové sazbě a daních, které ovlivňují investiční náklady

- na poptávce po výstupu, vyráběném pomocí nových investic

- na očekáváních podnikatelů, jaká bude hospodářská situace

Vlády ovlivňují investice prostřednictvím aktivní monetární politiky, daňových programů a obecného zaměřením mikroekonomických politik:

- pokud bude chtít CEB zvýšit investice pak toho docílí tak, že sníží úrokovou sazbu, a tím zlevní věry pro domácnosti a firmy.

- změny, daní ze zisků nebo daňových předpisů, které přímo působí na investice, mohou přímo ovlivnit podnikové investice.

- u mikroekonomické politiky se jedná např. o různá ekologická omezení, či zestátňování.

Determinanty poptávky:

- průměrný důchod spotřebitelů – jestliže důchody stoupají, mají lidé tendenci kupovat si téměř všeho více

- velikost trhu (měřená velikostí populace)

- cena a dostupnost příbuzných zboží – zvlášť důležitý je tento vztah mezi substituty; poptávka po statku A bude spíše nízká, pokud bude mít substituční výrobek nízkou cenu

- vkus a preference – vkus = soubor rozličných společenských a historických faktorů, které mohou odrážet skutečné psychologické nebo fyziologické potřeby, mohou zahrnovat uměle vytvořené touhy, mohou obsahoval silný prvek tradice nebo náboženství

- další specifické faktory (např. déšť u deštníků, množství sněhu u lyží apod.)


→ posun poptávkové křivky směrem doprava – v důsledku vzestupu poptávky z jiných důvodů, než cenových (změna ceny znamená pohyb po poptávkové křivce)

Proces utváření nabídky

- nabídkou míníme množství statku, které jsou firmy ochotny vyrábět a prodávat (resp. uvádíme nabízené množství statku do vztahu k jeho tržní ceně, a to při neměnných ostatních podmínkách – výrobní N, ceny substitutů, organizace trhu)

= nabídková funkce (resp. křivka) určitého zboží vyjadřuje vztah mezi jeho tržní cenou a mezi množstvím tohoto zboží, které jsou výrobci ochotni vyrábět a prodávat


→ sklon nabídkové křivky – křivka roste zdola a zleva směrem nahoru a doprava

- důvod: důležitou příčinou je zákon klesajících výnosů

Determinanty nabídky

- výrobní N – dominantní faktor (firmy nabízí zboží kvůli zisku); pokud jsou výrobní N urč. statku v relaci k jeho tržní ceně nízké, bude pro výrobce z hlediska zisku výhodné vyrábět velké množství tohoto statku; jsou-li výrobní N v relaci k ceně velmi vysoké, budou výrobci vyrábět malé množství, nebo výrobu opustí

- technický pokrok (výrobní N ovlivňuje technika a ceny vstupů)– nové systémy sníží N

- ceny vstupů – i při stávající technice se sníží N

- ceny výrobních substitutů – takové statky, které se mohou ve výrobním procesu vzájemně snadno nahradit; vzroste-li cena jednoho výrobního substitutu, sníží se nabídka druhého

- organizace trhu – zmocní-li se trhu monopoly, vyvolá to tendenci ke zvýšení ceny odpovídající každé úrovni výstupu apod. → obecně, za daných cen vstupů a dané techniky zajistí výrobu nejvyšší možné úrovně výstupu při každé z cenových úrovní jen dokonale konkurenční trh

- faktory specifické pro dané odvětví – např. počasí má vliv na zemědělství, výroba počítačů se vyznačovala inovativním duchem apod.


→ nabídková křivka vztahuje nabízené množství k tržní ceně – křivka se posune, pokud dojde ke změně jiných faktorů, než je vlastní cena zboží