Poloha křivky agregátní poptávky

Posun křivky AD doprava a doleva závisí na všech faktorech, které ovlivňují polohu křivek IS a LM.

Fiskální expanze způsobí posun o velikosti: DY = g * DA

Monetární expanze způsobí posun o velikosti: DY = (b / h) * g * D (M / P)

Body mimo křivku agregátní poptávky

V bodech napravo od agregátní poptávky existuje přebytek nabídky zboží a služeb. Dochází ke vzniku neplánovaných zásob, což vyvíjí tlak na snížení produkce a na snížení cen.

Tvar křivky agregátní poptávky a hlavní proudy makroekonomické teorie

Monetaristé – změny agregátních výdajů jsou určovány změnami peněžní zásoby.

Keynesiánci – nepopírají důležitou úlohu peněz. Změny spotřebních a investičních výdajů, vládní výdaje na nákup zboží a služeb, transferové platby, změna čistých vývozů a daně mají výrazný vliv na změny reálné produkce.

Neoklasici tvrdí, že křivka AD má tvar rovnoosé hyperboly.

Horizontální křivka LM a vertikální křivka agregátní poptávky: neúčinnost monetární politiky.

Ekonomika je v situaci tzv. pasti likvidity. Jakékoliv zvýšení (či snížení) zásoby nominálních peněz, a tedy ani snížení či zvýšení reálných peněžních zůstatků v důsledku růstu či poklesu cenové úrovně, nezmění úrokovou sazbu. Křivka agregátní poptávky je vertikální: zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků nemůže zvýšit skutečnou produkci směrem k potenciální produkci a nezaměstnanost směrem k přirozené míře nezaměstnanosti.

Pigouův efekt, resp. efekt reálných peněžních zůstatků

Poptávka po zboží může přímo záviset na úrovni reálných peněžních zůstatků. Klesá-li cenová hladina zvyšuje se reálné bohatství individuálních subjektů, což vede k růstu autonomní spotřeby. Působí-li Pigouův efekt, křivka agregátní poptávky nemůže být nikdy vertikální, ale je vždy negativně skloněna. Pigou dokázal, že keynesiánský transmisní mechanismus není jediný. Obr. str. 175

Kontraindikující faktory

Přímé stimulační efekty cenové deflace vyvolávají – i za předpokladu působení Pigouova efektu – tyto negativní důsledky:

• Efekt očekávání – jestliže lidé očekávají, že cenová hladina bude dále klesat, mohou odložit výdaje co možná nejdále do budoucnosti, kdy budou ceny ještě nižší.
• Efekt znovurozdělování – když ceny klesají, dlužníci a výstavci obligací musí splácet jejich půjčky v hodnotnějších korunách.

Rovnice křivky agregátní poptávky

Rovnovážná úroveň důchodu: Y = g * A + b * (M / P)

Je-li křivka AD zobrazením průsečíků křivek IS a LM pro různé cenové úrovně, potom řešením rovnice pro cenovou úroveň P dostaneme: P = b * M / (Y - g * A)

Sklon křivky agregátní poptávky

Křivka agregátní poptávky má negativní sklon. Čím vyšší je úroveň cen, tím nižší jsou reálné peněží zůstatky, a proto tím nižší je rovnovážná úroveň výdajů a produkce.

Jestliže malá změna v cenové úrovni vyvolá velké změny v agregátních výdajích, křivka agregátní poptávky je velmi plochá. Byla-li křivka AD úplně necitlivá na změny cenové hladiny, je vertikální. Vysoká citlivost agregátních výdajů na změny cenové hladiny znamená, že křivka AD je plochá, resp. v limitním případě horizontální.

Křivka AD je tím plošší, čím:

• Nižší je citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu (h)
• Větší je citlivost poptávky po investicích na úrokovou sazbu (b)
• Větší je multiplikátor (a)
• Nižší je citlivost po penězích na důchod (k)

Vertikální křivka IS a vertikální křivka agregátní poptávky: deflační impotence

Poptávka po autonomních výdajích je úplně necitlivá na úrokovou sazbu (b = 0). Monetární expanze je neúčinná. Snížení nebo zvýšení cenové hladiny sice mění reálné peněžní zůstatky a dochází tak ke změně úrokové sazby, ale na tuto změnu nereagují agregátní výdaje: křivka agregátní poptávky je v takovém případě vertikální.

Křivka IS je nalevo od potenciálního produktu, dochází k současné rovnováze na trhu zboží a trhu peněz pod úrovní potenciálního produktu při všech cenových hladinách a vertikální křivka agregátní poptávky je relativně trvale pod úrovní produkce při plné zaměstnanosti. Takováto situace se nazývá deflační impotencí. Toto je Keynesovou námitkou proti neoklasické škole.

Obr. str. 174

12. Odvození křivky agregátní poptávky z modelu IS-LM v uzavřené ekonomice.

- Křivka agregátní poptávky a její charakteristiky: sklon, posuny doprava a doleva a body mimo křivku.

Je odstraněn předpoklad fixní cenové hladiny.

Model IS-LM a odvození křivky agregátní poptávky

Předpoklady:

• Ekonomika operuje pod úrovní potenciálního produktu
• Zásoba kapitálu je dostatečná
• Nabídka práce je dostatečná
• Centrální banka kontroluje zásobu nominálních peněz
• Neexistuje zahraniční obchod a tedy předpokládáme uzavřenou ekonomiku

Růst cenové úrovně povede ke snížení reálných peněžních zůstatků, což vyvolá zvýšení úrokových sazeb, což vede ke snížení úrokově citlivých komponent agregátní poptávky, a proto ke snížení agregátních výdajů. Křivka LM se posune doleva.

Odvození křivky AD obr. str. 171

Křivka AD zobrazuje takové kombinace úrovně cen a úrovně rovnovážné produkce, při kterých jsou trh zboží a služeb a trh peněz současně v rovnováze.

11. Odvození a charakteristika křivky AD v otevřené ekonomice při dkimobil, fix

Zásoba kapitálu je dostatečná, Nabídka práce je dostatečná, Dokonalá kapitálová immobilita, resp. rovnováha čistých exportů, Systém fixního měnového kursu, dkimobil= vertikální křivku BP (=NX=0). Existuje pouze běžný účet. NX = X – M – m * Y + v * R, Y = (X – M + v * R) / m. Nalevo od BP existuje přebytek běžného účtu (bú), což vyvolává tlak na revalvaci. Centrální banka -začne nakupovat cizí měny, růst peněžní zásoby. LM doprava. pokles i a stimulaci Y, což povede ke zvýšení M. Napravo od BP existuje deficit běžného účtu, což vyvolá tlak na devalvaci. Snížení cenové hladiny 2 efekty: Efekt M/P. Protože se snížila cenová hladina, aniž by se změnila nominální zásoba peněz, dojde ke zvýšení M/P a dojde k poklesu i. Tento pokles vyvolá růst úrokově citlivých komponent AD. 2. Přepínací efekt změny relativních cen. Snížení domácí cenové hladiny, vede k růstu relativních cen dováženého zboží. Tento pokles domácí cenové hladiny má tendenci přepínat poptávku ze zahraničního zboží na domácí zboží (zesiluje exportní poptávka) a dále vede k přepnutí z dříve dováženého zboží a služeb na relativně levnější domácí zboží. –oba: Snížení agregátní cenové hladiny v domácí zemi generuje zvýšení AD. AD je kombinace cenové hladiny a rovnovážné produkce, při níž je v rovnováze trh zboží, trh peněz a bú pb za předpokladu dkimobil. AD v otevř, dkmobil: (BP=0) znamená, že křivka BP je horizontální na úrovni úrokové sazby domácí rovné světové i.Snížení domácí cenové hladiny -LM doprava v důsledku efektu zvýšení M/P. V důsledku efektu zvýšení relativních cen dováženého zboží dojde k posunu křivky IS doprava.

Pokud stále nalevo od křivky BP vznikne tlak na apreciaci měny, centrální banka reagovat nákupem mezinárodních měnových rezerv za domácí měnu. Tím se zvýší peněžní zásoba, sníží i v domácí zemi na úroveň světové, LM doprava. Fisk exp je velmi účinná a monetí exp neúčinná.AD v otevř, nedkmobil Předpoklady: Pozitivně skloněná BP, BP je plošší než LM, Zahraniční cenová hladina P_F je dána exogenně a je konstantní, Je splněna Marshall-Lernerova podmínka; Snížení domácí agregátní cenové hladiny- zvýšení M/P. LM doprava. Snížení domácí cenové hladiny vede ke zvýšení relativních cen dováženého zboží, tj. k růstu R. Pokles domácí cenové hladiny vede k růstu NX. Zvýšení relativních cen znamená, že se BP posune doprava. Zvýšení NX v důsledku poklesu agregátní cenové hladiny vyvolá posun křivky IS doprava. AD představuje kombinace cenové hladiny a úrovně agregátní poptávky, za nichž je současně rovnováha na trhu zboží a služeb, rovnováha monetárního sektoru, jakož i současně rovnováha pb v podmínkách nedokonalé kapitálové mobility.

Funkce čistého exportu v systému fixních měnových kursů

Funkce čistého vývozu: NX = X – M – m * Y

Autonomní komponenta čistých vývozů: NX = X – M

Funkce čistého důchodu je konstruována pro danou výši zahraničního důchodu a pro daný měnový kurs a daný poměr zahraniční cenové hladiny k domácí cenové hladině.

Obr. str. 95

Agregátní poptávka v otevřené ekonomice

V systému fixních měnových kursů.

AD = Ca – b_(Ca) * i + c * (Y – TA – t * Y + TR) + I – b_(I) * i + G + X – M – m * Y

AD = A + X – M + c * (1 – t) * Y – m * Y – b * i

Determinace úrovně rovnovážné produkce v otevřené ekonomice

Y = AD

Y = {1 / [1 – c * (1 – t) + m]} * (A – b * i + X – M)

1 / [1 – c * (1 – t) + m] = a - jednoduchý multiplikátor otevřené ekonomiky (multiplikátor autonomních výdajů v otevřené ekonomice). Multiplikátor otevřené ekonomiky je menší než multiplikátor bez zahraničního obchodu.

Mezní míra úniku v otevřené ekonomice: MLR = s * (1 – t) + t + m

Multiplikátor otevřené ekonomiky dostaneme jako reciprokou hodnotu mezní míry úniky.

6. Čistý export v systému flexibilního měnového kursu a jeho determinanty. Agregátní poptávka a určení rovnovážné produkce v otevřené ekonomice. Multi

V otevřené ekonomice dochází k rozšíření o vnější sektor. Výrazným rysem světové ekonomiky je globalizace:

1. transnacionální společnosti vytváří silné řetězce (velký vliv, úspory z rozsahu)
2. nárůst transakcí na mezinárodním finančním trhu

Čisté vývozy a agregátní poptávka

Rovnice agregátní poptávky: AD = C + I + G + X – M

Rozdíl mezi hodnotou vývozů a dovozů dané země jsou čisté vývozy (NX).

NX jsou ekvivalentní s:

• bilancí zboží a služeb včetně bilance výnosů
• běžným účtem platební bilance (obchodní bilance – bilance zboží, bilance služeb, bilance výnosů a transfery)

AD = C_D + I_D + G_D + X, C_D – výdaje domácností na doma vyrobené zboží

C = C_D + C_F

M = C_F + I_F + G_F

AD = C – C_F + I – I_F + G – G_F +X

Makroekonomie

1. Určení rovnovážné produkce v třísektorovém modelu ekonomiky. Autonomní výdaje a multiplikátor autonomních výdajů při existenci sazby důchodové daně, multiplikátor transferových a daňových plateb.

Třísektorový model zahrnuje kromě domácností a firem i sektor vládní. Což se projevuje:

• Vládními nákupy zboží a služeb (G), jež jsou komponentami agregátní poptávky.
• Daněmi (TA_T) a transfery (TR)

Vláda a modifikace agregátní poptávky

Agregátní poptávka se skládá z výdajů domácností na spotřebu (C), z investičních výdajů firem (I) a vládních výdajů na nákup zboží a služeb (G): AD = C + I + G

Spotřeba domácností není funkcí důchodu, ale funkcí disponibilního důchodu (YD).

YD = Y – TA_T + TR

Potom spotřební funkce: C = Ca + c * (Y – TA_T + TR), c je mezní sklon ke spotřebě.

Platí: G = G, TR = TR

Celkové daně se skládají z autonomních daní a důchodové daně: TA_T = TA + t * Y

Potom spotřební funkce: C = Ca + c * (Y – TA – t * Y + TR)

C = Ca + c * Y – c * TA – c * t * Y + c * TR

Agregátní poptávka: AD = c * Y – c * t * Y + Ca – c * TA + c * TR + I + G

Autonomní výdaje: A = Ca – c * TA + c * TR + I + G

Dosazením autonomních výdajů do rovnice agregátní poptávky: AD = A + c * (1 – t) * Y

V třísektorovém modelu je agregátní poptávka tím větší (menší), čím větší (menší) je autonomní spotřeba, transferové platby, autonomní investice a vládní nákupy zboží a služeb a čím menší (větší) jsou autonomní daně na straně jedné a čím větší (menší) je mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu a čím nižší (vyšší) je sazba důchodové daně.

Porovnání AD v dvousektorovém a třísektorovém modelu ekonomiky: Obr. str. 27

Ekonomický růst a recese

-
P

AD1




AD2 AD


Y


P

AS2 AS




AS1


Y


v Agregátním pojetí je rovnováha, ale obecně se vše vyvíjí (úroveň cen, reálného produktu)

Determinanty AD
- úroveň důchodů

- nejistota v politice

- velikost populace, trhu

- móda, nestabilita koruny


- substituty ani komplementy agregátní trh neovlivňují

- růst (1), pokles (2)


Determinanty AS
- úroveň nákladů

- úroveň monopolizace

- počasí

- mění se úroveň (P) a úroveň (Y),

dochází k rovnováze, změna nastává v čase


Proporcionální ekonomický růst

Nastává pokud je Y = N a všechny uvedené agregáty (N, AS, AD) rostou stejným tempem, Y růstává na úrovni N a národní zdroje jsou tak plně využívány, národní ekonomika je na hranici svých produkčních možností.


Proporcionální ekonomická stagnace

Cenová hladina se nemění pokud se ani jedna z uvedených veličin v čase nevyvíjí, jedná se pak o stagnaci.

9. kapitola: Rozvinutý multiplikátor: fiskální politika a mezinárodní obchod

A. Fiskální politika v modelu multiplikátoru
Účinek fiskální politiky

- pokud jsou některé zdroje nevyužity, změny v G a T ovlivní výši GNP.
- explicitně zavedeme do modelu mpl vládu Þ výdajový agregát C + I + G.
- zjednodušení - konstantní daně Þ “paušální daně” (jsou nezávislé na DI).
- nelze slučovat pojmy GNP a DI (GNP = DI + daně), vylučujeme nadále úspory firem a zahraniční obchod.
- daně snižují DI a posunují fci CC dolů doprava (posun dolů = 2 * MPC - tento posun je menší než posun CC doprava)
- bez daní je GNP = DI; s daní velikost posunu doprava přesně odpovídá velkosti daní (např. 300) nebo posun dolů o 200, protože 200 = pokles DI o 300 * MPC (2/3).
- ke spotřební fci a fixní výši I jsme připočetli nově G (V na vládní budovy mají stejný MAE účinek jako I a kolektivní spotřební výdaje jako soukromé C).

Účinek daní na AD
- zdanění má tendenci snižovat AD a úroveň GNP, protože dodatečné daně Þ snížení našeho DI Þ pokles spotřebních V (I a G jsou stejné) Þ pokles GNP a zaměstnanosti, je-li v keynesiánském modelu GNP pod svým potenciálem, pak vyšší daně bez zvýšení G povedou k poklesu reálného GNP (viz. obr. výše).
- Pozor! V typu transferů (pojistné v nezaměstnanosti, platby sociálního zabezpečení) G nezahrnuje = záporné daně - T = daně - transfery.
- př. str. 180 - jestliže výdaje převyšují produkt, výroba se zvyšuje (= rozmach/ útlum).

Alternativní názory na AD

· ekonomové se liší v důrazu, který kladou na různé síly ovlivňující AD.
· význam monetárních fa. (nabídka peněz)… jestliže celkové V = nominální GNP, pak nom. GNP = nabídka peněz
· autonomní výdajové toky (G, I a X)… zvláště změny krátkodobé
· eklektický přístup… velké množství vlivů v různých obdobích (např. FP v Koreji a Vietnamu, 79-82 hlavně MP)

Determinanty AS
- Má ústřední význam pro dlouhodobý i krátkodobý ekonomický vývoj. Pro krátké období určuje interakce mezi AD a AS výši produktu, nezaměstnanosti, využití kapacit, a stejně tak dává popud k inflaci. Pro delší období se stává činitelem ekonomického růstu.
- Křivka udává výši reálného produktu, které bude dosaženo při kterékoli cenové hladině.
Závisí na dvou odlišných skupinách sil:
a) Potenciální produkt – zejména v dlouhém období. Zvýšení potenciálního produktu vede k posunu celé křivky AS doprava. Vyšší výrobní náklady při nezměněném potenciálním produktu posunují křivku AS kolmo vzhůru.
b) Chování cen a mezd – křivka se napravo od potenciálního produktu stáčí prudce nahoru. Důraz klademe na strnulost nákladů v krátkém období. Jsou-li určité nákladové položky strnulé, a uvolní-li se dodatečné výrobní kapacity, budou firmy na vzestup výdajů reagovat zvýšením jak výstupu, tak cen. Zdroje této nepružnosti: u mezd to způsobují hlavně smlouvy s odborovými organizacemi (určena dolarová mzdová sazba na dobu tří let).

Faktory určující křivku AD

Proměnná
Dopady na AD
Proměnné hospodářské politiky
Monetární politika
Zvýšení nabídky peněz snižuje úrokovou sazbu a uvolňuje úvěrové podmínky, což má za následek vyšší úroveň investic a spotřeby statků dlouhodobého užití.
Fiskální politika
Vyšší výdaje na SaS přímo zvyšují celkové V. Snížení daní zvyšuje důchod, a tím podněcuje vyšší V.
Vnější proměnné
Očekávání a podnikatelská důvěra
Vyšší důvěra způsobuje, že podniky očekávají vyšší zisky, a tím zvyšují I.
Zahraniční produkt
Hosp. konjunktura v zahraničí vede k růstu X.
Hodnoty A
Růst cen akcií a růst cen realit vede ke zvyšování úrovně bohatství některých spotřebitelů, a tím ke zvyšování jejich spotřeby. Zvýšení těchto cen může vést také ke snížení kapitálových N, a tím ke zvýšení I.
Demografické změny
Vyšší počet obyvatelstva zvyšuje spotřebu; růst počtu rodinných jednotek zvyšuje poptávku po investicích do bytové výstavby.

Klesající míra úspor v USA

- v polovině 80. let míra úspor závratně poklesla (10 – 2%)
· deficit federálního rozpočtu
· systém sociálního zabezpečení – snižuje potřebu soukromě spořit
· kapitálové trhy a postoje k zadlužení – před moderní dobou trhy nedokonalé, snazší půjčování
· ostatní zdroje

8. kapitola: Teorie určení produktu

- Model multiplikátoru poskytuje jednoduché vysvětlení, jak šoky v I, zahraničním obchodě ve vládní daňové a výdajové politice mohou ovlivnit produkt a zaměstnanost.

C. Základy agregátní nabídky a poptávky
Základy analýzy agregátní poptávky

AD je celkové(agregátní) množství produktu, které bude při dané úrovni cen dobrovolně nakoupeno.

MAE rovnováha

- Určena jejich vzájemným působením Þ národní produkt, cenová hladina a celková zaměstnanost se ustálí na úrovních, které odrážejí množství, jež chtějí firmy prodat kupujícím, kteří o ně mají zájem. Za AD stojí základní faktory (nabídka práce, zásoby kapitálu, technologie a monetární a fiskální politika).

Křivky AD a AS
- Monetární expanze vede k růstu cen a k vyššímu produktu. Přírůstky efektivnosti vedou k vyššímu produktu a k nižší celkové úrovni. Snížení daní by mohlo vést ke zvýšení produktu a zaměstnanosti v krátkém období, zatímco vyšší výdaje mohou skončit pouze zvyšováním cen, přičemž produkt se dlouhodobě nezmění.
- Vodorovná osa (měřící množství) – celkový produkt (reálný GNP) ekonomiky.
- Svislá osa - celková cenová hladina (měřená například indexem spotř. cen CPI).

- Klesající AD – rozsah výdajů se s poklesem celk. cen. hladiny zvyšuje (souvisí s výdaji domácností na spotřebu – jestliže cena věci klesá, umožňuje důchod nakoupit větší množství statků, čili nižší celková cenová hadina vede k vyšší reálné spotřebě a vyšší AD).

a.) krátké období b.) dlouhé období

pGNP AS pGNP ASKřivka AS – spory mezi ekonomy o jejím průběhu.
· v dlouhém období je svislá (shodná s potenciálním produktem, křivka je svislá, protože se díky dostatku času všechny náklady přizpůsobují).
· v krátkém a středně dlouhém období roste (firmy jsou ochotny zvýšit úroveň svého výstupu jako reakci na vyšší cenovou hladinu, díky fixním nákladům – většinou mzdové sazby – dlouhodobé smlouvy s odbory, obvykle na 3 roky).
- Keynesiánci věří, že AS pomalu roste, klasičtí ek., že v krátkém období je relativně strmá až svislá.
- Agregátní poptávka významně ovlivňuje pohyby reálného produktu v krátkém období. V dlouhém období je však reálný produkt determinován převážně potenciálním produktem a AS ovlivňuje především hladinu cen.

B. Agregátní nabídka a poptávka

- Proměnné hospo. politiky (jako je monetární a fiskální politiky) spolu s vnějšími proměnnými (jsou mimo kontrolu ek. sil = války nebo počasí, populační růst) na sebe v MAE vzájemně působí a určují produkt, ceny, zaměstnanost a čisté vývozy.
- Hospodářsko-politické a vnější proměnné jsou vstupy do MAE, zatímco cíle jsou jejími výstupy.
- Vnější proměnné: působící na AS (cenová hladina a náklady, potenciální GNP, kapitál, práce a technologie), působící na AD (peníze, výdaje a daně, ostatní faktory).

Agregátní nabídka AS
à Vztahuje se k rozsahu celkového národního produktu, který firmy o své vůli v daném období vyrábějí a prodávají. Závisí na cenové úrovni, na výrobní kapacitě firem a na úrovni nákladů. AS je determinována rozsahem produktivních vstupů (L & C) a efektivností (technologií). Je úzce spjata s kapacitou či potenciálním produktem země.

Agregátní poptávka AD
Vztahuje se k celkovému či agregátnímu množství produktu, který spotřebitelé, firmy, cizinci a vlády o své vůli v daném období nakoupí. Závisí na úrovni cen a důchodů, a rovněž tak na hospodářsko-politických proměnných, jako je monetární a fiskální politika. Měří celkové výdaje všech subjektů v ek. Celkové nákupy jsou ovlivněny cenami, za něž jsou statky nabízeny, důchody osob, finančními podmínkami a očekáváním budoucnosti + vládní politikou.

AS a AD:

Totéž se stane, když se zvýší investice, vládní nákupy nebo NX. Sklon křivky poptávky závisí na:

- velikosti úrokové míry

- reakci investičních výdajů na změny v úrokové sazbě

- reakci výdajů na spotřebu na změny v reálném bohatství národa

- změně transakční poptávky po penězích, když se mění úroveň národního důchodu.

Pokles úrokové míry zvýší investiční výdaje a tak se zvýší i Y. Pokles cenové hladiny také vyvolá růst reálného bohatství; tato skutečnost oslabuje růst Y i pokles úr. sazeb.


AS - v krátkém období je křivka AS rostoucí přímka. Jedná se o vztah přímé úměrnosti mezi cenovou hladinou a produktem.

- v dlouhém období růst cenové hladiny vyvolá silnější tlak na růst mzdových nákladů i růst cen ostatních nákladových položek. V důsledku růstu nákladů firmy nebudou mít zájem zvyšovat objem produkce, a proto je křivka AS v dlouhém období vertikální.

Keynesyanský model - zkoumá ekonomiku za podmínky pevných cen. Při těchto cenách je křivka As rovnoběžná s osou x. Tato situace může v ekonomice nastat pouze tehdy, když firmy mohou získat volné disponibilní výr. faktory. To jest, když reálný důchod je pod potenciálním.

Klasický model - předpokládá, že ceny jsou pružné jak v krátkém, tak i v dlouhém období, a proto je křivka AS v obou obdobích vertikální a udržuje se na úrovni potencionálního produktu.

Multiplikátor investičních výdajů - + ostatní multiplikátory:

Investiční multiplikátor udává o kolik se změní AD, jestliže se zmenší investiční výdaje o jednotku. k2 = 1:(1-mpc) --- k2 = 1/mps. Y = k2 x I.

Multiplikátor má tuto podobu jen proto, že uvažujeme pouze dva sektory a nepružné ceny.

Multiplikátor vládních výdajů:

Y = (1:(1-mpc)). A´ --- Y = (1:(1-mpc.(1-t))).A´

TA = TA´+t.Y

AD = A´+(1-t).mpc.Y

Daňový multiplikátor:

deltaY = -(mpc:(1-mpc)).deltaTA´

Transferový multiplikátor je shodný s daňovým multiplikátorem, jen je opačného znaménka. Model multiplikátoru a determinace produktu na průsečíku S a I viz příloha.


13. Agregátní poptávka a agregátní nabídka


AS a AD:

AD - poptávaný produkt, který poptávají firmy, domácnosti, cizinci a vlády. Je to kombinace ceny a reálného produktu Y, který domácnosti, stát, firmy a cizinci zamýšlejí nakoupit, při dané cenové hladině. AD = C+I+G+NX. Negativní sklon - Pigův efekt . M - množství peněz v oběhu. Vzroste-li M vzroste AD a křivka se posune doprava nahoru.

Změna cen ostatních statků

a) pokud se jedná o substitut a vzroste jeho cena, pak klesne jeho poptávané množství a vzroste poptávané množství našeho statku při každé úrovni ceny.

b) pokud se jedná o komplement a vzroste jeho cena, pak klesne jeho poptávané množství a klesne také poptávané množství našeho statku při každé úrovni ceny.

c) pokud se jedná o navzájem nezávislé statky, pak se navzájem vůbec neovlivňují.


Tržní poptávka:

Tržní poptávka je součtem poptávky jednotlivých spotřebitelů, je součtem individuálních poptávkových křivek. Faktory ovlivňující poptávku : množství spotřebitelů ( posun celé křivky ); změny ceny - posun po křivce tržní poptávky - změnou individuální poptávky jednotlivých spotřebitelů, změnou počtu spotřebitelů.

Agregátní poptávka:

Je dána součtem tržních poptávek na všech dílčích trzích. Jedná se o tržní poptávku po všech zbožích.


Elasticita poptávky:

Udává vztah mezi změnou ceny a změnou poptávaného množství daného statku.

Cenová elasticita poptávky - se vyjadřuje jako poměr procentních změn v objemu poptávaného zboží k procentním změnám cen EDP.

EDP je menší než 1 = neelastická poptávka. Změna ceny vyvolá menší procentní změnu ( popř. žádnou u dokonale neelastické popt. ) množství.

Posuny křivek SRAS a LRAS

V modelu AS-AD způsobí změna cenové hladiny posun po křivce SRAS. Změna cenové hladiny spolu se změnou cen vstupů, způsobní rovněž posun po křivce LRAS. Musíme si uvědomit, že některé faktory ovlivňují jak LRAS, tak SRAS, některé ovlivňují pouze SRAS a LRAS zůstává nezměněna.

Krátkodobá AS se zvyšuje, když: klesají reálné mzdy, klesá očekávaná míra inflace, se snižují ceny nepracovních vstupů, např. surovin.

Změny reálné mzdové sazby představují hlavní faktor ovlivňující krátkodobou AS, neboť mzdové náklady jsou většinou nejvýznamnější částí celkových nákladů firmy.


Krátkodobá i dlouhodobá AS se zvyšují, když:

- roste pracovní síla v ekonomice

- se zvyšuje lidský kapitál ekonomiky

- jsou objeveny nové zdroje surovin

- se mění pomalu strukturální skladba GDP

- se zvyšuje kapitálová zásoba ekonomicky

- se rozvíjí technika technologie

- se lepší klimatické podmínky

- jsou posilovány podněty k práci a podnikání

Křivka AD zachycuje vztah mezi cenovou hladinou a agregátními výdaji na zboží a služby a má klesající tvar

-
stejně jako křivka poptávky po jednotlivém výrobku zachycující vztah mezi cenou tohoto výrobku a poptávaným množstvím. Křivka AD není křivkou poptávky v pravém smyslu slova, je to množina kombinací cenové hladiny a reálného důchodu, při kterých je reálný důchod roven reálnému důchodu poptávanému. Křivka AD zachycuje vztah mezi agregátními výdaji na zboží a služby a agregátní cenovou hladinou.

( Agregátní výdaje jsou souhrnem výdajů všech sektorů ekonomiky při dané cenové úrovni X AD není suma peněz, je to vztah, který zachycuje různé množství reálného GDP, které jsou různé sektory ekonomiky ochotny a schopny koupit při různých úrovních cenové hladiny).


Proč má AD klesající tvar?

Existují 3 druhy substitutů pro zboží a služby, které tvoří GDP: (1) peníze a finanční aktiva, (2) zboží a služby nakupované v budoucnosti a (3) zboží a služby vyráběné v zahraničí. Tyto substituty zakládají podstatu tří efektů, prostřednictvím kterých změna cenové hladiny ovlivňuje množství poptávaného reálného GDP.