Dlouhodobé efekty fiskální expanze

Jakmile pracovníci poznají, že se jejich reálná mzdová sazba v daném období oproti rovnovážné reálné mzdové sazbě ve výchozím období snížila, budou při dalších mzdových jednáních a uzavírání mzdových dohod požadovat zvýšení nominální mzdové sazby, a to proporcionálně ke zvýšení cenové úrovně tak, aby se jejich reálná mzdová sazba v přítomném období zvýšila na úroveň výchozí rovnovážné reálné mzdové sazby.

Zvýšení nominální mzdové sazby povede k tomu, že křivka krátkodobé agregátní nabídky se posune nahoru. Tím začíná přizpůsobovací proces. Vznikne nový bod krátkodobé rovnováhy. Cenová hladina se opět zvýšila a v důsledku toho se opět sníží reálná mzdová sazba. Přizpůsobovací proces pokračuje.

Přizpůsobovací proces skončí, jsou-li splněny všechny podmínky dlouhodobé rovnováhy ekonomiky:

• Reálná mzdová sazba se rovná výchozí úrovni rovnovážné reálné mzdy
• Vyrobená produkce odpovídá produkci při plné zaměstnanosti
• Při rovnovážné reálné mzdové sazbě firmy dobrovolně vyrábějí a nabízejí množství produkce odpovídající produkci při plné zaměstnanosti

Spojíme-li výchozí bod a konečný bod přizpůsobovacího procesu ekonomiky dostaneme vertikální přímku (křivka dlouhodobé agregátní nabídky – LAS).

Vertikální křivka agregátní nabídky představuje všechny kombinace cenové úrovně a úrovně přirozeného reálného produktu, při níž se skutečná reálná mzdová sazba rovná rovnovážné reálné mzdové sazbě.

Dlouhodobé (konečné) efekty fiskální expanze:

• Produkce a zaměstnanost se nezměnila
• Cenová úroveň se zvýšila
• Úroková sazba se zvýšila
• Došlo k úplnému vytěsňovacímu efektu (vytěsnění soukromých autonomních výdajů vládními výdaji v poměru 1 : 1)

Krátkodobé efekty monetární expanze

Obr. str. 207

Centrální banka zvýší zásobu nominálních peněz. Monetární expanze vede k posunu křivky agregátní poptávky doprava.Vznikne převis agregátní poptávky nad agregátní nabídkou, v jehož důsledku dojde k neplánovanému čerpání zásob, k tlaku na růst produkce a tlaku na růst cenové hladiny. Vznikne nový bod krátkodobé rovnováhy.

Krátkodobé efekty monetární expanze:

• Produkce a cenová úroveň se současně zvýšily
• Úroková sazba se v krátkém období snížila
• Reálná mzdová sazba se snížila

Dlouhodobé efekty monetární expanze

Po uplynutí platnosti mzdových dohod mezi odbory a zaměstnavateli se postupně v čase nominální mzdy přizpůsobují zvýšení agregátní poptávky. Pracovníci budou požadovat zvýšení nominální mzdové sazby, alespoň proporcionálně zvýšení cenové úrovně, a to tak, aby se úroveň reálné mzdy vyrovnala s úrovní výchozí rovnovážné mzdové sazby.

Zvýšení nominální mzdové sazby povede k posunu křivky agregátní nabídky nahoru a vznikne nový bod rovnováhy. Přizpůsobovací proces končí v bodě dlouhodobé rovnováhy:

• Pracovníci jsou v rovnováze, neboť rovnovážná mzdová sazba se rovná výchozí úrovni rovnovážné mzdové sazby.
• Je vyrobeno množství produkce, které je poptáváno, tj. produkce poptávaná je na úrovni potenciálního produktu.
• Firmy budou dobrovolně vyrábět a nabízet množství produkce na úrovni potenciálního produktu a poptávat zaměstnanost v rozsahu plné zaměstnanosti, a to při úrovni rovnovážné mzdové sazby, kdy budou maximalizovat zisk.

Dlouhodobé efekty monetární expanze:

• Produkce a zaměstnanost se oproti výchozí úrovni ekonomiky nemění
• Cenová hladina vzrostla ekviproporcionálně míře růstu nominální zásoby peněz
• Reálné peněžní zůstatky se nezměnily
• Reálná mzdová sazba se nezměnila
• Úroková sazba se nezměnila

17. Krátkodobé a dlouhodobé účinky fiskální a monetární expanze při pozitivně skloněné keynesiánské křivce krátkodobé agregátní nabídky.

Krátkodobé efekty fiskální politiky

Obr. str. 205

Dojde ke zvýšení vládních nákupů zboží a služeb, což zvýší autonomní výdaje. Křivka agregátní poptávky se posune doprava. Při původní cenové hladině vznikne převis agregátní poptávky nad agregátní nabídkou. Dochází k tlaku na čerpání plánovaných zásob a tedy tlak na rozšiřování produkce a současně tlak na růst cenové úrovně (firmy musí pokrýt rostoucí marginální náklady spojené se zaměstnáním dodatečných pracovníků).

V důsledku růstu cenové úrovně dojde ke snížení reálné mzdy.

Zvýšení vládních výdajů na nákup zboží a služeb vede k růstu produkce nad úroveň potenciálního produktu a současně došlo ke zvýšení cenové hladiny. Nominální mzdy se v tomto krátkém období nestačily přizpůsobit. Nový bod je bodem krátkodobé rovnováhy ekonomiky.

Krátkodobé efekty fiskální expanze:

• Současně se zvýšila jak produkce, tak i cenová úroveň
• Úroková sazba se zvýšila, a to v důsledku snížení reálných peněžních zůstatků
• Reálná mzdová sazba se snížila
• Marginální produktivita práce se snížila

Fiskální politika při keynesiánské křivce agregátní nabídky v extrémním případě

Obr. str. 197

Fiskální expanze posune křivku AD doprava.

Nový bod rovnováhy ekonomiky se vyznačuje těmito vlastnostmi:

• Vzrostla produkce
• Cenová úroveň se nezměnila
• Přírůstek produkce vyvolaný fiskální expanzí, tj. DY je roven multiplikátoru fiskální politiky (g) krát přírůstek autonomních výdajů (DA)
• Úroková sazba se zvýší

Monetární politika za předpokladu extrémního případu keynesiánské křivky krátkodobé agregátní nabídky

Obr. str. 198

Centrální banka zvýší zásobu nominálních peněz. Dojde k posunu křivky AD doprava.

Efekty monetární expanze v těchto podmínkách jsou následující:

· Produkce se zvýšila

· Cenová úroveň se nezměnila

· Přírůstek produkce vyvolaný monetární expanzí se rovná součinu multiplikátoru monetární politiky (b) a přírůstku nabídky reálných peněžních zůstatků

· Úroková sazba se snížila

14. Účinky monetární a fiskální expanze za předpokladu klasické křivky agregátní nabídky. Neutralita peněz. Úplný vytěsňovací efekt.

Fiskální politika za předpokladu klasické křivky agregátní nabídky

Obr. str. 193

Fiskální expanze (např. růst vládních výdajů na nákup zboží a služeb) posune křivku AD doprava. Při původní cenové úrovni vznikne převis agregátní poptávky nad agregátní nabídkou: více produkce nemůže být firmami vyrobeno a nabízeno, protože neexistuje dodatečná práce, která by mohla být zaměstnána.

V důsledku převisu agregátní poptávky a nemožnosti zvýšit nabídku produkce nastane růst cenové hladiny. Růst cenové hladiny vyvolá pokles reálných peněžních zůstatků, což zvýší úrokové sazby. Zvýšení úrokových sazeb má za následek vytěsnění soukromých autonomních výdajů. Dochází k úplnému vytěsňovacímu efektu. Vytěsňovací efekt má příčinu v omezenosti agregátní nabídky, tj. na straně nabídky.

Efekty fiskální expanze:

• Produkce a zaměstnanost se nemění
• Cenová úroveň se zvýšila
• Úroková sazba se zvýšila
• Dochází k úplnému vytěsňovacímu efektu

Poptávka po práci

Zvýšení pracovního vstupu má dvojí efekt:

• Zaměstnání dodatečné pracovní jednotky způsobí, že se celková produkce firmy zvýší o mezní (fyzický) produkt práce (MPN) a celkový příjem firmy se zvýší o součin ceny a mezního produktu práce: Přírůstek celkové produkce = MPN

Přírůstek celkového příjmu = P * MPN

• Zvýšení zaměstnanosti o jednu dodatečnou pracovní jednotku zvýší mzdové náklady firmy o korunovou mzdovou sazbu za hodinu práce, tj. o W

Firmy, které maximalizují zisk rozšiřují zaměstnanost až k bodu, v němž hodnota mezního produktu práce se rovná korunové mzdové sazbě: P * MPN = W, a tedy MPN = W / P

W / P je reálná mzdová sazba, což je množství zboží, které lze koupit za korunovou cenu jedné hodiny práce.

Agregátní poptávka po práci obr. str. 246

Křivka nabídky práce

Funkce celkového užitku domácnosti je tvořena spotřebou zboží a služeb domácností a spotřebou volného času: UH = UH (C, NS)

Indiferenční křivky pro různé hladiny celkového užitku domácnosti obr. str. 247

Sklon indiferenční křivky představuje mezní míru substituce mezi spotřebou a volným časem.

Druhým krokem k odvození agregátní nabídky práce je určení soustavy možností, které jsou při dané reálné mzdové sazbě dostupné domácnosti (přímka Z). Obr. str. 248

Pro spotřební výdaje lze psát: C = (W / P) * NS

Horizontální křivka LM a vertikální křivka agregátní poptávky: neúčinnost monetární politiky.

Ekonomika je v situaci tzv. pasti likvidity. Jakékoliv zvýšení (či snížení) zásoby nominálních peněz, a tedy ani snížení či zvýšení reálných peněžních zůstatků v důsledku růstu či poklesu cenové úrovně, nezmění úrokovou sazbu. Křivka agregátní poptávky je vertikální: zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků nemůže zvýšit skutečnou produkci směrem k potenciální produkci a nezaměstnanost směrem k přirozené míře nezaměstnanosti.

Pigouův efekt, resp. efekt reálných peněžních zůstatků

Poptávka po zboží může přímo záviset na úrovni reálných peněžních zůstatků. Klesá-li cenová hladina zvyšuje se reálné bohatství individuálních subjektů, což vede k růstu autonomní spotřeby. Působí-li Pigouův efekt, křivka agregátní poptávky nemůže být nikdy vertikální, ale je vždy negativně skloněna. Pigou dokázal, že keynesiánský transmisní mechanismus není jediný. Obr. str. 175

Kontraindikující faktory

Přímé stimulační efekty cenové deflace vyvolávají – i za předpokladu působení Pigouova efektu – tyto negativní důsledky:

• Efekt očekávání – jestliže lidé očekávají, že cenová hladina bude dále klesat, mohou odložit výdaje co možná nejdále do budoucnosti, kdy budou ceny ještě nižší.
• Efekt znovurozdělování – když ceny klesají, dlužníci a výstavci obligací musí splácet jejich půjčky v hodnotnějších korunách.

Poptávka po práci

Zvýšení pracovního vstupu má dvojí efekt:

Zaměstnání dodatečné pracovní jednotky způsobí, že se celková produkce firmy zvýší o mezní (fyzický) produkt práce (MPN) a celkový příjem firmy se zvýší o součin ceny a mezního produktu práce: Přírůstek celkové produkce = MPN
Přírůstek celkového příjmu = P * MPN

Zvýšení zaměstnanosti o jednu dodatečnou pracovní jednotku zvýší mzdové náklady firmy o korunovou mzdovou sazbu za hodinu práce, tj. o W
Firmy, které maximalizují zisk rozšiřují zaměstnanost až k bodu, v němž hodnota mezního produktu práce se rovná korunové mzdové sazbě: P * MPN = W, a tedy MPN = W / P

W / P je reálná mzdová sazba, což je množství zboží, které lze koupit za korunovou cenu jedné hodiny práce.

Agregátní poptávka po práci obr. str. 246

Křivka nabídky práce

Funkce celkového užitku domácnosti je tvořena spotřebou zboží a služeb domácností a spotřebou volného času: UH = UH (C, NS)

Indiferenční křivky pro různé hladiny celkového užitku domácnosti obr. str. 247

Sklon indiferenční křivky představuje mezní míru substituce mezi spotřebou a volným časem.

Druhým krokem k odvození agregátní nabídky práce je určení soustavy možností, které jsou při dané reálné mzdové sazbě dostupné domácnosti (přímka Z). Obr. str. 248

Pro spotřební výdaje lze psát: C = (W / P) * NS

Vyšší reálná mzda má za následek vyšší sklon přímky Z.

Křivku agregátní nabídky odvodíme tím, že propojíme body, které jsou body dotyku indiferenční křivky s přímkou Z (přímka dostupných možností). Obr. str. 249

Nabídka práce se nemusí po zvýšení reálných mezd vůbec měnit nebo dokonce může dojít k poklesu nabídky práce. Toto je způsobeno tím, že působí současně substituční a důchodový efekt.

Substituční efekt: každá hodina volného času představuje větší množství ušlé spotřeby zboží, když reálná mzda roste. Je-li volný čas stále dražší, domácnosti tento volný čas substituují delší pracovní dobou.

Důchodový efekt: když se zvyšuje reálná mzda, domácnosti se stávají bohatšími a mohou si dovolit více volného času.

Převaha substitučního efektu má za následek zvyšování množství nabízené práce, převaha důchodového efektu nad substitučním má za následek tendenci snižovat nabídku práce.

Rovnováha na trhu práce

Rovnováha na trhu práce nastává, když se agregátní nabídka rovná agregátní poptávce po práci. Obr. str. 250

Rovnovážné reálné mzdě odpovídá plná zaměstnanost. Rovnovážná reálná mzda vyčišťuje trh práce.

5. Účinnost monetární politiky a model IS-LM. Keynesiánský transmisní mechanismus. Multiplikátor monetární politiky.

Monetární politiku provádí centrální banka prostřednictvím kontroly zásoby nominálních peněz nebo pohybu úrokové sazby. Banka nemůže současně usilovat o kontrolu pohybu peněžní zásoby a současně sledovat cíl, aby se úroková sazba rovnala jakési žádoucí úrokové sazbě.

Expanzivní monetární politika znamená zvyšování nominální zásoby peněz.

V důsledku přírůstku nabídky reálných peněžních zůstatků se křivka LM posunuje doprava. Vzhledem k tomu, že křivka IS má negativní sklon, čistá monetární expanze má dva současné efekty:

1. Zvyšuje se úroveň rovnovážného důchodu (důchodový efekt monetární expanze)
2. Snižuje se úroková sazba (efekt likvidity monetární expanze)

Důchodový efekt je vyvolán tím, že zvýšení nabídky peněz sníží úrokovou sazbu, což stimuluje zvýšení poptávky po soukromých autonomních výdajích. To má za následek zvýšení úrovně rovnovážného důchodu.

Efekt likvidity čisté monetární expanze nastává proto, že zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků vede k tomu, že veřejnost má v držbě více peněz než potřebuje, proto začne přebytek peněz konvertovat do ostatních finančních aktiv, která přinášejí vyšší výnos. Tím se zvyšuje poptávka po ostatních finančních aktivech, zvyšuje se jejich cena a klesá úroková sazba.

Vytěsňovací efekt a fiskální politika

· Citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu je nula, což znamená že křivka LM je vertikální. Fiskální expanze vede k posunu křivky IS doprava: jediným efektem fiskální expanze je zvýšení úrokové sazby, protože v důsledku nulové citlivosti poptávky po penězích na úrok se neuvolňují žádné dodatečné peníze. Vytěsňovací efekt fiskální expanze je v těchto podmínkách úplný: 1 koruna vládních výdajů na nákup zboží a služeb vytěsní 1 korunu soukromých autonomních výdajů. V těchto podmínkách je fiskální expanze úplně neúčinná v ovlivňování úrovně rovnovážné produkce. Tato situace se nazývá klasický případ. Obr. str. 74 (2.22)

Jaký je účinek fiskální expanze:

· Keynesiánci: křivka LM je plošší a křivka IS není významně plochá. Fiskální expanze má účinek na produkci a zaměstnanost.

· Monetaristé: fiskální expanze má velmi slabý účinek. Vyvolává totiž silný vytěsňovací efekt v důsledku velmi strmé křivky LM (malá citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu). Crowding out efekt je úplný pokud je křivka LM vertikální.

Multiplikátor fiskální politiky

O kolik se zvýší rovnovážný důchod vyvolaný přírůstkem vládních výdajů na nákup zboží a služeb: DY = g * DA + (b / h) * g * D (M / P)

Předpokládáme, že nabídka reálných peněžních zůstatků se nemění, je druhý člen rovnice roven nule.

DY / DA = g = a / (1 + a * b * k / h)

Výraz g je multiplikátor fiskální politiky. Ukazuje, o kolik se zvýší úroveň rovnovážného důchodu v důsledku zvýšení vládních výdajů na zboží a služby, bude-li nabídka reálných peněžních zůstatků konstantní.

Multiplikátor fiskální politiky je menší než jednoduchý výdajový multiplikátor (kromě případu, kdy je křivka LM horizontální.

Státní rozpočet na úrovni ústředních orgánů vlády

municipální rozpočet (obce, kraje)

- specifické fondy vytvořené k přesně vymezeným účelům

- finance státních a národních podniků

Multiplikační efekt
Vztah: e = t – 1

Když to stát zdaní a prožene, tak má multiplikátor a současně i AD větší sílu, avšak za cenu plýtvání, dalších nákladů na státní aparát a vytěsnění soukromých investic investicemi státními.

Jakou účinnost má to, že stát vydá peníze v G nebo v C, I?
- rozhodnutí státu ovlivňuje také AS
- zvyšování daní snižuje spontánní aktivitu (¯AS)
- snižování daní ekonomickou aktivitu zvyšuje (­AS)
Lafferova křivka

- poklesne ekonomická aktivita
- lidé na daně nemají, kde ty peníze jsou? (Cash Flow)

Odvození křivky poptávky

- změna ceny zboží X při nezměněné ceně zboží Y a nezměněném disponibilním důchodu spotřebitele ovlivní sklon linie příjmu. Známe-li cenu a množství zboží X můžeme odvodit křivku poptávky.

Faktory ovlivňující poptávku - změna ceny statku celkový efekt této změny můžeme rozložit na substituční a důchodový efekt.

Substituční efekt - vzroste-li cena nějakého statku, ten se stává dražším a spotřebitel dává přednost spotřebě statku jiného.

Důchodový efekt - vzroste-li cena nějakého zboží, můžeme si za stejný nominální důchod koupit méně tohoto statku, to znamená, že klesá reálný důchod.

-změna nominálního důchodu - vzroste-li nominální důchod za jinak nezměněných podmínek, můžeme si při jakékoli úrovni ceny koupit větší množství daného statku. Křivka poptávky se posouvá nahoru a doprava.

a) pro normální zboží s růstem důchodu roste poptávka

b) pro nezbytné zboží bude reakce menší c) pro luxusní statky bude reakce velmi intensivní

d) pro méněcenné statky bude poptávka s růstem důchodu klesat.

Poptávka

= množství zboží, které kupující chtějí koupit za určitou cenu.
Zákon klesající poptávky – s růstem ceny poptávka klesá.
Příčiny:
- Důchodový efekt – je-li dána určitá výše důchodu, platí zákon
- Substituční efekt – při vzrůstu ceny určitého zboží kupuje spotřebitel jiné zboží
- Změna cen substitutů a komplementů – pokles ceny základního zboží vede k poklesu poptávky po substitutu
- Změna úrovně důchodů – když se zvednou důchody, zvedneme se poptávka
- Změny v preferencích lidí – jsme něčím ovlivněni (reklama, módní vlna – názory lékařů)

Typy poptávky - Individuální – poptávka jednoho kupujícího
- Dílčí – souhrn. poptávka po jednom druhu výrobku
- Agregátní – popt. všech kupujících po všech výrobcích

Elasticita poptávky – pružnost poptávky – jak poptávka reaguje na změnu něčeho (cenová důchodová)

Hospodaření je účelné nakládání s prostředky, které má společnost k dispozici.

Při každé činnosti je třeba zajistit její účinnost (efektivnost).

Efekt obecně znamená užitečný výsledek činnosti, pro jehož dosažení musely být vynaloženy určité zdroje. Efektivnost vyjadřuje vztah mezi efektem určité činnosti (nazýváme jej také výsledek nebo výstup) a vynaloženými zdroji (vstupy).

Efektivní je tedy taková činnost, která přináší žádoucí výsledek s vynaložením přiměřených zdrojů. Podnik hospodaří efektivně jestliže:

A) vyrábí takové statky nebo služby, které je někdo ochoten koupit, tedy vyrábí účelně

B) usiluje o snižování spotřeby zdrojů a lepší využití zdrojů, které ke své činnosti potřebuje, tedy vyrábí hospodárně.


Efektivnost činnosti podniku zahrnuje dvě složky:

A) účelnost (užitečnost) výrobku nebo služb

B) hospodárnost


Účelnost výrobku nebo služby v normálně fungující ekonomice prověřují spotřebitelé, kteří jsou nebo nejsou ochotni si výrobek nebo službu koupit.

Vlivy změn ostatních cen na poptávku

→ předpokládáme pouze 2 statky a zkoumáme, jak cena statku Y ovlivní poptávku po statku X (cena statku X je konstantní)

- efekt cenové změny můžeme opět rozdělit na substituční a důchodový efekt

- křížový substituční efekt = změna poměru cen vede k nahrazování statku dražšího statkem levnějším (analogie)

- křížový důchodový efekt (odlišný výklad) = jak změna ceny statku Y ovlivní reálný důchod a jeho prostřednictvím poptávku po statku X

→ znaménko celkového efektu není možno obecně určit; lze předpokládat, že křížový substituční efekt je pro běžné dvojice statků pozitivní (růst ceny statku Y vyvolá růst poptávky po statku X); křížový důchodový efekt je pro normální statky negativní, v jeho důsledku se pohybuje poptávané množství statku X v opačném směru než Py - protože není možno určit, zda převáží substituční nebo důchodový efekt, není možno určit znaménko celkového efektu


- z hlediska efektu změny ceny jednoho statku na poptávku po statku jiném rozlišujeme substituční a komplementární statky (obr. č. 3-16)



SUBSTITUTY = platí, že celkový efekt cenové změny je pozitivní; tzn, že jsou-li statky X a Y substituty, potom množství statku X s růstem ceny statku Y roste

platí: d X / d PY > 0

Substituční a důchodový efekt

→ vliv cenové změny můžeme rozložit na substituční a důchodový efekt; tzn. celková změna poptávaného množství vyvolaná změnou ceny daného statku má 2 složky:

1. substituční efekt = znamená změnu poptávaného množství v důsledku substituce statku relativně dražšího statkem relativně levnějším; jde o posun po IK, zohledňujeme změnu MRSc při zachování stejného užitku

2. důchodový efekt = znamená změnu poptávaného množství v důsledku změny reálného důchodu (kupní síly), tzn. změnu IK a tedy i užitku

→ graficky je možno znázornit rozklad na substituční a důchodový efekt sestrojením pomocné linie rozpočtu (obr.č.3-9), která má tyto vlastnosti

- je rovnoběžná s novou linií rozpočtu, odpovídá poměru cen po změně Px

- dotýká se IK, která odpovídá původnímu optimu; užitek je tedy stejný jako před změnou Px


→ substituční efekt je vždy negativní, tj. v důsledku je pohyb cenové změny a poptávaného množství protisměrný

platí: d X / d Px < style="mso-tab-count: 1"> U … konstantn9


→ u důchodového efektu je situace složitější, znaménko závisí na charakteru statku

→ pro normální statky je důchodový efekt negativní; pokles ceny statku X zvyšuje reálný důchod a tedy poptávané množství normálních statků

- celkový efekt je tedy pro normální statky vždy negativní (součet dvou záporných čísel je záporný) → potvrzuje se elementární skutečnost, že cena poptávané množství se pohybuje protisměrně

Pro méněcenné statky je důchodový efekt pozitivní

-pokles ceny vede k růstu reálného důchodu a ke snížení poptávaného množství; v důsledku substitučního efektu má tedy spotřebitel tendenci při poklesu ceny státu X své nakupované množství zvýšit, ale důchodový efekt pro méněcenné statky by sám o sobě vedl k poklesu poptávaného množství při poklesu ceny

- celkový efekt v případě méněcenných statků není možno jednoznačně určit (jde o součet kladného a záporného čísla) → záleží na tom, který efekt převládne; v převážné většině případů substituční efekt převáží nad efektem důchodovým a i pro méněcenné statky se poptávané množství zvyšuje s poklesem ceny a naopak s růstem ceny nakupované množství klesá
→ může však nastat i paradoxní situace, že s poklesem ceny poptávané množství klesá a s růstem ceny poptávané množství roste – pozitivní důchodový efekt převáží nad negativním substitučním efektem – jde o tzv. Giffenův paradox

- přichází v úvahu u statků, které tvoří značnou část výdajů spotřebitele, slouží k uspokojení základních potřeb a současně nejsou dostupné jejich substituty v odpovídajících cenových relacích; změny ceny těchto statků podstatně mění reálný důchod, proto může důchodový efekt převážit nad efektem substitučním

- křivka poptávky je pro Giffenův statek rostoucí

- v realitě je však možno předpokládat, že Giffenův paradox působí pouze pro určitý omezený cenový interval

- Giffenův statek musí být vždy statkem méněcenným, opačně to neplatí

1)Efekt reálných peněžních zůstatků

Tento efekt představuje vliv změny množství reálných peněz na množství poptávaného reálného GDP. Reálnými penězi rozumíme peníze z hlediska jejich kupní síly, tedy množství zboží a služeb, které lze s určitým množstvím peněz nakoupit. Efekt reálných peněz říká, že čím nižší je množství reálných peněz, tím nižší je množství poptávaného GDP. Zvýšení cenové hladiny snižuje množství reálných peněz a naopak. Toto je základní důvod proč má křivka AD klesající tvar.


(2) Efekt reálné úrokové sazby

Neboli efekt dočasné substituce. Efekt se týká změn výdajů domácností a firem, které jsou citlivé na pohyb úrokové sazby. Jde o nahrazování zboží spotřebovávaného dnes zbožím spotřebovávaným v budoucnu anebo zboží budoucího zbožím dnešním. Efekt dočasné substituce působí prostřednictvím změn reálné úrokové sazby (tj. nominální úroková sazba mínus očekávaná míra inflace). Nízká reálná úroková sazba vede jednotlivce k tomu, aby si vypůjčovaly a nakupovali spotřební a investiční statky. Vysoká reálná úroková sazba má opačný účinek a vede ke snížení poptávky po spotřebním zboží a investičním zboží. Růst cenové hladiny způsobuje:

(1) snížení množství reálných peněz, (2) snížení částky, kterou jsou lidé ochotni zapůjčit, (3) zvýšení částky, kterou si lidé zamýšlejí vypůjčit, (4) zvýšení reálných úrokových sazeb, (5) snížení poptávaného množství reálného GDP.

Ten dělíme na tři efekty:

- substituční – ukazuje změnu optimální kombinace vstupů, ke kterému by došlo, kdyby firma pokračovala ve výstupu Q1. to by znamenalo posun do bodu R. SE je negativní, nemění-li se objem výstupu, pokles w vede k růstu objemu najímané práce. Menší množství kapitálu pravděpodobně způsobí pokles efektivnosti práce (některé jednotky práce budou přebytečné), SE tedy vytváří tlak na pokles MPL dolů.(dodatečná jednotka práce vytvoří v důsledku nedostatku K menší přírůstek výstupu)

- produkční efekt – ukazuje změnu optimální kombinace vstupů, která je spojena pouze se změnou výstupu firmy. Posun z bodu R do S, z izokvanty Q1 na Q2. PE je výsledkem zvětšením objemu obou vstupů. Přítomnost většího množství kapitálu umožňuje větší produktivitu práce, MPL roste, což se projevuje v tendenci posunu křivky MPL směrem nahoru.PE je negativní, pokles w vyvolává růst L.

- Nákladový efekt – pokles w znamená pokles MC z (MC1 na MC2 na obr.10), což umožňuje firmy zvětšit optimální objem produkce z Q1 na Q2.Působí na růst MP, projevující se v posunu křivky MPL nahoru, protože nedostatek K nebrání růstu efektivnosti práce. NE je negativní.

® čistým efektem poklesu w bude posun MPL nahoru. Tzn. posun MRPL nahoru (MRPL= PA*MPL, kde PA je konstantní). Viz obr. 11.při poklesu w1 na w2 se posunuje MRPL směrem nahoru a vzniká nový průsečík E2 (MRPL2=MFCL2). Firma bude najímat L2* jednotek práce. Spojením dvou optim E1 a E2 – dlouhodobá křivka poptávky firmy po práci DL. (je elastičtější než krátkodobá křivka poptávky)

Celkový efekt

– TE – růstu w je posun z bodu Q do bodu S. ten lze rozdělit na:

Substituční efekt – SE – spočívá v nahrazování volného času prací. Zvýšená w stimuluje jednotlivce, aby zvětšil počet hodin práce. Protože zvýšená cena volného času vede k poklesu hodin volného času, je SE negativní. Vede z bodu Q do R.

Důchodový efekt – IE- zvýšená w (znamenající současně zvýšenou cenu volného času) vede k růstu reálného důchodu, ten umožňuje zvětšovat spotřebu všech statků včetně volného času. Protože zvýšená cena volného času vede k růstu volného času, je IE pozitivní. Posun z R do S.

Þ může dojít k dvěma případům:

- SE převáží nad IE, takže celkový efekt bude negativní – zvýšení w povede k růstu počet hodin práce nabízené jednotlivcem

- IE převáží nad SE – celkový efekt bude pozitivní, zvýšení w povede k růstu počtu hodin volného času a současně k poklesu počtu hodin práce nabízené jednotlivce.

Þ to vše se promítá do tvaru křivek individuální nabídky práce, která má při menších w pozitivní a při vyšších w negativní směrnici. Obr. 7a. – 3 různý optima jednotlivce nabízejícího práci. Obr 7b. spojením dobu získáme grafické znázornění individuální nabídky práce. Tento zpětně zakřivený tvar křivky individuální nabídky práce lze zejména sledovat v dlouhém období a u některých skupin pracovníků. V krátkém období zpravidla předpokládáme pouze rostoucí část individuální nabídky.