24. Metody léčení inflace: charakteristika účinků metod cold turkey a gradualistické metody dezinflace na pokles míry inflace a pokles produktu.

Koeficient obětovaní.

Metody dezinflace

Protože poptávkovou inflaci vyvolává inflační monetární politika, a nadměrně expanzivní fiskální politika, pak provést dezinflaci znamená snížit tempo růstu peněžní zásoby, tj. realizovat restriktivní monetární politiku, jež povede k tomuto cíli, nebo snížit vládní výdaje, resp. realizovat restriktivní fiskální politiku.

Dvě metody léčení inflace:

• Metoda cold turkey, jež znamená aplikaci výrazného a permanentního snížení míry růstu agregátní poptávky.
• Gradualistická metoda, jež spočívá v pomalém a postupném snižování míry růstu agregátní poptávky, tj. nominálního produktu.

Metoda cold turkey

Dezinflace při aplikaci náhlého a výrazného snížení míry růstu agregátní poptávky má za následek rychlý pokles míry inflace. Nákladem této léčby je výrazný pokles skutečného produktu pod jeho potenciální úroveň, což vyvolá velké ztráty produkce a vysokou míru nezaměstnanosti. Recese je tedy hlubší, ale kratší.

Pokud spojíme body vyznačující kombinaci měr inflace a úrovně produkce v jednotlivých létech dostaneme přizpůsobovací cestu, resp. přizpůsobovací smyčku.

Rovnice křivky agregátní poptávky

Rovnovážná úroveň důchodu: Y = g * A + b * (M / P)

Je-li křivka AD zobrazením průsečíků křivek IS a LM pro různé cenové úrovně, potom řešením rovnice pro cenovou úroveň P dostaneme: P = b * M / (Y - g * A)

Sklon křivky agregátní poptávky

Křivka agregátní poptávky má negativní sklon. Čím vyšší je úroveň cen, tím nižší jsou reálné peněží zůstatky, a proto tím nižší je rovnovážná úroveň výdajů a produkce.

Jestliže malá změna v cenové úrovni vyvolá velké změny v agregátních výdajích, křivka agregátní poptávky je velmi plochá. Byla-li křivka AD úplně necitlivá na změny cenové hladiny, je vertikální. Vysoká citlivost agregátních výdajů na změny cenové hladiny znamená, že křivka AD je plochá, resp. v limitním případě horizontální.

Křivka AD je tím plošší, čím:

• Nižší je citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu (h)
• Větší je citlivost poptávky po investicích na úrokovou sazbu (b)
• Větší je multiplikátor (a)
• Nižší je citlivost po penězích na důchod (k)

Vertikální křivka IS a vertikální křivka agregátní poptávky: deflační impotence

Poptávka po autonomních výdajích je úplně necitlivá na úrokovou sazbu (b = 0). Monetární expanze je neúčinná. Snížení nebo zvýšení cenové hladiny sice mění reálné peněžní zůstatky a dochází tak ke změně úrokové sazby, ale na tuto změnu nereagují agregátní výdaje: křivka agregátní poptávky je v takovém případě vertikální.

Křivka IS je nalevo od potenciálního produktu, dochází k současné rovnováze na trhu zboží a trhu peněz pod úrovní potenciálního produktu při všech cenových hladinách a vertikální křivka agregátní poptávky je relativně trvale pod úrovní produkce při plné zaměstnanosti. Takováto situace se nazývá deflační impotencí. Toto je Keynesovou námitkou proti neoklasické škole.

Obr. str. 174

14. kapitola: Inflace: definice a náklady

K inflaci dochází, roste-li celková cenová hladina.
Míra inflace je definována jako míra změny cenové hladiny (měřené např. CPI) a měří se takto:

- měří trend průměrné cenové hladiny.
Deflace = opak inflace, nastává, jestliže celk. cen. hl. klesá (je-li dlouhodobá, znamená hlubokou depresi)
Dezinflace = pokles míry inflace.
Hyperinflace – země tiskne ve velkém množství nové papírové oběživo Þ ceny se zvyšují na 100, 1.000, až milion-násobek.

Cenové indexy
- Cenový index je vážený aritmetický průměr jednotlivých cen, kde je váhou ceny každé komodity dána jejím ek. významem.
· Index spotřebitelských cen (CPI) – měří N tržního koše spotřebních SaS (364 tříd komodit – fixní váhy proporcionálně relativní důležitosti v rozpočtech V spotřebitelů).
· Index cen výrobců (PPI) – měří hladinu cen na úrovni velkoobchodu nebo výrobců (3.400 komodit – váhy jsou čisté dodávky/ prodeje)
· Deflátor GNP (= GNPN / GNPR) – souhrnný cenový index, cena celého GNP, používá variabilní váhy místo fixních.

Problém “indexních čísel” – vhodné období (jako základní rok) – většinou nepostihuje změnu kvality statků + omezený vzorek výzkumu.

Dlouhá historie inflace
- Reálná mzda = mzda vydělená CPI.
- Ceny a mzdy v období ek. expanze rychle rostou, v období recese neklesají, pouze rostou pomaleji.

Index spotřebitelských cen CPI (Consumer Price Index)

– měří výdaje na pevně stanovený koš statků nakupovaných typickým městským spotřebitelem. Celková cenová hladina P. Míra inflace je mírou růstu nebo poklesu cenové hladiny.

- deflace = ceny se snižují nebo míra inflace je záporná.
- hyperinflace = cenová hladina se zvyšuje o tisíc nebo milión procent ročně (Německo 20. let).

Zahraniční hospodářská politika
- všechny ekonomiky jsou otevřené (půjčují si navzájem peníze, obchodují…).
- čisté vývozy = rozdíl mezi dolarovou hodnotou vývozů a dolarovou hodnotou dovozů, “saldo zahraničně obchodní bilance” (aktivní nebo pasivní charakter; hosp. politika USA je zaměřena hlavně na Latinskou Ameriku, Japonsko a Evropu).
- měnové kurzy představují cenu vlastní měny v měnách jiných zemí (snižuje-li se MK, stoupají dovozní ceny a míra inflace roste).

Nástroje
= ekonomická proměnná přímo nebo nepřímo kontrolovaná vládou.

Fiskální politika
- stanovení úrovní zdanění a výdajů k ovlivnění makroekonomické výkonnosti.
· vládní výdaje na statky a služby – vláda jimi stanoví relativní rozsah veřejného a soukromého sektoru.
· zdanění – daně omezují důchody obyvatelstva (vyšší daně = nižší důchod na útratu = omezení výdajů na spotřebu = snížení agregátní poptávky a reálného GNP) + pomáhají stanovovat ceny (ovlivňují tak motivaci a chování firem a jednotlivců).

18. Inflace a protiinflační politika:

Inflace a její měření:

Inflace - je zvýšení celkové cenové hladiny, které se obvykle měří CPI.

Míra inflace - je definována jako míra změny cenové hladiny měřená např. CPI:

Inflace = cenová hladina(CPI)t - cenová hladina(CPI)(t-1)/ cenová hladina(CPI)(t-1), to celé krát 100%. Inflace měří trend průměrné cenové hladiny. Inflace se měří sestrojováním cenových indexů, které představují průměry spotřebitelských cen a cen výrobců.

Deflace - je opakem inflace, nastává, když celková cenová hladina klesá.

Dezinflace - znamená snižování míry inflace.

Cenový index - je vážený průměr jednotlivých cen, kde je váha každé komodity dána jejím ekonomickým významem. Nejdůležitějším cenovým indexem je dnes index spotřebitelských cen ( CPI), index cen výrobců a deflátor GNP. CPI měří náklady tržního koše spotřebních statků s služeb. PPI - index cen výrobců - měří hladinu cen na úrovni velkoobchodu nebo výrobců. Deflátor GNP - je poměr nominálního e reálného GNP, lze jej tedy interpretovat jako souhrnný index cen.


Typy inflace podle její závažnosti:

Mírná inflace - při mírné inflaci rostou ceny pomalu. Většinou se jedná o jednomístné vyjádření v procentech za rok. Lidé jsou ochotni podepisovat dlouhodobé smlouvy a nechávat peníze v bankách. Peněžní systém funguje dobře.

Pádivá inflace - dochází k ní, když ceny začínají růst dvoj nebo trojcifernými tempy. Jestliže se pádivá inflace plně rozvine, pak vznikají problémy a hospodářské poruchy. Finanční trhy odumírají. Lidé hromadí statky.

Hyperinflace - nejhorší možné stadium inflace. Jedná se inflaci, kdy dochází k 1000000 a více procentnímu nárůstu cen za rok.

Index cen výrobců (PPI)

- měří náklady na pořízení určitého koše komodit – pracuje se však s cenami průmyslovými – tj. ve výchozí fázi distribuční sítě a PPI obsahuje i ceny surovin a polotovarů,


inflace = stálý a nepřetržitý růst cenové hladiny (empiricky – jakýkoliv růst cenové hladiny)

míra inflace = tempo růstu cenové hladiny

otevřená inflace = trvalý růst cenové hladiny

skrytá inflace = situace, kdy levné výrobky bývají nahrazovány dražšími, aniž by tomu odpovídala jejich vyšší kvalita nebo lepší vlastnosti = tzv. fiktivní inovace

potlačená inflace = na trzích existuje všeobecný převis poptávky po zboží a službách a je bráněno tento stav eliminovat růstem cenám (tzv. inflace nerealizované kupní síly nebo inflace vynucených úspor)

deflace = snížení cenové hladiny, tj. měřená inflace nabývá záporných hodnot,

desinflace = zpomalování tempa růstu cenové hladiny, tj. inflace je kladná, ale její hodnota klesá,

stagflace = ekonomika stagnuje nebo klesá a zároveň roste cenová hladina.


Inflace a hodnota peněz

- existuje-li v ekonomice inflace, pak peníze ztrácejí svoji hodnotu = hodnota je dána množstvím zboží a služeb, které můžeme s daným množstvím peněz koupit = hovoří se o kupní síle peněz;