Cenové hladiny a inflace

- za jinak nezměněných podmínek posun křivky AD doprava zvýší ceny nad úroveň, které by se jinak dosáhlo, N a ceny mohou mít přesto tendenci setrvačně růst a ek. může nadále prodělávat inflaci navzdory tomu, že je vystavena těmto kontrakčním (dezinflačním) šokům.
- Setrvačná míra inflace posunuje křivku AS vzhůru a vede k vzestupné spirále růstu cen a mezd.
- Stagflace = vysoká inflace v období vysoké U.

Phillipsova křivka
A. W. Phillips z Nového Zélandu – inverzní vztah mezi U a změnami nominálních mezd.
Ranná Pk:
substituční vztah mezi inflací a U.
na x míra U v %.
na z celková inflace v %.
pohybem doleva (snižováním nezam.) se zvyšuje míra růstu cen.

neboli míra inflace = míra růstu mezd – míra růstu produktivity práce

Posuny Pk:
je nutno rozlišovat mezi skutečnou a setrvačnou inflací (ta však na inflační překvapení reaguje)
historie ukazuje na hlavní vadu ranné Pk = vztah I a U zůstává stabilní jen tak dlouho, dokud se nezmění setrvačná nebo očekávaná míra inflace (jinak se krátkodobá Pk posune).

Inflace tažená poptávkou a inflace tlačená nabídkou:

Inflace tažená poptávkou - viz graf - kdykoli rychle roste AD a překračuje výrobní potenciál ekonomiky, začnou ceny bez ohledu na zdroj inflace růst rychleji. V důsledku existence vysokého napětí na trhu práce v této době, začnou růst i mzdy.

Inflace tlačená nabídkou - viz graf - jestliže náklady vytlačují ceny vzhůru během období vysoké nezaměstnanosti a slabého využití zdrojů, jde o inflaci tlačenou náklady. Zde se jedná o takzvané nabídkové šoky.


Phillipsova křivka, setrvačná inflace:

Setrvačná inflace - míra inflace, která je očekávaná a která se promítá do smluv a neformálních dohod, se nazývá setrvačná nebo očekávaná míra inflace. V určitém roce zdědila ekonomika danou míru inflace a očekávání lidí se této míře přizpůsobila. Tato očekávaná míra inflace se nazývá setrvačná míra inflace. Jakmile se s ní jednou počítá, má inflace tendenci přetrvávat, dokud nedojde k novým šokům. Dojde-li k otřesům, setrvačná míra se pohybuje nahoru nebo dolů.

Cenové hladiny a inflace - ekonomické síly mohou snížit cenovou hladinu pod tu úroveň, které by jinak dosáhla. Náklady a ceny mohou mít přesto tendenci setrvačně růst a ekonomika může nadále prodělávat inflaci navzdory tomu, že je vystavena těmto kontrakčním šokům.

Stagflace - jedná se o vysokou inflaci v období vysoké nezaměstnanosti

Phillipsova křivka - viz graf - tato křivka byla pokřtěna jako substituční teorie inflace. Podle tohoto názoru si může země koupit nižší úroveň nezaměstnanosti, je-li ochotna zaplatit cenu v podobě vyšší míry inflace. O tomto vztahu se předpokládalo, že platí i dlouhodobě.

Index cen výrobců (PPI)

- měří náklady na pořízení určitého koše komodit – pracuje se však s cenami průmyslovými – tj. ve výchozí fázi distribuční sítě a PPI obsahuje i ceny surovin a polotovarů,


inflace = stálý a nepřetržitý růst cenové hladiny (empiricky – jakýkoliv růst cenové hladiny)

míra inflace = tempo růstu cenové hladiny

otevřená inflace = trvalý růst cenové hladiny

skrytá inflace = situace, kdy levné výrobky bývají nahrazovány dražšími, aniž by tomu odpovídala jejich vyšší kvalita nebo lepší vlastnosti = tzv. fiktivní inovace

potlačená inflace = na trzích existuje všeobecný převis poptávky po zboží a službách a je bráněno tento stav eliminovat růstem cenám (tzv. inflace nerealizované kupní síly nebo inflace vynucených úspor)

deflace = snížení cenové hladiny, tj. měřená inflace nabývá záporných hodnot,

desinflace = zpomalování tempa růstu cenové hladiny, tj. inflace je kladná, ale její hodnota klesá,

stagflace = ekonomika stagnuje nebo klesá a zároveň roste cenová hladina.


Inflace a hodnota peněz

- existuje-li v ekonomice inflace, pak peníze ztrácejí svoji hodnotu = hodnota je dána množstvím zboží a služeb, které můžeme s daným množstvím peněz koupit = hovoří se o kupní síle peněz;