Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkemdeflátor. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdeflátor. Zobrazit všechny příspěvky

Druhy cenových indexů

c) implicitní cenový deflátor

- implicitní znamená, že ho nesestavujeme (explicitně, ale vyjde nám

- deflátor = porovnání dvou veličin (rozdíl)

- na rozdíl od CPI a PPI by tento index měl zachytit ceny všech zboží

Q1 … v tomto roce

- kolik letos utratím zato, co bych byl býval utratil, kdybych si to koupil loni

loni jsem si to nekoupil, ale jaké by to bylo letos, kdybych si to loni koupil

Kvantitativní rovnice směny

- všechny prvky v rovnice ovlivňují cenovou hladinu


P * Y = v * M P * Y … nominální produkt

v … rychlost obratu koruny

M … množství peněz, které má ekonomika

k dispozici


- zvýší-li se Y, tak se ceny sníží

- zvýší-li se počet peněz, porostou ceny

- zvýší-li se rychlost obratu, ceny porostou

14. kapitola: Inflace: definice a náklady

K inflaci dochází, roste-li celková cenová hladina.
Míra inflace je definována jako míra změny cenové hladiny (měřené např. CPI) a měří se takto:

- měří trend průměrné cenové hladiny.
Deflace = opak inflace, nastává, jestliže celk. cen. hl. klesá (je-li dlouhodobá, znamená hlubokou depresi)
Dezinflace = pokles míry inflace.
Hyperinflace – země tiskne ve velkém množství nové papírové oběživo Þ ceny se zvyšují na 100, 1.000, až milion-násobek.

Cenové indexy
- Cenový index je vážený aritmetický průměr jednotlivých cen, kde je váhou ceny každé komodity dána jejím ek. významem.
· Index spotřebitelských cen (CPI) – měří N tržního koše spotřebních SaS (364 tříd komodit – fixní váhy proporcionálně relativní důležitosti v rozpočtech V spotřebitelů).
· Index cen výrobců (PPI) – měří hladinu cen na úrovni velkoobchodu nebo výrobců (3.400 komodit – váhy jsou čisté dodávky/ prodeje)
· Deflátor GNP (= GNPN / GNPR) – souhrnný cenový index, cena celého GNP, používá variabilní váhy místo fixních.

Problém “indexních čísel” – vhodné období (jako základní rok) – většinou nepostihuje změnu kvality statků + omezený vzorek výzkumu.

Dlouhá historie inflace
- Reálná mzda = mzda vydělená CPI.
- Ceny a mzdy v období ek. expanze rychle rostou, v období recese neklesají, pouze rostou pomaleji.

Měření inflace a její typy

Cenová hladina (P) – vážený průměr cen zboží a služeb vyráběných v ekonomice, kde váhami jsou podíly jednotlivého zboží nebo služeb na celkovém produktu;

Cenový index – měří částku, kterou je nutno zaplatit za určitý koš zboží v běžném období ve srovnání s částkou, kterou bylo nutno zaplatit v období základním.

Implicitní cenový deflátor GDP


Index spotřebitelských cen (CPI) – spotřební koš, který obsahuje výběr zboží a služeb – tzv. cenových reprezentantů; provádí se měsíčně šetření; každá položka má v koši přiřazenou váhu;
využívá se tzv. Laspeyresův cenový index


meziroční inflace – podíl současného CPI a indexu před dvanácti měsíci,

meziměsíční inflace – podíl současného a předchozího měsíce,

průměrná míra inflace – klouzavý geometrický průměr CPI za posledních dvanáct měsíců k předchozím dvanácti měsícům.

Deflátor GDP

– je cenový index všech výrobků a služeb, u deflátoru se mění skladba GDP a používá váhy běžného roku. Deflátor je poměr nominálního produktu běžného období k reálnému důchodu běžného období.


Inflace a její dvojí pojetí

Lidé běžně označují růst cenové hladiny za inflaci. Ekonomové rozlišují dvojí pojetí inflace – statistické a teoretické. Statistické pojetí inflace = inflace je růst cenové hladiny, tj. růst CPI nebo deflátoru GDP. Míra inflace (p) je procentní vyjádření růstu cenové hladiny. Teoretické pojetí – převládá názor, že inflace je stálý a nepřetržitý růst cenové hladiny. Inflace je peněžní jev a je způsobena tím, že v ekonomice se zvyšuje množství peněz rychleji než množství reálné produkce.


Skutečný reálný produkt zjistíme, když nominální GDP vydělíme cenovým indexem běžného roku. Ekonomové srovnávají skutečný reálný produkt s teoreticky konstruovaným reálným produktem, který nazývají potenciální reálný produkt. To je úroveň celkové produkce, kterou je ekonomika schopna v daném roce vyrobit, využívá-li plně své výrobní faktory. Potenciální reálný produkt (Qk) nebo potenciální reálný důchod (Yk) můžeme definovat jako úroveň reálného produktu nebo reálného důchodu odpovídajícího přirozené míře nezaměstnanosti.


Přirozená míra nezaměstnanosti je dlouhodobá průměrná míra nezaměstnanosti, která je dána rovnováhou na trhu práce.

Na základě vztahu mezi skutečným produktem (Y) a potenciálním produktem (Yk) ekonomové definují mezeru GDP, která je významným měřítkem aktuálního stavu ekonomiky. Pokud je mezera záporná – ekonomika funguje pod hranicí svých produkčních možností a tudíž vznikají ztráty z nevyužití zdrojů. Je-li kladná, existující kapacity jsou využívány příliš intenzívně, což vyvolá inflační tlaky.