18. Nezaměstnanost a její charakteristiky: míra, druhy, trvání a frekvence. Přirozená míra nezaměstnanosti a její determinanty. Fungování trhu práce.

Definice a měření nezaměstnanosti

Nezaměstnaní jsou všechny osoby 15-ti leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňují tři základní podmínky:

• Jsou bez práce
• Hledají aktivně práci
• Jsou připraveny k nástupu do práce

Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní.

Míra nezaměstnanosti je měřena jako počet nezaměstnaných osob (U) k pracovním silám (L). Pracovní síly tvoří zaměstnané osoby (E) a nezaměstnané osoby (U).

Míra nezaměstnanosti: u = [U / (E + U)] * 100 = (U / L) * 100

Míra, resp. koeficient pracovní participace (účasti): l = (L / F) * 100, kde F je počet osob v produktivním věku.

Druhy nezaměstnanosti

· Frikční nezaměstnanost

· Strukturální nezaměstnanost

· Cyklická nezaměstnanost

13. kapitola: Nezaměstnanost

- jeden z ústředních sociálních problémů současného kapitalismu.
Význam:
x ekonomický dopad - když je nezaměstnanost vysoká, dochází k mrhání zdroji a důchody lidí jsou nízké (ovlivňuje emoce lidí a rodinný život).
podle Okunova zákona se období vysoké nezaměstnanosti vyznačují tím, že se v nich běžný GNP pohybuje pod úrovní potenciálního GNP – ekonomika nevyrábí tolik, kolik je schopna. (K největším ztrátám došlo během velké deprese a během stagnačních 70. a 80. let.)
x sociální dopad - propočítávání ztracených dolarů však nevyjadřuje lidské, sociální a psychologické škody přinášející dlouhodobější nedobrovolné nezaměstnanosti.
nezam. vede ke zhoršování fyzického i psychického zdraví, je traumatizující událostí.

Měření nezaměstnanosti
Země shromažďuje údaje o nezaměstnanosti každý měsíc metodou náhodného výběrového šetření. Přehled člení obyvatelstvo straší 16 let do tří skupin.
x Lidé, kteří mají práci jsou zaměstnaní (mohou i stávkovat či být na dovolené/nemocenské)
x bez práce, kteří však práci hledají, jsou nezaměstnaní
x práci nemají, ale kteří ji ani aktivně nehledají, nejsou ekonomicky aktivní (patří sem i studenti, lidé v domácnosti, důchodci, či těžce nemocní)
Míru nezaměstnanosti získáme jako počet nezaměstnaných vydělený celkovým ekonomicky aktivním obyvatelstvem.

17. Nezaměstnanost. Makroekonomické problémy trhu práce:

Měření nezaměstnanosti:

Údaje o nezaměstnanosti jsou shromažďovány metodu náhodného výběrového šetření. Na základě vypracovaného přehledu jsou lidé rozděleni do dvou skupin:

Zaměstnaní - lidé, kteří vykonávají jakoukoli placenou práci, a rovněž ti, kteří práci mají, ale právě nepracují z důvodu nemoci, kvůli stávkám nebo dovoleným.

Nezaměstnaní - lidé, kteří nejsou zaměstnáni, ale práci aktivně hledají, nebo čekají, až se budou moci do práce vrátit. Aby byl člověk počítán mezi nezaměstnané, musí vyvíjet specifické úsilí v hledání práce. Ti kdo jsou zaměstnaní a ti nezaměstnaní tvoří dohromady ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Vláda se řídí tímto:

Ti kdo pracují, jsou zaměstnaní, lidé bez práce, kteří však práci hledají, jsou nezaměstnaní; lidé, kteří práci nemají, ale ani ji nevyhledávají nejsou ekonomicky aktivní. Míru nezaměstnanosti získáme jako počet nezaměstnaných vydělený celkovým počtem ekonomicky aktivního obyvatelstva.


Typy nezaměstnanosti a její ekonomické a sociální důsledky:

Rozeznáváme tři základní typy nezaměstnanosti:

- Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stadií životního cyklu. Jedná se o typ dobrovolné nezaměstnanosti.

- Strukturální nezaměstnanost se objevuje tam, kde je nesoulad mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. Díky tomu se často setkáváme s tím, že některé obory upadají, zatímco jiné vzkvétají. Kdyby se mzdy přizpůsobovaly okamžitě, pak by nerovnováhy neexistovaly, ale mzdy reagují až příliš pomalu. Někdy trvá celé roky než se mzdy přizpůsobí.

- Cyklická nezaměstnanost je spojena s velmi nízkou celkovou poptávkou po práci. Jestliže se výdaje na produkt snižují, zvyšuje se nezaměstnanost prakticky všude. V tomto případě zaměstnanost klesá v důsledku nedostatečné agregátní poptávky. Narozdíl od frikční čí strukturální nezaměstnanosti, ty se mohou objevit i v případě, že je trh práce v rovnováze.

Měření inflace a její typy

Cenová hladina (P) – vážený průměr cen zboží a služeb vyráběných v ekonomice, kde váhami jsou podíly jednotlivého zboží nebo služeb na celkovém produktu;

Cenový index – měří částku, kterou je nutno zaplatit za určitý koš zboží v běžném období ve srovnání s částkou, kterou bylo nutno zaplatit v období základním.

Implicitní cenový deflátor GDP


Index spotřebitelských cen (CPI) – spotřební koš, který obsahuje výběr zboží a služeb – tzv. cenových reprezentantů; provádí se měsíčně šetření; každá položka má v koši přiřazenou váhu;
využívá se tzv. Laspeyresův cenový index


meziroční inflace – podíl současného CPI a indexu před dvanácti měsíci,

meziměsíční inflace – podíl současného a předchozího měsíce,

průměrná míra inflace – klouzavý geometrický průměr CPI za posledních dvanáct měsíců k předchozím dvanácti měsícům.

Atributy , které plány obsahují

Atributy , které plány obsahují
Cíl
= konkretizovaná představa budoucího stavu, resp. výsledku, kterého má dosáhnout příslušný objekt, pro nějž je plán sestavován. Při určování cílů plánu je třeba mít na zřeteli požadavky:

Priorit
- mají rozhodující význam pro daný objekt plánování – princip priority
- měla by být svázána se zákazníkem
- 1. skupina priorit
- prioritní cíle jsou např. výsledky podnikání, měřené zpravidla ekonomickými ukazateli rentability, zhodnocení kapitálu apod.
- 2. skupina priorit
- nemenší priorita může být přiznána cílům orientovaným na předmět podnikání (charakterizující podíl výrobků na trhu, zavedení nových výrobků do výroby/prodeje,…)
- 3. skupina priorit
- představují jí cíle odrážející účinnost podnikatelských aktivit (efektivnost provozu) v době hospodárnosti, produktivity apod.

Měřitelnosti
- cíl musí být konkrétní a měřitelné
- cíl není tudíž zbožné přání
- je jím kvalita, množství, sortiment výrobků, určitá část trhu
- použití kvantifikace jednak umožňuje snadné pochopení úkolu, dovoluje průběžně hodnotit jeho plnění, jednoznačná je i kontrola splnění plánovaných cílů

Přiměřenosti
- z pohledu cíle, ale i z pohledu množství cílů
- méně cílů – větší šance cíle uspokojit
- mohou se měřit
- organizace mívá 1 až 2 hlavní cíle a z těch se odvíjejí ostatní
- přiměřenost by měla být promítnuta do věcné náplně cílů
- na jedné straně musí být cíle přiměřené s ohledem na okolní vývoj, na druhé straně musí korespondovat s možnostmi (zdroji) organizace