Tempo (míra) růstu produktu a základní rovnice růstového účetnictví

Solowův model růstu je založen na standardních neoklasických předpokladech:

· Dokonalá konkurence

· Existuje dokonalá substituce mezi kapitálovými statky a spotřebními statky

· Existují konstantní výnosy z rozsahu

· Tempo růstu obyvatelstva je shodné s tempem růstu pracovních sil

· Uzavřená ekonomika

Solow předpokládá speciální formu technologického pokroku – neutrální technologický pokrok, podle něhož zvyšování úrovně používané technologie zvyšuje stejně marginální produkt kapitálu i marginální produkt práce.

DY^* = Dk F (K, N) + k * (dF / dK) * DK + k * (dF / dN) * DN

k * (dF / dK) je marginální produkt kapitálu (MPK) a k * (dF / dN) je marginální produkt práce (MPN).

DY^* = Dk F (K, N) + MPK * DK + MPN * DN

Dk F (K, N) je přírůstek produktu vyvolaný růstem souhrnné produktivity faktorů.

Marginální produkt kapitálu se za předpokladu dokonalé konkurence rovná míře zisku, tj. zisku na kapitál (zisku na jednotku kapitálu), takže relativní podíl zisku (nákladů kapitálu) na produktu (w): w = (MPK * K) / Y^*

Marginální produkt práce se rovná za předpokladu dokonalé konkurence reálné mzdě, takže relativní podíl mzdových nákladů na produktu, resp. nákladů práce na produktu (1 – w) se rovná: 1 – w = (MPN * N) / Y^*

Součet podílu výrobního faktoru kapitál (nákladů kapitálu) na produkt (w) a podílu výrobního faktoru práce (mzdových nákladů) na produktu (1 – w) se za předpokladu konstantních výnosů z rozsahu rovná jedné: w + (1 – w) = 1

Koeficient w značí elasticitu potenciálního produktu vzhledem ke kapitálu. Koeficient (1 – w) značí elasticitu potenciálního produktu vzhledem k práci.

12. Odvození křivky agregátní poptávky z modelu IS-LM v uzavřené ekonomice.

- Křivka agregátní poptávky a její charakteristiky: sklon, posuny doprava a doleva a body mimo křivku.

Je odstraněn předpoklad fixní cenové hladiny.

Model IS-LM a odvození křivky agregátní poptávky

Předpoklady:

• Ekonomika operuje pod úrovní potenciálního produktu
• Zásoba kapitálu je dostatečná
• Nabídka práce je dostatečná
• Centrální banka kontroluje zásobu nominálních peněz
• Neexistuje zahraniční obchod a tedy předpokládáme uzavřenou ekonomiku

Růst cenové úrovně povede ke snížení reálných peněžních zůstatků, což vyvolá zvýšení úrokových sazeb, což vede ke snížení úrokově citlivých komponent agregátní poptávky, a proto ke snížení agregátních výdajů. Křivka LM se posune doleva.

Odvození křivky AD obr. str. 171

Křivka AD zobrazuje takové kombinace úrovně cen a úrovně rovnovážné produkce, při kterých jsou trh zboží a služeb a trh peněz současně v rovnováze.

Dokonalá kapitálová mobilita znamená:

- křivka BP je horizontální na úrovni i = i_f. Je-li domácí úroková sazba nad světovou úrokovou sazbou, pak dojde k přílivu kapitálu a přebytku platební bilance (a růstu měnových rezerv země). Nemá-li dojít k revalvaci, potom v systému fixního měnového kursu musí centrální banka intervenovat tím, že nakupuje zahraniční měnová aktiva, což zvýší zásobu zahraničních měnových aktiv a současně zvýší peněžní zásobu v domácí zemi, což vede ke snížení domácí úrokové sazby.

Dokonalá kapitálová imobilita znamená, že je znemožněn příliv zahraničního kapitálu. Křivka BP je vertikální.

Posun křivky BP je určen nominálním měnovým kursem a poměrem zahraničních cen (P_F) k cenám domácím (P).

Jestliže se reálný měnový kurs zvýšil, tj. vzrostlo znehodnocení, potom dojde ke zlepšení čistých vývozů. Křivka BP se posune doprava.

Body nalevo od křivky BP znamenají, že platební bilance je v přebytku (zvyšování měnových rezerv). Body napravo od křivky BP znamenají, že platební bilance je v deficitu (čerpání měnových rezerv).

Model IS-LM-BP a vnitřní a vnější rovnováha

Všeobecná ekonomická rovnováha nastává v průsečíku křivek IS a LM a křivky BP. Existuje současně rovnováha na všech agregátních trzích uvnitř ekonomiky, tj. trhu zboží, trhu peněz a trhu práce (ekonomika je na úrovni potenciálního produktu) současně spolu s vnější rovnováhou, tj. rovnováhou platební bilance.

Makroekonomie

2. Rovnováha na trhu zboží a charakteristika křivky IS. Rovnováha na trhu peněz (aktiv) a charakteristika křivky LM.

Model IS-LM formuloval J. R. Hicks v roce 1937. Navazuje na třísektorový model determinace rovnovážné produkce. Zapojuje do determinant agregátní poptávky úrokovou sazbu.

Předpoklady modelu IS-LM:

1. Ceny jsou fixní.
2. Zásoba kapitálu dostatečná.
3. Nabídka práce je taková, že postačuje k výrobě poptávané produkce při fixních nominálních mzdách.
4. Předpokládáme uzavřenou ekonomiku.
5. Centrální banka kontroluje nabídku peněz.

Trh zboží a křivka IS

Rovnovážná produkce v třísektorové ekonomice: Y = a * A

Poptávková investiční funkce

Investiční výdaje jsou determinovány úrokovou sazbou (i) (nadále jsou nezávislé na důchodu). Plánovaný objem investic je tím větší, čím nižší je úroková sazba. Poptávková investiční funkce: I = I – b_(I) * i, b_(I) – citlivost poptávky po investicích na úrokovou sazbu

b_(I) = DI / Di

Křivka poptávky po investicích: Obr. str. 46

Vysoká citlivost poptávky po investicích na úrokovou sazbu znamená, že křivka poptávky po investicích je velmi plochá – malé změny v úrokové sazbě vyvolají velké změny v plánovaných investičních výdajích. Je-li b_(I) = 0, poptávka po investicích je úplně necitlivá na úrokovou sazbu (křivka poptávky po investicích je vertikální).

Důvody neklesajících cen:

a) mzdy nejsou pružné dolů, protože když je nezaměstnanost nelze je snížit

b) když je konkurence nedokonalá nikdo nenutí firmy snižovat ceny (benzínky), každý naopak čeká, jak se situace vyvine (Jak zareaguje konkurence?)

c) když jsou některé výrobní faktory (VF) pod cenou, tak ho raději firma nepoužije (nenajme)


à situace bude taková, že ceny zůstanou strnulé (výsledek bude takový jaký je); N ¹ ASL (VF nejsou dlouhodobé, jsou vždy vypotřebovány)


Shrnutí Keynesiánské teorie

1. Úroková míra (i) nemusí vždy zajistit rovnováhu na kapitálových trzích a i její pokles nemusí jednoznačně vést k žádanému růstu investic (I). Aby investice, které jediné posunují produkční možnosti dané ekonomiky, dostatečně rostli, je třeba používat institucionálních nástrojů, tedy na úrovni ministerstvech zemědělství průmyslu a obchodu, na zajištění podpory těchto oblastí.

2. Případná nerovnováha na finančních trzích se potom přenáší na agregátní trh, kde způsobuje pokles AD. Tento pokles vede k poklesu reálného produktu a s ním tedy i poklesu zaměstnanosti.

3. Na agregátním trhu však nejsou ceny pružné směrem dolů (a, b, c), a tedy trh sám nezajistí makroekonomickou rovnováhu na úrovni potencionálního produktu (N) dané ekonomiky.

4. Opětovný nárůst AD do úrovně, která představuje reálný produkt (Y) na úrovni potencionálního produktu (N) však může zajistit prostřednictvím své hospodářské politiky vláda (stát).


Krátkodobé hledisko obou modelů
- lze říci že v situaci, kdy reálný produkt je nižší než potenciální platí keynesiánské závěry a toto pole nazveme keynesiánským polem, pole za N nazveme klasickým


Dlouhodobé hledisko obou modelů
-
P N = ASL




keynesiánské klasické

pole pole



SAS



Y


ukazuje, že mimo mez jsou ostatní ceny pružné, a tedy až na tuto výjimku je N = ASL, a že v tomto horizontu až na výjimku mezd lze vycházet ze závěrů klasiků

Makroekonomická rovnováha

- firmy vyprodukovali výkony a část jich prodali, zbytek jsou zásoby

- domácnosti část spotřebovali a část uspořili

- rovnováha agregátní nabídky a poptávky

Jednoduchý model ekonomiky
· neexistují daně

· deflátor je nula (neexistuje inflace)

· existuje pouze C, I

· neexistuje zahraničí

- nabídku tvoří produkt firmy, Y = C + I

- poptávku tvoří spotřebitel, AD = C + S

- rovnováha je dána vztahem S = I


To, že je vysoký HDP neznamená ještě dobrou ekonomiku.


a) HDP > AD (plánované výdaje)

- snížení cen výrobků

- snížení zisku à omezení výroby (nevyužití zdrojů)

- zvyšuje se nezaměstnanost

· dlouhodobě to znamená útlum ekonomiky


b) HDP <>

- krátkodobě může firma zvýšit ceny

- zvyšování zisků à rozvoj výroby

3. Start – vyžaduje splnění 3 podmínek:

a) zvýšení míry čistých investic na více než 10% v poměru k národnímu důchodu,

b) vznik jednoho nebo více odvětví zpracovatelského průmyslu s vysokou dynamikou růstu,

c) existenci nebo vytvoření politického, společenského a institucionálního aparátu schopného mobilizovat kapitál.

1. Zrání – moderní technika zachvacuje všechna odvětví, růst produkce na osobu umožňuje vytvářet základy pro růst blahobytu (start se odhaduje na 20 let, zrání na 40 let).

2. Věk vysoké masové spotřeby – výroba předmětu dlouhodobé spotřeby, pozornost přechází ze strany nabídky na stranu poptávky, hledání nových forem uspokojování potřeb.


Názory autorů Římského klubu – k jeho založení došlo v roce 1968, zkoumali současný rozvoj výroby v souvislosti s omezujícími faktory, zejména se stavem životního prostředí. Výsledkem činnost byla práce „Světová dynamika“ (J. Forrester) a publikace „Hranice růstu „ (D. Meadows), kde byl počítačovým způsobem zformulován model světové ekonomiky. Ten předpokládal, že obyvatelsko roste geometrickou řadu, že přírodní zdroje jsou pro ekonomiku nezbytné, ale omezené, a že zde chybí technický pokrok. Bylo konstatováno, že tradiční instituce a způsoby řízení společnosti nejsou schopny vyřešit vznikající problémy – trendy růstu populace, růstu průmyslové výroby, růstu znečištění ŽP, trend čerpání neobnovitelných zdrojů a trend produkce potravin na obyvatele.

Podle modelu při pokračování v daných trendech začnou po čase působit limity růstu:

- vyčerpanost půdy,

- nedostatek surovin a paliv,

- neschopnost přírody absorbovat znečištění.

Pokud nedojde k zásadní změně, hrozí světovému systému kolaps (přibližně koncem 21. století).

Solowův model a úloha technického pokroku

- základní neoklasický model – zaměřuje se na růstovou úlohu úspor a akumulace a na úlohu technologických změn při ekon. růstu – snaží se odpovědět na otázku, jaký růst kapitálu je zapotřebí k eliminaci klesajících výnosů z rostoucí pracovní síly

- základem zkoumání je hledání vztahů mezi důchodem na osobu a kapitálem na osobu


Sociálně historické modely ekonomického rozvoje
Obecně se modelem rozumí konstrukce určitých představ, která vznikla na základě činnosti pozorujícího subjektu tak, aby tyto konstrukce zobrazily charakteristické rysy pozorovaného objektu. Vliv na charakter modelu mají vlastnosti modelovaného objektu, způsoby modelování a cíle. SHM vyrůstají z charakteristicky společenské ekonomické skutečnosti. Souvisejí s širšími filozoficko-historickými představami a zpravidla tvoří součást megateorie pokoušející se vysvětlit původ, smysl a směr lidské existence.

SHM ekonomického rozvoje jsou teorie, které se snaží vysvětlit ekonomickou dynamiku v závislosti na pojetí společnosti.


Rostowův model stadií ek. růstu – člení vývoj společnosti do 5 stadií:
1. Tradiční společnost – zemědělská společnost, hierarchická struktura moci, regionalizace politických center moci a fatalistický postoj ke skutečnosti.

2. Příprava ke startu – objevuje se podnikavost, rozvíjí se bankovní sektor, vnitřní trh a zahraniční obchod, vznikají nová výrobní odvětví. 2 varianty – evropská, která vychází z postupného překonávání tradičních podmínek a „svobodná (USA, Austrálie), která vzniká bez vztahů k předcházející situaci. Rozhodující roli sehrává technický pokrok.

Základní východiska modelů

→ většina modelů vychází z předpokladu, že výstup daného odvětví je zcela homogenní, takže se na daném trhu prosazuje zákon jediné ceny; spotřebitelům pak nezáleží na tom, od kterého výrobce produkt kupují (to neodpovídá realitě: firmy se snaží odlišit svůj produkt od výrobků konkurentů – kvalitou, designem, apod.)


Modely

a) kartel = koluzivní, tj. smluvní oligopol, kdy je odvětví reprezentováno skupinou několika firem chovající se jako monopol s mnoha závody; cílem je maximalizovat celkový zisk daného odvětví

b) Cournotův model = v odvětví existují pouze dvě firmy

c) Modely s odhadovanými reakcemi konkurentů

d) Oligopol s cenovým vůdcem = cenové vůdcovství s dominantní firmou nebo barometrické cenové vůdcovství

e) Modely oligopolu založené na teorii her – hry nekooperativní (vězňovo dilema) a kooperativní (opakované hry)

a) Barometrické cenové vůdcovství

Předpokládá měnící se firmu v pozici cenového vůdce. Taková firma uskutečňuje jako první cenové změny a plní pro ostatní firmy úlohu jakéhosi barometru tržních podmínek. Zda ostatní firmy v odvětví její strategii budou nebo nebudou následovat, záleží na tom, jako dalece tato strategie odráží tržní podmínky společné pro ostatní firmy.


Model se zalomenou poptávkou křivkou – obr.10
Vysvětluje rigiditu (strnulost) cen v některých odvětví s oligopolní strukturou, vychází z předpokladu, že firmy vyrábějí diferencovaný produkt. Základem modelu je myšlenka, že pokud jedna z firem oligopolu sníží cenu, učiní tak i ostatní firmy. Pokud však jedna z firem přistoupí ke zvýšení ceny, ostatní firmy tento krok nenásledují. Výsledkem je zalomená poptávková křivka složená ze dvou částí: jedna její část vyjadřuje reakci konkurentů na snížení ceny jednou firmou, druhá část absenci reakce konkurentů na zvýšení ceny jednou firmou. V důsledku tohoto specifického tvaru poptávkové křivky není křivka MR spojitá, tato vlastnost MR pak umožňuje, že i při určité změně MC zůstávají cena i výstup nezměněny.


Modely oligopolu založené na teorii her
Strategické rozhodování v podmínkách oligopolu se dvěma firmami je analogické s rozhodováním dvou soupeřů hrajících spolu šachy, proto ekonomická teorie využívá k analýze oligopolu některé poznatky teorie her. Základními prvky všech her jsou hráči, strategie a výsledky.

Nashova rovnováha je stav, kdy je strategické rozhodnutí každého hráče optimální vzhledem k volbě jeho konkurenta.

Dominantní strategie je strategie optimální z hlediska jednoho hráče bez ohledu na činnost konkurenta.

Vězňovo dilema představuje hru dvou hráčů, v níž nejpreferovanější výsledek je až druhým nejlepším výsledkem. Navíc je nestabilní, tento nedostatek však může být překonán vzájemnou kooperací, dohodami nebo vynucováním.

Obr. 5 optimální výstup v krátkém období

Firma vychází při určení optimálního výstupu z křivky d, z rovnosti MC=MR odvodí výstup Qd1 a cenu P1, v krátkém období existuje fixní počet firem, neprodá žádná z nich více, než odpovídá jejímu podílu na skutečné poptávce D, tzn. za P1 neprodá Qd1 ale jen QD1. Za cenu P1 teď prodávají všechny firmy, křivka d se posunuje doleva na d´ a protíná D v jejím bodě daném kombinací P1QD1. Proces se znovu opakuje a ustane tehdy, když firma nebude mít důvod snižovat cenu své produkce, tj. při P3, optimální výstup je odvozený z d´´ odpovídá velikosti jejího skupinového podílu Q D3=Q d3.

Obr. 6 optimální výstup v dlouhém období

Firma realizuje nulový ekonomický zisk jako důsledek volného vstupu firem do dané výrobkové skupiny. Musí platit, že:

- křivka LAC se dotýká křivky d,

- křivka D protíná bod dotyku d a LAC.

Dlouhodobý optimální výstup Q firma prodává za P, protože P=LAC, bude ekonomický zisk = 0.

Prostorový model
Řeší konflikt mezi rozmanitostí potřeb a růstem nákladů spojených s diferenciací výrobků. Vychází ze dvou postulátů:

- o koupi výrobku spotřebitele nerozhoduje pouze cena, ale i transakční náklady (čas, délka jízdy za výrobkem, přepravní náklady)

- existují dané zdroje a různorodé potřeby, pokud můžeme výrobky vyrábět ve velkém rozsahu, šetříme náklady díky úsporám z rozsahu. Pokud se výrobce chce trefit do různorodých potřeb spotřebitelů má větší náklady, ale šanci mít větší tržby. Mezi těmito dvěmi stránkami hledá optimální stav.

Modely řeší např. kolik je třeba vyrábět typů TV, aby byly uspokojeny potřeby spotřebitelů s různými nároky.

Základní východiska modelů oligopolu:

- fixní počet firem n, identický firmy s identickými náklady, totožné objemy optimálních výstupů

- výstup firem q, výstup odvětví Q,

- fce poptávky po produkci celého odvětví vyjadřuje za jakou cenu jsou tito spotřebitelé ochotni koupit měnící se objem výstupu P = f(Q)

- výstup odvětví je dán souhrnem výstupů jednotlivých firem P = f(q1 + q2 + …+ qn)

- každá z firem max. zisk bude max. rozdíl mezi TR a TC p = TR(q) – TC(q)


Kartel
Představuje tzv. koluzivní neboli smluvní oligopol, kdy je odvětví reprezentováno skupinou několika firem chovajících se jako monopol s mnoha závody. Cílem K je max. celkový zisk daného odvětví (rozdíl mezi TR kartelu a úhrnem TC všech jeho členů). Nutnou podmínkou je, aby přírůstek TR kartelu (MR(Q)) byl stejně velký jako přírůstek TC každé členské firmy (MC(q)). Obr.7. MR(Q) je odvozen z tržní D, Suma MC je horizontálním součtem MC firem, v průsečíku MC a MR(Q) platí rovnost MR=MC1(q1)=MC2(q2), optimální výstup je Q* , společná úroveň ceny bude PK a její výši respektují obě firmy. Problémy:

- neochota firem poskytnou pravdivé údaje o nákladech,

- tendence firem tajně zvyšovat výstup,

- zákonodárce zakazuje podobné dohody výrobců, protože omezují konkurenci

Pravidlo převrácená elasticity

– čím elastičtější bude poptávka po produkce fy, tím menší můžeme očekávat rozdíl mezi cenou a MC. Fa maximalizující zisk by měla vyrábět takový výstup, který pro ni znamená pohyb podél elastické části individuální poptávkové křivky.


Předpoklady modelu DK:

- všechny statky jsou homogenní (abychom mohli různé fy mezi sebou porovnávat),

- na každém trhu existuje velký počet kupujících a prodávajících, z nichž žádný není natolik silný, aby mohl ovlivnit cenu nebo výstup odvětví (firmy jsou příjemci dané ceny),

- na všechny trhy je volný vstup a výstup (neexistují překážky vstupu do odvětví),

- všichni výrobci a spotřebitelé mají dokonalé informace o cenách a množstvích směňovaných na trzích (to vede k nutnosti prodávat produkt za stejnou cenu, poptávka po výrobcích jednotlivé firmy je dokonale pružná),

- existuje dokonalá mobilita (zaměnitelnost) výrobních faktorů (L a K),

- firmy usilují o maximalizaci zisku, spotřebitelé o maximalizaci užitku.


V DK existuje velký počet malých firem, každá tvoří jen minimální část celkového produktu, takže její vlastní činnost nemůže ovlivnit tržní cenu. Tzn. že poptávka po její produkci je dokonale elastická (rovnoběžka s osou x, obr.1).

Tři základní činnosti ekonomických jakostí:

· monitoring nákladů
· monitoring přínosů
· tvorba cen
- monitoring nákladů:
- lze zjistit velikost ztrát z nedostatků, oblasti celkových nákladů, ukazatele účinnosti systému jakosti
- monitoring efektů:
- vliv jakosti na výsledky podnikání (výši zisku, tržby, náklady, ukazatele rentability)
- přínosy lze kvantifikovat
- lze nalézt výkony, které jsou nositeli prosperity
- vhodná základna pro tvorbu cen
- určit optimální hladinu jakosti (konflikt mezi cenou a jakostí)

Monitoring nákladů
Výrobce:
dle Evropské organizace
náklady = výdaje vynaložené výrobcem a spojené s prevencí, hodnocením a vadami,
aby bylo dosaženo požadavků jakosti v průběhu marketingového vývoje,
zásobování, výroby, instalace a užití
Modely: PAF, procesních nákladů, Taguchiho ztrátová funkce

Modely rozhodování

Modely rozhodování
1. racionálně-ekonomický
racionální rozhodování
o racionální subjekt (rozhodovatel) se snaží systematicky vyhledávat nejlepší možná řešení problémů a tak maximalizovat svůj zisk – jde tedy o systematické uplatňování tzv. principu optimalizace
o z povahy racionálně-ekonomického modelu rozhodování vyplývá, že jde o model normativní – doporučuje, jak by se měli rozhodovatelé ideálně chovat ta, aby dělali nejlepší možná rozhoduní
o vlastnosti racionálního člověka:
- znalost všech variant vedoucích k dosažení stanoveného cíle
- znalost všech důsledků těchto variant
- neomezená schopnost ohodnotit kvantitativně každou variantu (stanovení užitku – číselně)
- volba nejlepší varianty, tj. varianty s nejvyšším užitkem
- ekonomicky racionální člověk vyhledává všechny varianty řešení daného problému, ohodnotí je číselně z hlediska všech kritérií hodnocení a pak volí optimální, celkově nejvýhodnější variantu
- je schopen získat všechny potřebné informace a dokonale je zpracovat bez jakýchkoli zkreslení