Oligopol je tržní struktura, která v praxi naprosto převažuje. Rysy:
- existence několika firem v odvětví
- zpravidla diferencovaný produkt
- bariéry vstupu. Každá firma je natolik silná, že může stanovit cenu vyšší než MC.
Určení rovnovážného množství je obtížnější než u monopolu, protože v konkurenci několika firem, z nichž každá vyrábí značnou část produkce odvětví, musí každá z nich zvažovat možné reakce a kroky ostatních firem. Chováni firem v oligopolu je ovlivněno vzájemnou závislostí.
Smluvní oligopol - vzniká v situaci, kde několik firem, které prodávají stejné produkty za přibližně stejné ceny, dojdou k závěru, že je pro ně výhodnější zvyšovat zisk zvyšováním cen nebo rozdělením trhu. Uzavřou proto dohodu o stanovení monopolní ceny, o tržním podílu ... . Každá firma se pak ve vymezeném rámci chová jako monopol ( viz graf).
Oligopol s dominantní firmou - vzniká tam, kde je pro silnou firmu výhodné přenechat část trhu slabším firmám. V rámci větší části trhu, kterou si firma ponechá, se pak chová jako monopol. nabídka slabších firem je tvořena horizontální vzdáleností mezi trží poptávkovou křivkou a křivkou po produkci dominantní firmy ( viz graf). Bod rovnováhy dominantní firmy je v MR = MC. Menší firmy v odvětví respektují cenu danou dominantní firmou, a proto jsou jejich nákladové podmínky ve srovnání s dominantní firmou horší. používá se pojem cenové vůdcovství.
Zobrazují se příspěvky se štítkemoligopol. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemoligopol. Zobrazit všechny příspěvky
Základní východiska modelů
→ většina modelů vychází z předpokladu, že výstup daného odvětví je zcela homogenní, takže se na daném trhu prosazuje zákon jediné ceny; spotřebitelům pak nezáleží na tom, od kterého výrobce produkt kupují (to neodpovídá realitě: firmy se snaží odlišit svůj produkt od výrobků konkurentů – kvalitou, designem, apod.)
Modely
a) kartel = koluzivní, tj. smluvní oligopol, kdy je odvětví reprezentováno skupinou několika firem chovající se jako monopol s mnoha závody; cílem je maximalizovat celkový zisk daného odvětví
b) Cournotův model = v odvětví existují pouze dvě firmy
c) Modely s odhadovanými reakcemi konkurentů
d) Oligopol s cenovým vůdcem = cenové vůdcovství s dominantní firmou nebo barometrické cenové vůdcovství
e) Modely oligopolu založené na teorii her – hry nekooperativní (vězňovo dilema) a kooperativní (opakované hry)
Modely
a) kartel = koluzivní, tj. smluvní oligopol, kdy je odvětví reprezentováno skupinou několika firem chovající se jako monopol s mnoha závody; cílem je maximalizovat celkový zisk daného odvětví
b) Cournotův model = v odvětví existují pouze dvě firmy
c) Modely s odhadovanými reakcemi konkurentů
d) Oligopol s cenovým vůdcem = cenové vůdcovství s dominantní firmou nebo barometrické cenové vůdcovství
e) Modely oligopolu založené na teorii her – hry nekooperativní (vězňovo dilema) a kooperativní (opakované hry)
Maximalizace zisku v dlouhém období
→ snadný vstup/odchod firem monopolisticky konkurenčního odvětví v dlouhém období, vede k prosazování tendence k nulovému zisku; v důsledku diferenciace nemusí být dld optimum všech firem stejné; hovoříme spíše o tendenci vyrovnávání účetního zisku a normální míry výnosu
Efektivnost
1. výrobní – v porovnání s dokonalou konkurencí je často spojována s převisem výrobní kapacity; na monopolistickém trhu existuje více firem, než by bylo v případě, kdyby všechny firmy vyráběly minimálními dld průměrnými náklady
2. alokační – analogické s případem monopolu; i monopolistická firma disponuje silou, jak stanovit cenu nad úrovní mezních N a to má za následek alokační neefektivnost v podobě ztráty mrtvé váhy
→ přesto je tento typ považován za žádoucí
OLIGOPOL
= tržní struktura, která předpokládá činnost pouze několika firem v odvětví, a potom představuje produkce každé z nich pravděpodobně značný tržní podíl a rozhodování firem je závislé: každá z nich musí zvažovat vliv svých rozhodnutí na chování ostatních firem v odvětví, resp. předvídat jejich reakci na svá vlastní rozhodnutí
→ existuje mnoho modelů, ale shodují se v těchto 3 charakteristikách:
1. relativně malý počet výrobců v odvětví
2. charakter vyráběného produktu může být jak homogenní, tak diferencovaný
mohou existovat bariéry vstupu do odvětví (např. v podobě úspor z rozsahu, pr. restrikcí apod.)
Efektivnost
1. výrobní – v porovnání s dokonalou konkurencí je často spojována s převisem výrobní kapacity; na monopolistickém trhu existuje více firem, než by bylo v případě, kdyby všechny firmy vyráběly minimálními dld průměrnými náklady
2. alokační – analogické s případem monopolu; i monopolistická firma disponuje silou, jak stanovit cenu nad úrovní mezních N a to má za následek alokační neefektivnost v podobě ztráty mrtvé váhy
→ přesto je tento typ považován za žádoucí
OLIGOPOL
= tržní struktura, která předpokládá činnost pouze několika firem v odvětví, a potom představuje produkce každé z nich pravděpodobně značný tržní podíl a rozhodování firem je závislé: každá z nich musí zvažovat vliv svých rozhodnutí na chování ostatních firem v odvětví, resp. předvídat jejich reakci na svá vlastní rozhodnutí
→ existuje mnoho modelů, ale shodují se v těchto 3 charakteristikách:
1. relativně malý počet výrobců v odvětví
2. charakter vyráběného produktu může být jak homogenní, tak diferencovaný
mohou existovat bariéry vstupu do odvětví (např. v podobě úspor z rozsahu, pr. restrikcí apod.)
Konkurence
Konkurence napříč trhem = střetávání nabídky a poptávky (rovnovážna cena – kompromis)
Konkurence na straně poptávky – střetávání zájmů jednotlivých spotřebitelů, roste zejména v situace, kdy poptávka převyšuje nabídku.
Konkurence na straně nabídky – její význam roste v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku, ale neztrácí svůj význam v situaci opačné.
- cenová a necenová konkurece (kvalita, reklama, obaly, služby, servis, úvěr…)
Dokonalá konkurece:
- volný vstup do odvětví
- stejná míra informovanosti
- homogenní produkce
Výrobce nemůže ovlivnit tržní cenu produkce, DK bezprostředně zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor.
Nedokonalá konkurence:
- monopolní konkurence
- oligopol
- monopol
Funkce trhu – spočívají v hledání odpovědí na otázky co, jak a pro koho vyrábět.
Co? Konkurence na straně poptávky.
Jak? Konkurence na straně nabídky.
Pro koho? Určují důchody, které se formují na trhu výrobních faktorů
Konkurence na straně poptávky – střetávání zájmů jednotlivých spotřebitelů, roste zejména v situace, kdy poptávka převyšuje nabídku.
Konkurence na straně nabídky – její význam roste v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku, ale neztrácí svůj význam v situaci opačné.
- cenová a necenová konkurece (kvalita, reklama, obaly, služby, servis, úvěr…)
Dokonalá konkurece:
- volný vstup do odvětví
- stejná míra informovanosti
- homogenní produkce
Výrobce nemůže ovlivnit tržní cenu produkce, DK bezprostředně zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor.
Nedokonalá konkurence:
- monopolní konkurence
- oligopol
- monopol
Funkce trhu – spočívají v hledání odpovědí na otázky co, jak a pro koho vyrábět.
Co? Konkurence na straně poptávky.
Jak? Konkurence na straně nabídky.
Pro koho? Určují důchody, které se formují na trhu výrobních faktorů
a) Krátkodobá poptávka po práci
– je totožná s křivkou příjmu z mezního produktu práce, která je shora omezena maximem ARPL.
b) dlouhodobá poptávka po práci – 4 efekty: substituční, produkční, nákladový
Příjmový efekt – je důsledkem klesající individuální poptávkové křivky po výstupu firmy a rychleji klesajícího mezního příjmu. Dojde-li k poklesu w, posune se MC doprava dolů, což snižuje cenu a mezní příjem a zvyšuje objem výstupu, pokles MR snižuje MRPL.
® výsledkem čtyř efektů bude posun MRPL směrem nahoru, ale příjmový efekt způsobí, že tento posun bude menší.obr. 13, při výchozí w1 by firma najímala L*1. poklesne-li mzdová sazba na w2, bude optimální množství práce najímané firmou v důsledku prosazujících se dílčích efektů vedoucích k posunu MRPL směrem nahoru L2*. spojením A a B dostaneme křivku poptávky po práci v dlouhém období.
1) fa na nedokonale konkurenčním trhu výstupu a nedokonale konkurenčním trhu práce
Tři případy nedokonalé konkurence na trhu práce:
- monopson – práci poptává pouze jediná firma
- oligopson – na trh práce přichází nakupovat několik firem
- monopsonistická konkurence – práci kupuje mnoho firem, z nichž každá může mzdovou sazbu alespoň nepatrně ovlivnit.
Základním rysem nedokonale konkurenčního trhu práce je rostoucí křivka individuální nabídky práce. (aby mohla najmou další jednotku práce, musí zaplatit vyšší sazbu...tzn. že rostou i mezní náklady na práci, ty rostou rychlejším tempem než AFCL (vyšší w musí zaplatit všem již zapojeným jednotkám práce, MFCL >w).
b) dlouhodobá poptávka po práci – 4 efekty: substituční, produkční, nákladový
Příjmový efekt – je důsledkem klesající individuální poptávkové křivky po výstupu firmy a rychleji klesajícího mezního příjmu. Dojde-li k poklesu w, posune se MC doprava dolů, což snižuje cenu a mezní příjem a zvyšuje objem výstupu, pokles MR snižuje MRPL.
® výsledkem čtyř efektů bude posun MRPL směrem nahoru, ale příjmový efekt způsobí, že tento posun bude menší.obr. 13, při výchozí w1 by firma najímala L*1. poklesne-li mzdová sazba na w2, bude optimální množství práce najímané firmou v důsledku prosazujících se dílčích efektů vedoucích k posunu MRPL směrem nahoru L2*. spojením A a B dostaneme křivku poptávky po práci v dlouhém období.
1) fa na nedokonale konkurenčním trhu výstupu a nedokonale konkurenčním trhu práce
Tři případy nedokonalé konkurence na trhu práce:
- monopson – práci poptává pouze jediná firma
- oligopson – na trh práce přichází nakupovat několik firem
- monopsonistická konkurence – práci kupuje mnoho firem, z nichž každá může mzdovou sazbu alespoň nepatrně ovlivnit.
Základním rysem nedokonale konkurenčního trhu práce je rostoucí křivka individuální nabídky práce. (aby mohla najmou další jednotku práce, musí zaplatit vyšší sazbu...tzn. že rostou i mezní náklady na práci, ty rostou rychlejším tempem než AFCL (vyšší w musí zaplatit všem již zapojeným jednotkám práce, MFCL >w).
Cournotův model (duopol)
Základem modelu je předpoklad, že firmy přijímají rozhodnutí současně a každá z nich považuje výstup svého konkurenta za fixní. Obr. 8, první firma předpokládá že výstup druhé bude nulový, chová se proto jako monopol, vychází z MR=MC, jeli MC=0, pak při nulovém MR1 bude realizovat 100 jednotek. Druhá firma, chce změnit svůj dosud nulový výstup, výstup první fy (100) považuje za fixní a z toho vyvozuje že její d2 = tržní D mínus 100, rovnost MR2 a MC nastává při 50 jednotkách (optim. výstup 2.firmy).První fa považuje v dalším rozhodování tento objem za fixní, tzn. že její d1´= D-50, z d´ odvodíme MR´ a z rovnosti MR1´=MC optimální výstup 75, pokud by tímto způsobem pokračovalo rozhodování obou firem, výstup první by postupně klesal, druhé by rostl a obě by směřovaly k produkci stejného objemu výstupu 133,3 za cenu 66,7. (V DK by výstup byl 200, v monopolu 100). Þ optimální výstup duopolu bude menší než v podmínkách DK, ale větší než u monopolu. Cena stanovená oligopolem by byla nižší než u monopolu, aby vyšší než v DK.
Stackelbergův model oligopolu
Vychází ze stejných předpokladů jako Cournotův model s výjimkou vzájemné reakce firem: jedné z firem se podaří zjistit, jak bude druhá firma reagovat na její vlastní změny výstupu. Tato firma potom bude realizovat výhodu v podobě většího zisku.
Stackelbergův model oligopolu
Vychází ze stejných předpokladů jako Cournotův model s výjimkou vzájemné reakce firem: jedné z firem se podaří zjistit, jak bude druhá firma reagovat na její vlastní změny výstupu. Tato firma potom bude realizovat výhodu v podobě většího zisku.
Oligopol s cenovým vůdcem
Situace, kdy jedna firma v odvětví přebírá iniciativu při stanovení cen a ostatní firmy tuto cenu přebírají.
a) Cenové vůdcovství s dominantní firmou
Dominantní firmou je firma, jejímiž jedinými konkurenty jsou četné menší firmy na tzv. konkurenčním okraji, neschopné svými rozhodnutími o výstupu či ceně zásadně ovlivnit trh. Malé firmy se chovají jako DK firmy, za P určenou dominantní firmou mohou prodat jakýkoliv objem Q a jejich individuální poptávková křivka je při dané P horizontální (jejich nutnou podmínkou max. zisku je P=MCi(qi)). Obr. 9 – stanovení optimálního výstupu – dominantní firma předpokládá že tržní poptávková křivka je DT a že výstup nabízený malými firmami bude představován křivkou SKO (součet částí křivek MC jednotlivých firem ležících nad úrovní AVC každé z nich), dominantní firma určuje velikost svého Q jako rozdíl mezi DT a SKO, při P1 (a vyšší) firmy mohou pokrýt celou DT a výstup dominantní fy by byl nulový, při P2 je tržní poptávka P2C jednotek, z toho P2B nabízejí malé firmy, a část BC dominantní. Bod A na individuální křivce poptávky po produkci dominantní firmy DD při P2 dostaneme = P2C – P2B (BC=P2A), postupujeme-li stejně u každé ceny vznikne série bodů, jejichž spojením dostaneme individuální poptávkovou křivkou po produkci dominantní firmy DD , pokud klesne cena pod P3, výstup každé z malých firem je nulový, DT je totožné s DD. Optimální výstup a cenu odvozuje dominantní firma z rovnosti MCD=MRD, průsečíku odpovídá QD a PD, při této ceně nabízejí malé firmy QKO a celkový výstup je QT (QT =QD + QKO).
a) Cenové vůdcovství s dominantní firmou
Dominantní firmou je firma, jejímiž jedinými konkurenty jsou četné menší firmy na tzv. konkurenčním okraji, neschopné svými rozhodnutími o výstupu či ceně zásadně ovlivnit trh. Malé firmy se chovají jako DK firmy, za P určenou dominantní firmou mohou prodat jakýkoliv objem Q a jejich individuální poptávková křivka je při dané P horizontální (jejich nutnou podmínkou max. zisku je P=MCi(qi)). Obr. 9 – stanovení optimálního výstupu – dominantní firma předpokládá že tržní poptávková křivka je DT a že výstup nabízený malými firmami bude představován křivkou SKO (součet částí křivek MC jednotlivých firem ležících nad úrovní AVC každé z nich), dominantní firma určuje velikost svého Q jako rozdíl mezi DT a SKO, při P1 (a vyšší) firmy mohou pokrýt celou DT a výstup dominantní fy by byl nulový, při P2 je tržní poptávka P2C jednotek, z toho P2B nabízejí malé firmy, a část BC dominantní. Bod A na individuální křivce poptávky po produkci dominantní firmy DD při P2 dostaneme = P2C – P2B (BC=P2A), postupujeme-li stejně u každé ceny vznikne série bodů, jejichž spojením dostaneme individuální poptávkovou křivkou po produkci dominantní firmy DD , pokud klesne cena pod P3, výstup každé z malých firem je nulový, DT je totožné s DD. Optimální výstup a cenu odvozuje dominantní firma z rovnosti MCD=MRD, průsečíku odpovídá QD a PD, při této ceně nabízejí malé firmy QKO a celkový výstup je QT (QT =QD + QKO).
a) Barometrické cenové vůdcovství
Předpokládá měnící se firmu v pozici cenového vůdce. Taková firma uskutečňuje jako první cenové změny a plní pro ostatní firmy úlohu jakéhosi barometru tržních podmínek. Zda ostatní firmy v odvětví její strategii budou nebo nebudou následovat, záleží na tom, jako dalece tato strategie odráží tržní podmínky společné pro ostatní firmy.
Model se zalomenou poptávkou křivkou – obr.10
Vysvětluje rigiditu (strnulost) cen v některých odvětví s oligopolní strukturou, vychází z předpokladu, že firmy vyrábějí diferencovaný produkt. Základem modelu je myšlenka, že pokud jedna z firem oligopolu sníží cenu, učiní tak i ostatní firmy. Pokud však jedna z firem přistoupí ke zvýšení ceny, ostatní firmy tento krok nenásledují. Výsledkem je zalomená poptávková křivka složená ze dvou částí: jedna její část vyjadřuje reakci konkurentů na snížení ceny jednou firmou, druhá část absenci reakce konkurentů na zvýšení ceny jednou firmou. V důsledku tohoto specifického tvaru poptávkové křivky není křivka MR spojitá, tato vlastnost MR pak umožňuje, že i při určité změně MC zůstávají cena i výstup nezměněny.
Modely oligopolu založené na teorii her
Strategické rozhodování v podmínkách oligopolu se dvěma firmami je analogické s rozhodováním dvou soupeřů hrajících spolu šachy, proto ekonomická teorie využívá k analýze oligopolu některé poznatky teorie her. Základními prvky všech her jsou hráči, strategie a výsledky.
Nashova rovnováha je stav, kdy je strategické rozhodnutí každého hráče optimální vzhledem k volbě jeho konkurenta.
Dominantní strategie je strategie optimální z hlediska jednoho hráče bez ohledu na činnost konkurenta.
Vězňovo dilema představuje hru dvou hráčů, v níž nejpreferovanější výsledek je až druhým nejlepším výsledkem. Navíc je nestabilní, tento nedostatek však může být překonán vzájemnou kooperací, dohodami nebo vynucováním.
Model se zalomenou poptávkou křivkou – obr.10
Vysvětluje rigiditu (strnulost) cen v některých odvětví s oligopolní strukturou, vychází z předpokladu, že firmy vyrábějí diferencovaný produkt. Základem modelu je myšlenka, že pokud jedna z firem oligopolu sníží cenu, učiní tak i ostatní firmy. Pokud však jedna z firem přistoupí ke zvýšení ceny, ostatní firmy tento krok nenásledují. Výsledkem je zalomená poptávková křivka složená ze dvou částí: jedna její část vyjadřuje reakci konkurentů na snížení ceny jednou firmou, druhá část absenci reakce konkurentů na zvýšení ceny jednou firmou. V důsledku tohoto specifického tvaru poptávkové křivky není křivka MR spojitá, tato vlastnost MR pak umožňuje, že i při určité změně MC zůstávají cena i výstup nezměněny.
Modely oligopolu založené na teorii her
Strategické rozhodování v podmínkách oligopolu se dvěma firmami je analogické s rozhodováním dvou soupeřů hrajících spolu šachy, proto ekonomická teorie využívá k analýze oligopolu některé poznatky teorie her. Základními prvky všech her jsou hráči, strategie a výsledky.
Nashova rovnováha je stav, kdy je strategické rozhodnutí každého hráče optimální vzhledem k volbě jeho konkurenta.
Dominantní strategie je strategie optimální z hlediska jednoho hráče bez ohledu na činnost konkurenta.
Vězňovo dilema představuje hru dvou hráčů, v níž nejpreferovanější výsledek je až druhým nejlepším výsledkem. Navíc je nestabilní, tento nedostatek však může být překonán vzájemnou kooperací, dohodami nebo vynucováním.
Efektivnost monopolistické konkurence
Výrobní efektivnost – je nižší v porovnání s DK, důvodem je převis výrobní kapacity, protože LAC je v minimu při větším výstupu, než je z hlediska firmy optimální, firmy nevyrábějí s min. jednotkovými náklady. Daný výstup by mohl být vyroben menším počtem firem vyrábějících s nejnižšími výrobními náklady.
Alokační efektivnost – monopolistická firma disponuje monopolní silou, která jim umožňuje stanovit P nad úrovní MC, tzn. alokační neefektivnost v podobě ztráty mrtvé váhy.
Þ přesto je tento typ tržní struktury považován za žádoucí, žádná z konkurujících si firem nemá zpravidla podstatnou monopolní sílu, ztráta mrtvé váhy by měla být malá, vysoká elasticita D křivek bude působit ve směru zmenšení převisu výrobní kapacity.
Oligopol
Je tržní struktura charakterizovaná relativně malým počtem firem v odvětví a poměrně vysokým stupněm vzájemné závislosti jejich rozhodování. Rozhodování firem v oligopolu je proto rozhodováním strategickým – každá firma musí vzít v úvahu, jak budou na její volbu velikosti výstupu nebo výše ceny reagovat ostatní firmy v odvětví.
Předpoklady oligopolu:
- relativně malý počet výrobců v odvětví
- charakter vyráběného produktu může být jak homogenní (čistý oligopol), tak diferencovaný. Rozdíly mezi výrobky jednotlivých firem nejsou zpravidla podstatné, jde o blízké substituty.
- Mohou existovat bariéry vstupu do odvětví (úspory z rozsahu, právní restrikce), řada bariér je však překonatelných.
Alokační efektivnost – monopolistická firma disponuje monopolní silou, která jim umožňuje stanovit P nad úrovní MC, tzn. alokační neefektivnost v podobě ztráty mrtvé váhy.
Þ přesto je tento typ tržní struktury považován za žádoucí, žádná z konkurujících si firem nemá zpravidla podstatnou monopolní sílu, ztráta mrtvé váhy by měla být malá, vysoká elasticita D křivek bude působit ve směru zmenšení převisu výrobní kapacity.
Oligopol
Je tržní struktura charakterizovaná relativně malým počtem firem v odvětví a poměrně vysokým stupněm vzájemné závislosti jejich rozhodování. Rozhodování firem v oligopolu je proto rozhodováním strategickým – každá firma musí vzít v úvahu, jak budou na její volbu velikosti výstupu nebo výše ceny reagovat ostatní firmy v odvětví.
Předpoklady oligopolu:
- relativně malý počet výrobců v odvětví
- charakter vyráběného produktu může být jak homogenní (čistý oligopol), tak diferencovaný. Rozdíly mezi výrobky jednotlivých firem nejsou zpravidla podstatné, jde o blízké substituty.
- Mohou existovat bariéry vstupu do odvětví (úspory z rozsahu, právní restrikce), řada bariér je však překonatelných.
Základní východiska modelů oligopolu:
- fixní počet firem n, identický firmy s identickými náklady, totožné objemy optimálních výstupů
- výstup firem q, výstup odvětví Q,
- fce poptávky po produkci celého odvětví vyjadřuje za jakou cenu jsou tito spotřebitelé ochotni koupit měnící se objem výstupu P = f(Q)
- výstup odvětví je dán souhrnem výstupů jednotlivých firem P = f(q1 + q2 + …+ qn)
- každá z firem max. zisk bude max. rozdíl mezi TR a TC p = TR(q) – TC(q)
Kartel
Představuje tzv. koluzivní neboli smluvní oligopol, kdy je odvětví reprezentováno skupinou několika firem chovajících se jako monopol s mnoha závody. Cílem K je max. celkový zisk daného odvětví (rozdíl mezi TR kartelu a úhrnem TC všech jeho členů). Nutnou podmínkou je, aby přírůstek TR kartelu (MR(Q)) byl stejně velký jako přírůstek TC každé členské firmy (MC(q)). Obr.7. MR(Q) je odvozen z tržní D, Suma MC je horizontálním součtem MC firem, v průsečíku MC a MR(Q) platí rovnost MR=MC1(q1)=MC2(q2), optimální výstup je Q* , společná úroveň ceny bude PK a její výši respektují obě firmy. Problémy:
- neochota firem poskytnou pravdivé údaje o nákladech,
- tendence firem tajně zvyšovat výstup,
- zákonodárce zakazuje podobné dohody výrobců, protože omezují konkurenci
- výstup firem q, výstup odvětví Q,
- fce poptávky po produkci celého odvětví vyjadřuje za jakou cenu jsou tito spotřebitelé ochotni koupit měnící se objem výstupu P = f(Q)
- výstup odvětví je dán souhrnem výstupů jednotlivých firem P = f(q1 + q2 + …+ qn)
- každá z firem max. zisk bude max. rozdíl mezi TR a TC p = TR(q) – TC(q)
Kartel
Představuje tzv. koluzivní neboli smluvní oligopol, kdy je odvětví reprezentováno skupinou několika firem chovajících se jako monopol s mnoha závody. Cílem K je max. celkový zisk daného odvětví (rozdíl mezi TR kartelu a úhrnem TC všech jeho členů). Nutnou podmínkou je, aby přírůstek TR kartelu (MR(Q)) byl stejně velký jako přírůstek TC každé členské firmy (MC(q)). Obr.7. MR(Q) je odvozen z tržní D, Suma MC je horizontálním součtem MC firem, v průsečíku MC a MR(Q) platí rovnost MR=MC1(q1)=MC2(q2), optimální výstup je Q* , společná úroveň ceny bude PK a její výši respektují obě firmy. Problémy:
- neochota firem poskytnou pravdivé údaje o nákladech,
- tendence firem tajně zvyšovat výstup,
- zákonodárce zakazuje podobné dohody výrobců, protože omezují konkurenci
Nefektivnost monopolu
– dochází ke zmenšení celkového přebytku (spotřebitelů a výrobců) vzhledem k DK
Regulace monopolu
- antitrastové zákony
- daňová politika
- převedení monopolu do státního vlastnictví
- cenová regulace ( stanovení ceny na úrovni AC)
Oligopol
- existence několika firem v odvětví
- zpravidla diferencovaný produkt
- bariéry vstupu
Chování firem v oligopolu je ovlivněno jejich vzájemnou závislostí.
Základní modely:
1. Smluvní (koluzivní) oligopol – tajná dohoda o stanovení ceny, o tržním podílu, o výrobních kvótách. Každá firma se pak ve vymezeném rámci chová jako monopol. Dohody nebo spolupráce mají podobu kartelu – většinou jsou zákázány a proto jsou uzavírány tajně.
2. Oligopol s dominantní firmou – vzniká tam, kde je pro firmu výhodné přenechat část trhu slabším konkurentům. V rámci větší části trhu, který si ponechá, se pak chová jako monopol. Menší firmy respektují cenu, kterou určila dominantní firma (cenové vůdcovství).
Monopolní konkurece
- velký počet firem v odvětví
- diferencovaný produkt
- neexistence bariér vstupu firem do odvětví
V krátkém období – rovnováha firmy je podobná rovnováze monopolu, dosahuje monopolní zisk, což vede k přílivu jiných firem do tohoto odvětví.
V dlouhém období – příliv firem způsobí posun poptávkové křivky po produkci každé firmy doleva
Regulace monopolu
- antitrastové zákony
- daňová politika
- převedení monopolu do státního vlastnictví
- cenová regulace ( stanovení ceny na úrovni AC)
Oligopol
- existence několika firem v odvětví
- zpravidla diferencovaný produkt
- bariéry vstupu
Chování firem v oligopolu je ovlivněno jejich vzájemnou závislostí.
Základní modely:
1. Smluvní (koluzivní) oligopol – tajná dohoda o stanovení ceny, o tržním podílu, o výrobních kvótách. Každá firma se pak ve vymezeném rámci chová jako monopol. Dohody nebo spolupráce mají podobu kartelu – většinou jsou zákázány a proto jsou uzavírány tajně.
2. Oligopol s dominantní firmou – vzniká tam, kde je pro firmu výhodné přenechat část trhu slabším konkurentům. V rámci větší části trhu, který si ponechá, se pak chová jako monopol. Menší firmy respektují cenu, kterou určila dominantní firma (cenové vůdcovství).
Monopolní konkurece
- velký počet firem v odvětví
- diferencovaný produkt
- neexistence bariér vstupu firem do odvětví
V krátkém období – rovnováha firmy je podobná rovnováze monopolu, dosahuje monopolní zisk, což vede k přílivu jiných firem do tohoto odvětví.
V dlouhém období – příliv firem způsobí posun poptávkové křivky po produkci každé firmy doleva
Tržní formy:
1. čistý monopol – existuje na trhu tehdy, jestliže v ekonomice je jen jedna firma vyrábějící určitý výrobek nebo poskytující službu
2. čistý oligopol – nejtypičtější forma nedokonalé konkurence, výsada malé skupiny, alespoň některé firmy mohou ovlivňovat cenu, výrobek může být diferencovaný, stejnorodý, vstup do odvětví předpokládáme volný, vyznačuje se určitými prvky konkurence i monopolu, konkurence se realizuje především v necenové oblasti, někdy některá firma začne ostatním konkurovat snížením ceny – cenová válka
3. monopolní konkurence – zvláštní forma nedokonalé konkurence, větší množství malých nebo středních firem, žádný neovlivňuje celkovou tržní situaci, vstup do odvětví snadný, trh se rozpadá na trhy jednotlivých výrobků (podle kvality, značky, provedení, jména firmy, …), vznikají trhy jednotlivých producentů, na nichž se chovají jako jediní výrobci, nejjemnější formy nedokonalé konkurence
Poptávka
- množství služeb nebo zboží, které jsou kupující ochotní za určitou cenu koupit
zákon poptávky
- klesá-li za stejných podmínek cena, poptávané zboží stoupá
zákon klesající poptávky:
- s rostoucí cenou množství poptávaného zboží klesá
rozlišujeme:
individuální poptávka – poptávka jednoho kupujícího
dílčí poptávka – poptávka po jednom druhu zboží
agregátní poptávka – celková poptávka po všech druzích výrobků
2. čistý oligopol – nejtypičtější forma nedokonalé konkurence, výsada malé skupiny, alespoň některé firmy mohou ovlivňovat cenu, výrobek může být diferencovaný, stejnorodý, vstup do odvětví předpokládáme volný, vyznačuje se určitými prvky konkurence i monopolu, konkurence se realizuje především v necenové oblasti, někdy některá firma začne ostatním konkurovat snížením ceny – cenová válka
3. monopolní konkurence – zvláštní forma nedokonalé konkurence, větší množství malých nebo středních firem, žádný neovlivňuje celkovou tržní situaci, vstup do odvětví snadný, trh se rozpadá na trhy jednotlivých výrobků (podle kvality, značky, provedení, jména firmy, …), vznikají trhy jednotlivých producentů, na nichž se chovají jako jediní výrobci, nejjemnější formy nedokonalé konkurence
Poptávka
- množství služeb nebo zboží, které jsou kupující ochotní za určitou cenu koupit
zákon poptávky
- klesá-li za stejných podmínek cena, poptávané zboží stoupá
zákon klesající poptávky:
- s rostoucí cenou množství poptávaného zboží klesá
rozlišujeme:
individuální poptávka – poptávka jednoho kupujícího
dílčí poptávka – poptávka po jednom druhu zboží
agregátní poptávka – celková poptávka po všech druzích výrobků
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)