k poptávkové recesy dojde když:
a) AD roste pomalejším tempem než AS spolu s N
b) nebo dokonce AD absolutně klesá
Spolu s Y klesá i zaměstnanost. Ekonomika se tak vzdaluje hranici produkčních možností, VF nejsou plně využívány. Cenová hladina při poptávkové recesy klesá.
Vývoj cenové hladiny a Y závisí na vývoji AS a AD. Vývoj AS a AD je určující pro vývoj Y. Y se tedy v čase vyvíjí na základě vývoje AS a AD. Tento vývoj může být rovnoměrný nebo nerovnoměrný. Může probíhat a probíhá v určitých hospodářských cyklech.
Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkemrecese. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemrecese. Zobrazit všechny příspěvky
Okumův zákon
vyjadřuje vztah mezi poklesem výroby a nezaměstnaností
- jestliže výroba (skutečný produkt) klesne o 2 % oproti reálnému, nezaměstnanost se zvýší o 1 %
- neboli vyjadřuje vztah mezi zaměstnaností a Y
- jestliže Y klesne o 50 % tak klesne zaměstnanost o 25 %, protože se Y skládá z 50 % kapitálu a 50 % práce
Y je tedy úzce spjatý s úrovní zaměstnanosti, klesá-li AD musí klesnout Y, rovnovážná úroveň AS à lidé se propouštějí a roste nezaměstnanost (klesá zaměstnanost). Naopak když AD roste, musím jí uspokojit, tedy zaměstnat více lidí.
Nabídková recese
- k nabídkové recesy dojde když:
a) AS roste pomalejším tempem než AD spolu s N
Y buďto roste, ale pomaleji než N (vzniká rozdíl Ye2 – N) nebo absolutně klesá čímž se ekonomika vzdaluje od hranice svých produkčních možností a VF nejsou plně efektivně využívány.
b) nebo dokonce AS absolutně klesá
Při poklesu Y klesá i zaměstnanost. Cenová hladina v obou případech roste. Jevu kdy Y a s ním i zaměstnanost klesá při rostoucí cenové hladině se říká SLUMPFLACE.
- jestliže výroba (skutečný produkt) klesne o 2 % oproti reálnému, nezaměstnanost se zvýší o 1 %
- neboli vyjadřuje vztah mezi zaměstnaností a Y
- jestliže Y klesne o 50 % tak klesne zaměstnanost o 25 %, protože se Y skládá z 50 % kapitálu a 50 % práce
Y je tedy úzce spjatý s úrovní zaměstnanosti, klesá-li AD musí klesnout Y, rovnovážná úroveň AS à lidé se propouštějí a roste nezaměstnanost (klesá zaměstnanost). Naopak když AD roste, musím jí uspokojit, tedy zaměstnat více lidí.
Nabídková recese
- k nabídkové recesy dojde když:
a) AS roste pomalejším tempem než AD spolu s N
Y buďto roste, ale pomaleji než N (vzniká rozdíl Ye2 – N) nebo absolutně klesá čímž se ekonomika vzdaluje od hranice svých produkčních možností a VF nejsou plně efektivně využívány.
b) nebo dokonce AS absolutně klesá
Při poklesu Y klesá i zaměstnanost. Cenová hladina v obou případech roste. Jevu kdy Y a s ním i zaměstnanost klesá při rostoucí cenové hladině se říká SLUMPFLACE.
Ekonomický růst a recese
-
P
AD1
AD2 AD
Y
P
AS2 AS
AS1
Y
v Agregátním pojetí je rovnováha, ale obecně se vše vyvíjí (úroveň cen, reálného produktu)
Determinanty AD
- úroveň důchodů
- nejistota v politice
- velikost populace, trhu
- móda, nestabilita koruny
- substituty ani komplementy agregátní trh neovlivňují
- růst (1), pokles (2)
Determinanty AS
- úroveň nákladů
- úroveň monopolizace
- počasí
- mění se úroveň (P) a úroveň (Y),
dochází k rovnováze, změna nastává v čase
Proporcionální ekonomický růst
Nastává pokud je Y = N a všechny uvedené agregáty (N, AS, AD) rostou stejným tempem, Y růstává na úrovni N a národní zdroje jsou tak plně využívány, národní ekonomika je na hranici svých produkčních možností.
Proporcionální ekonomická stagnace
Cenová hladina se nemění pokud se ani jedna z uvedených veličin v čase nevyvíjí, jedná se pak o stagnaci.
P
AD1
AD2 AD
Y
P
AS2 AS
AS1
Y
v Agregátním pojetí je rovnováha, ale obecně se vše vyvíjí (úroveň cen, reálného produktu)
Determinanty AD
- úroveň důchodů
- nejistota v politice
- velikost populace, trhu
- móda, nestabilita koruny
- substituty ani komplementy agregátní trh neovlivňují
- růst (1), pokles (2)
Determinanty AS
- úroveň nákladů
- úroveň monopolizace
- počasí
- mění se úroveň (P) a úroveň (Y),
dochází k rovnováze, změna nastává v čase
Proporcionální ekonomický růst
Nastává pokud je Y = N a všechny uvedené agregáty (N, AS, AD) rostou stejným tempem, Y růstává na úrovni N a národní zdroje jsou tak plně využívány, národní ekonomika je na hranici svých produkčních možností.
Proporcionální ekonomická stagnace
Cenová hladina se nemění pokud se ani jedna z uvedených veličin v čase nevyvíjí, jedná se pak o stagnaci.
H. Hospodářské cykly
Historie hospodářského cyklu
- žádné dva HC nejsou zcela stejné, přesto mají mnoho společného
Rysy HC:
na počátku přikládán velký význam panikám a krizím (1720 kolaps bubliny jižních moří, 1873 panika Jay Cooke, 19. října 1929 krach na NY burze – tzv. “černý pátek”, 19. října 1987 krach na trhu akcií…)
Fáze:
vrcholy a sedla = body obratu
recese a expanze = hlavní fáze
recese končí v sedle - zotavení - vrchol - recese -…
chronologicky určil The National Bureau of Economic Research
Význačné charakteristiky (obvyklé vztahy z průběhu cyklů) – o recesi:
· prudce klesají spotřební nákupy, zatímco firemní nákupy statků dlouhodobé spotřeby se neočekávaně zvyšují - fy sníží výrobu a GNPR klesá - ¯ fních I do budov a zařízení
· pokles poptávky po práci - zkrácení prac. týden - propouštění a zvyšování U
· s poklesem GNP ¯ poptávka i dodávky surovin, ¯ cen mnoha komodit, tendence k pomalejšímu růstu cen a mezd
· zisky firem prudce klesají, propad cen obyčejných akcií (dáno očekáváním investorů), ¯ poptávka po úvěrech - ¯ úrokové sazby
- žádné dva HC nejsou zcela stejné, přesto mají mnoho společného
Rysy HC:
na počátku přikládán velký význam panikám a krizím (1720 kolaps bubliny jižních moří, 1873 panika Jay Cooke, 19. října 1929 krach na NY burze – tzv. “černý pátek”, 19. října 1987 krach na trhu akcií…)
Fáze:
vrcholy a sedla = body obratu
recese a expanze = hlavní fáze
recese končí v sedle - zotavení - vrchol - recese -…
chronologicky určil The National Bureau of Economic Research
Význačné charakteristiky (obvyklé vztahy z průběhu cyklů) – o recesi:
· prudce klesají spotřební nákupy, zatímco firemní nákupy statků dlouhodobé spotřeby se neočekávaně zvyšují - fy sníží výrobu a GNPR klesá - ¯ fních I do budov a zařízení
· pokles poptávky po práci - zkrácení prac. týden - propouštění a zvyšování U
· s poklesem GNP ¯ poptávka i dodávky surovin, ¯ cen mnoha komodit, tendence k pomalejšímu růstu cen a mezd
· zisky firem prudce klesají, propad cen obyčejných akcií (dáno očekáváním investorů), ¯ poptávka po úvěrech - ¯ úrokové sazby
Charakteristika hospodářského cyklu:
Hospodářské cykly jsou výkyvy celkové ekonomické aktivity vyznačující se současnou expanzí nebo kontrakcí produktu ve většině sektorů ekonomiky. K cyklu dochází jestliže skutečný produkt vzhledem k potencionálnímu buď klesá, nebo stoupá ( kolísá okolo potencionálního produktu). Dnes dělíme hospodářské cykly na fáze. Vrcholy a sedla jsou body obratu, recese a expanze jsou hlavními fázemi cyklu. Hospodářství se ocitá v recesi, jestliže reálný GNP ve dvou po sobě následujících čtvrtletích klesal. Recese končí v sedle, poté následuje zotavení (expanze), vrchol, recese, sedlo . . .
Obvyklé vztahy z průběhu cyklů při recesi:
- často prudce klesají spotřebitelské nákupy, zatímco firemní zásoby statků dlouhodobé spotřeby stoupají. Firmy reagují snížením výroby a reálný GNP klesá. Poté klesají firemní investice do budov a zařízení.
- Při poklesu poptávky po práci lze nejprve zaznamenat zkrácení průměrného pracovního týdne, poté dochází ke zvyšování nezaměstnanosti.
- Zisky firem v období recese prudce klesají, obvykle nastává propad cen obyčejných akcií, klesají také úrokové míry.
Konjunktura je zrcadlovým obrazem recese.
Obvyklé vztahy z průběhu cyklů při recesi:
- často prudce klesají spotřebitelské nákupy, zatímco firemní zásoby statků dlouhodobé spotřeby stoupají. Firmy reagují snížením výroby a reálný GNP klesá. Poté klesají firemní investice do budov a zařízení.
- Při poklesu poptávky po práci lze nejprve zaznamenat zkrácení průměrného pracovního týdne, poté dochází ke zvyšování nezaměstnanosti.
- Zisky firem v období recese prudce klesají, obvykle nastává propad cen obyčejných akcií, klesají také úrokové míry.
Konjunktura je zrcadlovým obrazem recese.
Ekonomickou transformaci lze úspěšně zahájit pokud je splněno několik podmínek:
1) Národnostní problém nebrání racionálnímu státoprávnímu uspořádání příslušného státu
2) Existuje politická strana (koalice stran) a jasně vymezenou posttranformační strategií
3) Nastolení právního státu a zaručení jistoty vlastnických práv
4) Vymezení jasných právních norem v oblasti hospodářského života
5) Budování „tržní infrastruktury“ tj. institucí obvyklých ve vyspělých ekonomikách = vytvoření nezávislé centrální banky, nepodléhající vládě a pečující o zdravou měnu, soustavy komerčních bank a jiných institucí peněžnictví a pojišťovnictví, kapitálového trhu
6) Vytvoření sociální „záchranné sítě“ pro tu část populace, která není vůbec či dočasně schopna se přizpůsobit tvrdým požadavkům tržní ekonomiky.
Okolnosti, které vážným způsobem zhoršují výsledky transformace všech postsocialistických zemí (do konce roku 1993 včetně):
1) Celosvětová ekonomická recese
2) Západoevropské zahledění se do své nové, velmi náročné fáze integrace, doprovázené navíc
vyčerpáním dosavadního růstového modelu a konkurenčním oslabením. Výsledkem je neotvírání,ale spíše uzavírání evropských trhů pro vývozy z postkomunistických zemí.
2) Existuje politická strana (koalice stran) a jasně vymezenou posttranformační strategií
3) Nastolení právního státu a zaručení jistoty vlastnických práv
4) Vymezení jasných právních norem v oblasti hospodářského života
5) Budování „tržní infrastruktury“ tj. institucí obvyklých ve vyspělých ekonomikách = vytvoření nezávislé centrální banky, nepodléhající vládě a pečující o zdravou měnu, soustavy komerčních bank a jiných institucí peněžnictví a pojišťovnictví, kapitálového trhu
6) Vytvoření sociální „záchranné sítě“ pro tu část populace, která není vůbec či dočasně schopna se přizpůsobit tvrdým požadavkům tržní ekonomiky.
Okolnosti, které vážným způsobem zhoršují výsledky transformace všech postsocialistických zemí (do konce roku 1993 včetně):
1) Celosvětová ekonomická recese
2) Západoevropské zahledění se do své nové, velmi náročné fáze integrace, doprovázené navíc
vyčerpáním dosavadního růstového modelu a konkurenčním oslabením. Výsledkem je neotvírání,ale spíše uzavírání evropských trhů pro vývozy z postkomunistických zemí.
Politický hospodářský cyklus
- podstatu cyklických výkyvů hledají v politické sféře – hlavními iniciátory politického hosp. cyklu jsou vláda a vládnoucí část parlamentu, které mají zájem na expanzivní fiskální politice v období těsně před novými volbami a centrální banka, která často podléhá politickým tlakům a zásadám fungování byrokratické instituce,
Politická Phillipsova křivka
- politikové si uvědomují existenci krátkodobého substitučního vztahu mezi inflací a nezaměstnaností a možnost využití tohoto vztahu k politickým ziskům;
Teorie reálného hospodářského cyklu
- příčiny vzniku hospodářského cyklu vidí v kolísání reálných veličin a zaměřuje se na nabídkovou stranu ekonomiky; tvrdí, že některé cyklické pohyby ekonomiky vznikají zdánlivě na straně poptávky, ale ve skutečnosti jsou vyvolány změnami nabídkové strany ekonomiky;
- recese nebo konjunktura může být vyvolána nabídkovými šoky, které snižují nebo zvyšují výrobku kapacitu ekonomiky – za nabídkové šoky lze označit různé reálné poruchy (ty vyvolává např. změna přírodních podmínek, technologické šoky, nákladové šoky, změna spotřebitelských preferencí,
- podle teoretiků jsou peněžní změny důsledkem a ne příčinou hospodářského cyklu; korelace mezi nominálním produktem a peněžní zásobou nevychází z monetární báze, která je kontrolována CB – vychází spíše ze změn pen. zásoby, které jsou vyvolány chováním subjektů, kteří jsou ovlivňováni hosp. cyklem – tj. chováním komerčních bank, jejich věřitelů a dlužníků.
Politická Phillipsova křivka
- politikové si uvědomují existenci krátkodobého substitučního vztahu mezi inflací a nezaměstnaností a možnost využití tohoto vztahu k politickým ziskům;
Teorie reálného hospodářského cyklu
- příčiny vzniku hospodářského cyklu vidí v kolísání reálných veličin a zaměřuje se na nabídkovou stranu ekonomiky; tvrdí, že některé cyklické pohyby ekonomiky vznikají zdánlivě na straně poptávky, ale ve skutečnosti jsou vyvolány změnami nabídkové strany ekonomiky;
- recese nebo konjunktura může být vyvolána nabídkovými šoky, které snižují nebo zvyšují výrobku kapacitu ekonomiky – za nabídkové šoky lze označit různé reálné poruchy (ty vyvolává např. změna přírodních podmínek, technologické šoky, nákladové šoky, změna spotřebitelských preferencí,
- podle teoretiků jsou peněžní změny důsledkem a ne příčinou hospodářského cyklu; korelace mezi nominálním produktem a peněžní zásobou nevychází z monetární báze, která je kontrolována CB – vychází spíše ze změn pen. zásoby, které jsou vyvolány chováním subjektů, kteří jsou ovlivňováni hosp. cyklem – tj. chováním komerčních bank, jejich věřitelů a dlužníků.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)