- Devalvace : Znehodnocení měny v relaci ve vztahu ke měně zahraniční.
- Privatizace : Proces přeměny státního vlastnictví ve vlastnictví soukomé.
- Restitucí : Navrácení majetku původnímu majiteli a když nežije, tak jeho dědicům.
- Malou privatizací : Převod některých majetkových hodnot z rukou státu do rukou soukromníků.
2) Transformací :
a) Velkou privatizací : Dražbou
S mezinárodní účastí
Kupónovou privatizací : Česká forma privatizace státních podniků, jež se účastní občané České Republiky pomocí kupónů, které se přemění v akcie akciových společností.
Kupóny mohou lidé přeměňovat přímo , nebo prostřednictvím akciových společností.
- Restrukturalizace :
Přeměnou odvětvové odvětvové struktury národního hospodářství.
- Transformace :
a) Konverze : Řešení výrob zaměřených na vojenské účely a využití výrobních kapacit na výrobu pro mírové účely.
b) Legislativa : Je zaměřená na tvorbu nových právních předpisů, jimiž se bude řídit ekonomika převedená na tržní základy.
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
Zobrazují se příspěvky se štítkemtransformace. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemtransformace. Zobrazit všechny příspěvky
Příčiny hospodářských problémů:
VNITŘNÍ
- zaostalá úroveň výroby
- špatná organizační struktura
- chybná finanční a odpisová politika (zrychlené odepisování může přivést podnik do ztráty)
- nedostatečný odbyt
VNĚJŠÍ
- vývoj světové ekonomiky
- změna politické situace, hospodářské politiky (firmy obchodující s přímotopy měli po změně energetické politiky problémy)
- změny v poptávce
- nové technologie
Pokud podnik spěje k úpadkům, měl by situaci analyzovat a následně hospodářské potíže řešit.
Řešení podle úrovně:
1. dohoda o odkladu placení závazků
2. sanace
- čistá (snížení základního kapitálu)
- formou získání dodatečných finančních zdrojů
- emise akcií
3. Fúze
- splynutí s ekonomicky silnějším podnikem a zánik problémového podniku bez likvidace
- předpokladem fůze podniku je, že stále ještě má perspektivní výrobní program, pozici na trhu
- Př.: podnik se zaměří na vývoj výrobku (předpoklad se liší od skutečnosti), výrobek je dokončen, ale podnik nemá na jeho výrobu
4. Transformace
- změna jedné právní formy do druhé při zásadní změně podmínek (osobní společnosti na kapitálové)
- zaostalá úroveň výroby
- špatná organizační struktura
- chybná finanční a odpisová politika (zrychlené odepisování může přivést podnik do ztráty)
- nedostatečný odbyt
VNĚJŠÍ
- vývoj světové ekonomiky
- změna politické situace, hospodářské politiky (firmy obchodující s přímotopy měli po změně energetické politiky problémy)
- změny v poptávce
- nové technologie
Pokud podnik spěje k úpadkům, měl by situaci analyzovat a následně hospodářské potíže řešit.
Řešení podle úrovně:
1. dohoda o odkladu placení závazků
2. sanace
- čistá (snížení základního kapitálu)
- formou získání dodatečných finančních zdrojů
- emise akcií
3. Fúze
- splynutí s ekonomicky silnějším podnikem a zánik problémového podniku bez likvidace
- předpokladem fůze podniku je, že stále ještě má perspektivní výrobní program, pozici na trhu
- Př.: podnik se zaměří na vývoj výrobku (předpoklad se liší od skutečnosti), výrobek je dokončen, ale podnik nemá na jeho výrobu
4. Transformace
- změna jedné právní formy do druhé při zásadní změně podmínek (osobní společnosti na kapitálové)
Transformace = změna právní formy
Kritéria volby formy podniku
1. Ručení společníků (podnikatelů)
- omezené (pouze do výše nesplaceného majetkového vkladu, s.r.o.,k.s.-komanditiské)
- neomezené (celým svým i osobním majetkem, v.o.s.,Ž,k.s.-komplementáři)
- družstvo (neručí), a.s. (uhrazovací povinnost akcionářů)
2. Oprávnění k řízení
- podle úvahy společníků (společenská smlouva, Ž, v.o.s.)
- zákonné orgány (s.r.o. – valná hromada, jednatel(é), lze dozorčí radu);(a.s. – valná hromada, představenstvo, dozorčí rada); (družstva – členská schůze, představenstvo, kontrolní komise)
3. Počet členů
- kapitálové – jedna osoba (s.r.o.= 1FO–max50, a.s. = 1PO)
- osobní – dvě osoby (v.o.s. = 2FO, družstvo = 5FO, 2PO)
1. Ručení společníků (podnikatelů)
- omezené (pouze do výše nesplaceného majetkového vkladu, s.r.o.,k.s.-komanditiské)
- neomezené (celým svým i osobním majetkem, v.o.s.,Ž,k.s.-komplementáři)
- družstvo (neručí), a.s. (uhrazovací povinnost akcionářů)
2. Oprávnění k řízení
- podle úvahy společníků (společenská smlouva, Ž, v.o.s.)
- zákonné orgány (s.r.o. – valná hromada, jednatel(é), lze dozorčí radu);(a.s. – valná hromada, představenstvo, dozorčí rada); (družstva – členská schůze, představenstvo, kontrolní komise)
3. Počet členů
- kapitálové – jedna osoba (s.r.o.= 1FO–max50, a.s. = 1PO)
- osobní – dvě osoby (v.o.s. = 2FO, družstvo = 5FO, 2PO)
Maturitní okruhy z předmětu ekonomika podniku
23a) Úloha státu v tržní ekonomice (stát, vláda, mocenské nástroje hospodářské politiky)
23b) Státní podniky (právní úprava, založení, řízení, zánik)
24a) Ekonomika rozvojových zemí (charakteristika rozvojových zemí, populační problém, strategie hosp. rozvoje rozvojových zemí)
24b) Transformace české ekonomiky (výchozí stav české ekonomiky, transformace vlastnické struktury)
25a) Státní rozpočet a fiskální politika (typy stát. rozpočtů, příjmy SR, výdaje SR, druhy rozpočtů, deficit, ekonomický dopad)
25b) Daňová soustava ČR (dělení daní, význam)
26a) Základní ekonomické cíle (nástroje hospodářské politiky, zdroje ekonomického růstu)
26b) Trží mechanismus (definice trhu a tržního mechanizmu, rozdělení trhů, konkurence, nedostatky trhu, úkoly vlády)
27a) Ceny (druhy, funkce tržní ceny, složky tržní ceny)
27b) Cenová politika (politika podniku, stanovení prodejní ceny)
28a) Cestovní ruch (vymezení, členění, formy, vývoj)
28b) Vývoj cestovního ruchu v ČR
29a) Základní problémy ekonomiky dopravy (struktura trhu dopravy, význam dopravní ekonomiky, speciální problémy)
29b) Soukromoprávní základy (mezinárodní přepravní smlouvy)
30a) Hodnocení zboží (pojem zboží, metody hodnocení, jakost zboží, technická normalizace, státní zkušebnictví, certifikace, označování zboží)
30b) Právní ochrana zboží (vynálezy, užitné vzory, zlepšovací návrhy, průmyslové vzory, ochranné známky, obchodní zákoník, zákon o vynálezech a průmyslových vzorech)
23b) Státní podniky (právní úprava, založení, řízení, zánik)
24a) Ekonomika rozvojových zemí (charakteristika rozvojových zemí, populační problém, strategie hosp. rozvoje rozvojových zemí)
24b) Transformace české ekonomiky (výchozí stav české ekonomiky, transformace vlastnické struktury)
25a) Státní rozpočet a fiskální politika (typy stát. rozpočtů, příjmy SR, výdaje SR, druhy rozpočtů, deficit, ekonomický dopad)
25b) Daňová soustava ČR (dělení daní, význam)
26a) Základní ekonomické cíle (nástroje hospodářské politiky, zdroje ekonomického růstu)
26b) Trží mechanismus (definice trhu a tržního mechanizmu, rozdělení trhů, konkurence, nedostatky trhu, úkoly vlády)
27a) Ceny (druhy, funkce tržní ceny, složky tržní ceny)
27b) Cenová politika (politika podniku, stanovení prodejní ceny)
28a) Cestovní ruch (vymezení, členění, formy, vývoj)
28b) Vývoj cestovního ruchu v ČR
29a) Základní problémy ekonomiky dopravy (struktura trhu dopravy, význam dopravní ekonomiky, speciální problémy)
29b) Soukromoprávní základy (mezinárodní přepravní smlouvy)
30a) Hodnocení zboží (pojem zboží, metody hodnocení, jakost zboží, technická normalizace, státní zkušebnictví, certifikace, označování zboží)
30b) Právní ochrana zboží (vynálezy, užitné vzory, zlepšovací návrhy, průmyslové vzory, ochranné známky, obchodní zákoník, zákon o vynálezech a průmyslových vzorech)
Ekonomickou transformaci lze úspěšně zahájit pokud je splněno několik podmínek:
1) Národnostní problém nebrání racionálnímu státoprávnímu uspořádání příslušného státu
2) Existuje politická strana (koalice stran) a jasně vymezenou posttranformační strategií
3) Nastolení právního státu a zaručení jistoty vlastnických práv
4) Vymezení jasných právních norem v oblasti hospodářského života
5) Budování „tržní infrastruktury“ tj. institucí obvyklých ve vyspělých ekonomikách = vytvoření nezávislé centrální banky, nepodléhající vládě a pečující o zdravou měnu, soustavy komerčních bank a jiných institucí peněžnictví a pojišťovnictví, kapitálového trhu
6) Vytvoření sociální „záchranné sítě“ pro tu část populace, která není vůbec či dočasně schopna se přizpůsobit tvrdým požadavkům tržní ekonomiky.
Okolnosti, které vážným způsobem zhoršují výsledky transformace všech postsocialistických zemí (do konce roku 1993 včetně):
1) Celosvětová ekonomická recese
2) Západoevropské zahledění se do své nové, velmi náročné fáze integrace, doprovázené navíc
vyčerpáním dosavadního růstového modelu a konkurenčním oslabením. Výsledkem je neotvírání,ale spíše uzavírání evropských trhů pro vývozy z postkomunistických zemí.
2) Existuje politická strana (koalice stran) a jasně vymezenou posttranformační strategií
3) Nastolení právního státu a zaručení jistoty vlastnických práv
4) Vymezení jasných právních norem v oblasti hospodářského života
5) Budování „tržní infrastruktury“ tj. institucí obvyklých ve vyspělých ekonomikách = vytvoření nezávislé centrální banky, nepodléhající vládě a pečující o zdravou měnu, soustavy komerčních bank a jiných institucí peněžnictví a pojišťovnictví, kapitálového trhu
6) Vytvoření sociální „záchranné sítě“ pro tu část populace, která není vůbec či dočasně schopna se přizpůsobit tvrdým požadavkům tržní ekonomiky.
Okolnosti, které vážným způsobem zhoršují výsledky transformace všech postsocialistických zemí (do konce roku 1993 včetně):
1) Celosvětová ekonomická recese
2) Západoevropské zahledění se do své nové, velmi náročné fáze integrace, doprovázené navíc
vyčerpáním dosavadního růstového modelu a konkurenčním oslabením. Výsledkem je neotvírání,ale spíše uzavírání evropských trhů pro vývozy z postkomunistických zemí.
Transformace vlastnické struktury
– Je skutečným jádrem celého transformačního procesu a jejím cílem je
vybudovat svobodnou tržní ekonomiku. Konkrétně se jedná o dva vzájemné procesy:
1) Vytváření příznivých podmínek pro spontánní vznik soukromého sektoru
2) Privatizace, tj. transformace státního a družstevního majetku na majetek soukromý
Formy privatizace:
1) Restituce - majetku původním majitelům a jejich potomkům.
2) Malá privatizace – se z ekonomického hlediska neliší od tzv. velké privatizace, odlišné je čistě „technické“. Byl zvolen jiný privatizační postup pro oblast obchodu, služeb a řemesel. Smyslem této operace je převést státní majetek do rukou skutečného soukromého vlastníka.
3) Velká privatizace – jsou používány četné standardní privatizační metody, např. veřejná soutěž, prodej předem určenému vlastníku, prodej akcií v dočasném držení státu na kapitálovém trhu, kupónová privatizace, apod.
Základní problém VP je, že nelze použít jen standardní privatizační metody. Duchovní otcové kupónové privatizace, ekonomové Tomáš Ježek, Dušan Tříska, přišli na myšlenku: není-li možné získat kupce, je nutné majetek rozdat. Rozpracovali ji do použitelné podoby s využitím investičních kuponů. Myšlenka se zakládá na přesvědčení liberálních ekonomů, že důležitý není výnos z privatizace, ale že pravý smysl této operace spočívá ve vytvoření efektivní vlastnické struktury.
Kupónová privatizace v ČR sice získala masovou politickou podporu procesům transformace, ale byla vytvořena poněkud nepřehledná vlastnická struktura, ve které se vše točí kolem několika velkých postsocialistických bank a privatizačních fondů ne vždy jasného původu.
Kupónová privatizace a velký rozsah restitucí vedou k situaci, kdy stát po skončení privatizace bude chudý a nebude mít prostředky pro řešení nebo podporu řešení dlouhodobé věcné devastace ekonomiky.
4) Transformace majetku družstev – Z formálních družstev se vytvářejí družstva vlastníků, akciové či jiné společnosti a část družstevníků hospodaří jako individuální soukromí vlastníci.
5) Privatizace bytového fondu – Zde je předkupní právo dosavadních nájemníků zachováno. Podle M. Thatcherové – privatizace bytových fondů je význ. nástrojem vytváření sociální vrstvy odpovědných vlastníků.
vybudovat svobodnou tržní ekonomiku. Konkrétně se jedná o dva vzájemné procesy:
1) Vytváření příznivých podmínek pro spontánní vznik soukromého sektoru
2) Privatizace, tj. transformace státního a družstevního majetku na majetek soukromý
Formy privatizace:
1) Restituce - majetku původním majitelům a jejich potomkům.
2) Malá privatizace – se z ekonomického hlediska neliší od tzv. velké privatizace, odlišné je čistě „technické“. Byl zvolen jiný privatizační postup pro oblast obchodu, služeb a řemesel. Smyslem této operace je převést státní majetek do rukou skutečného soukromého vlastníka.
3) Velká privatizace – jsou používány četné standardní privatizační metody, např. veřejná soutěž, prodej předem určenému vlastníku, prodej akcií v dočasném držení státu na kapitálovém trhu, kupónová privatizace, apod.
Základní problém VP je, že nelze použít jen standardní privatizační metody. Duchovní otcové kupónové privatizace, ekonomové Tomáš Ježek, Dušan Tříska, přišli na myšlenku: není-li možné získat kupce, je nutné majetek rozdat. Rozpracovali ji do použitelné podoby s využitím investičních kuponů. Myšlenka se zakládá na přesvědčení liberálních ekonomů, že důležitý není výnos z privatizace, ale že pravý smysl této operace spočívá ve vytvoření efektivní vlastnické struktury.
Kupónová privatizace v ČR sice získala masovou politickou podporu procesům transformace, ale byla vytvořena poněkud nepřehledná vlastnická struktura, ve které se vše točí kolem několika velkých postsocialistických bank a privatizačních fondů ne vždy jasného původu.
Kupónová privatizace a velký rozsah restitucí vedou k situaci, kdy stát po skončení privatizace bude chudý a nebude mít prostředky pro řešení nebo podporu řešení dlouhodobé věcné devastace ekonomiky.
4) Transformace majetku družstev – Z formálních družstev se vytvářejí družstva vlastníků, akciové či jiné společnosti a část družstevníků hospodaří jako individuální soukromí vlastníci.
5) Privatizace bytového fondu – Zde je předkupní právo dosavadních nájemníků zachováno. Podle M. Thatcherové – privatizace bytových fondů je význ. nástrojem vytváření sociální vrstvy odpovědných vlastníků.
Transformace české ekonomiky
Výchozí stav české ekonomiky – Na konci roku 1989 představovala čs. Ekonomika a celá společnost velice
rozporuplný systém, který ve srovnání s jinými zeměmi opouštějícími komunismus, vykazoval předností.
Faktory, které jsou spolu s rozumnou transformační politikou základem pro to, aby se česká ekonomika udržovala na vedoucí pozici transformujících se zemí:
1) Průmyslová a civilizační tradice země, která byla do roku 1938 až na krátké výjimky evropským průměrem a ostře se odlišovala od východní Evropy.
2) Kvalifikační úroveň obyvatelstva, jeho flexibilita a tradiční ochota vyrovnat se se změnou situace.
3) Inflace nikdy nepřesahovala vážnější problém.
4) Převis peněžní nabídky nebyl relativně veliký
5) Hrubá vnější zadluženost byla poměrně nízká
6) Státní rozpočet takřka vyrovnaný
7) Vládní dluh mizivý
rozporuplný systém, který ve srovnání s jinými zeměmi opouštějícími komunismus, vykazoval předností.
Faktory, které jsou spolu s rozumnou transformační politikou základem pro to, aby se česká ekonomika udržovala na vedoucí pozici transformujících se zemí:
1) Průmyslová a civilizační tradice země, která byla do roku 1938 až na krátké výjimky evropským průměrem a ostře se odlišovala od východní Evropy.
2) Kvalifikační úroveň obyvatelstva, jeho flexibilita a tradiční ochota vyrovnat se se změnou situace.
3) Inflace nikdy nepřesahovala vážnější problém.
4) Převis peněžní nabídky nebyl relativně veliký
5) Hrubá vnější zadluženost byla poměrně nízká
6) Státní rozpočet takřka vyrovnaný
7) Vládní dluh mizivý
Tvar křivky hranice produkčních možností
→ směrnice křivky = mezní míra transformace produktu (MRPT)
- vyjadřuje míru, v níž jeden statek může být transformován ve druhý, resp. o kolik jednotek musí být snížena výroba jednoho statku, aby mohla být vyrobena dodatečná jednotka jiného statku
- formálně ji lze vyjádřit jako poměr změny produktu dvou statků
MRPT = - dY / dX = MPY / MPX
→ současně MRPT vyjadřuje, proč je křivka PPF konkávní
Využití hranice produkčních možností
1. ilustruje základní definici ekonomie → ekonomie je věda o volbě, které statky se mají vyrábět
2. poskytuje přesnou definici VZÁCNOSTI
- ekonomická vzácnost se týká základního životního faktu, že existuje pouze konečné množství lidských a
věcných výrobních zdrojů, s jejichž pomocí lze i při nejlepších technických znalostech vyrobit jen omezené max množství každého ekonomického statku (ekonomické statky nejsou volné, jsou vzácné); PPF ukazuje nejzazší mez souboru vyrobitelných statků
- vyjadřuje míru, v níž jeden statek může být transformován ve druhý, resp. o kolik jednotek musí být snížena výroba jednoho statku, aby mohla být vyrobena dodatečná jednotka jiného statku
- formálně ji lze vyjádřit jako poměr změny produktu dvou statků
MRPT = - dY / dX = MPY / MPX
→ současně MRPT vyjadřuje, proč je křivka PPF konkávní
Využití hranice produkčních možností
1. ilustruje základní definici ekonomie → ekonomie je věda o volbě, které statky se mají vyrábět
2. poskytuje přesnou definici VZÁCNOSTI
- ekonomická vzácnost se týká základního životního faktu, že existuje pouze konečné množství lidských a
věcných výrobních zdrojů, s jejichž pomocí lze i při nejlepších technických znalostech vyrobit jen omezené max množství každého ekonomického statku (ekonomické statky nejsou volné, jsou vzácné); PPF ukazuje nejzazší mez souboru vyrobitelných statků
TRANSFORMACE OBCHODU – DRUŽSTEVNICTVÍ PO ROCE 1990
Právní předpisy upravující poměry družstev (1990-2000):
Obchodní zákoník č. 513/91 Sb., změna zák.č.370/2000
Transformace družstev - Zákon o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech č.42/92
Restituce majetku – zákon 403/90 Sb.o zmírnění následků některých majetkových křivd
Zákon č.72/1994 Sb., změna zák.č.97/1999, změna zák. Č.100/2000 a zák. Č. 103/2000 upravující vztahy k budovám, k bytům a nebytovým prostorám apod.
Družstevní organizace v České republice
· Družstevní asociace ČR
Realcoop s.r.o. podnik s kapitálovou účastí DA ČR
Družstevní svazy, jejich podniky, přidružené organizace a zájmová sdružení:
Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD)
Sdružení malých bytových družstev a společenství vlastníků (SMBD)
Sdružení družstev typů LBD – (SDLBD)
Obchodní zákoník č. 513/91 Sb., změna zák.č.370/2000
Transformace družstev - Zákon o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech č.42/92
Restituce majetku – zákon 403/90 Sb.o zmírnění následků některých majetkových křivd
Zákon č.72/1994 Sb., změna zák.č.97/1999, změna zák. Č.100/2000 a zák. Č. 103/2000 upravující vztahy k budovám, k bytům a nebytovým prostorám apod.
Družstevní organizace v České republice
· Družstevní asociace ČR
Realcoop s.r.o. podnik s kapitálovou účastí DA ČR
Družstevní svazy, jejich podniky, přidružené organizace a zájmová sdružení:
Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD)
Sdružení malých bytových družstev a společenství vlastníků (SMBD)
Sdružení družstev typů LBD – (SDLBD)
Velká privatizace
- Probíhala podle zák. č. 92/91 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
- Vedle podniků průmyslových, staveb., energ. Či zemědělských byla zaměřena na určitou část nevýrobní sféry, obch. Podniky a hotely
- Realizace proběhla:
1. standardními metodami- aukce, veřejné soutěže, přímé prodeje, bezúplatné převody
2. specifickou metodou kupónové privatizace.
- Privatizace byla prováděna na základě privatizačního projektu. (Na 1 podnik – v průměru 5 projektů)
- V resortu MOCR bylo koncem r. 92 zařazeno 182 podniků a předloženo 1492 projektů.
- Privatizace probíhala ve dvou vlnách. 2. vlna byla uzavřena v r. 94
- 1995 – dokončení privatizace – podniky měly konkrétní vlastníky
TRANSFORMACE DRUŽSTEV
Zák. č. 42/92 Sb. O úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků družstev
Byla ukončena v r. 93
Spotřební družstevnictví zasáhla vlna restitucí majetku původním majitelům
Probíhala podle jiných principů než transformace obchodu
- Vedle podniků průmyslových, staveb., energ. Či zemědělských byla zaměřena na určitou část nevýrobní sféry, obch. Podniky a hotely
- Realizace proběhla:
1. standardními metodami- aukce, veřejné soutěže, přímé prodeje, bezúplatné převody
2. specifickou metodou kupónové privatizace.
- Privatizace byla prováděna na základě privatizačního projektu. (Na 1 podnik – v průměru 5 projektů)
- V resortu MOCR bylo koncem r. 92 zařazeno 182 podniků a předloženo 1492 projektů.
- Privatizace probíhala ve dvou vlnách. 2. vlna byla uzavřena v r. 94
- 1995 – dokončení privatizace – podniky měly konkrétní vlastníky
TRANSFORMACE DRUŽSTEV
Zák. č. 42/92 Sb. O úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků družstev
Byla ukončena v r. 93
Spotřební družstevnictví zasáhla vlna restitucí majetku původním majitelům
Probíhala podle jiných principů než transformace obchodu
ZÁKLADY OBCHODU PŘEDNÁŠKA 2.
TRANSFORMACE ČESKÉHO OBCHODU V LETECH 1990 – 96
ÚVOD DO PROBLEMATIKY
Celková transformace české ekonomiky je spojena se změnami vnitřního a zahraničního obchodu.
Transformace obchodu znamenala změny:
V principech tržního fungování
Ve formách vlastnictví
V podnikatelských strukturách
Změny v budování materiálně- technické základny
Liberalizace obchodního podnikání – nové dimenze a kvalita spotřebitelského vnitřního trhu
Liberalizace a změny vlastnických poměrů vyvolaly:
Zánik monopolního postavení a institucionálního oddělení ZO a VO
Bylo překonáno oddělování výrobních a obchodních činností
ÚVOD DO PROBLEMATIKY
Celková transformace české ekonomiky je spojena se změnami vnitřního a zahraničního obchodu.
Transformace obchodu znamenala změny:
V principech tržního fungování
Ve formách vlastnictví
V podnikatelských strukturách
Změny v budování materiálně- technické základny
Liberalizace obchodního podnikání – nové dimenze a kvalita spotřebitelského vnitřního trhu
Liberalizace a změny vlastnických poměrů vyvolaly:
Zánik monopolního postavení a institucionálního oddělení ZO a VO
Bylo překonáno oddělování výrobních a obchodních činností
1/ co – realizace transformačního procesu
2/ jak – jakým způsobem
3/ s čím – jakými prostředky
4/ jak – v jakém prostředí
5/ kde – místo realizace
6/ zač – vynaložené prostředky
7/ s kým – pracovní vztahy
8/ kdo – osobní charakteristiky
9/ proč – účel, cíl (tento bod se týká top-managementu)
Tři typy procesů probíhajících v řízení organizačního systému:
(A) proces informační - technický subsystém - výrobní prostředky + informační vazby
- ekonomický subsystém - prvky smíšené + informační vazby
- řídící subsystém - lidé + informační vazby
(B) proces organizační - technologický subsystém - výrobní prostředky + smíšené vazby
- organizační subsystém - prvky smíšené + smíšené vazby
- sociální subsystém - lidé + smíšené vazby
(C) proces pracovní - energetický subsystém - výrobní prostř. + hmotně energetické vazby
- ergonomický subsystém - prvky smíšené + hmotně energetické vazby
- pracovní subsystém - lidé + hmotně energetické vazby
3/ s čím – jakými prostředky
4/ jak – v jakém prostředí
5/ kde – místo realizace
6/ zač – vynaložené prostředky
7/ s kým – pracovní vztahy
8/ kdo – osobní charakteristiky
9/ proč – účel, cíl (tento bod se týká top-managementu)
Tři typy procesů probíhajících v řízení organizačního systému:
(A) proces informační - technický subsystém - výrobní prostředky + informační vazby
- ekonomický subsystém - prvky smíšené + informační vazby
- řídící subsystém - lidé + informační vazby
(B) proces organizační - technologický subsystém - výrobní prostředky + smíšené vazby
- organizační subsystém - prvky smíšené + smíšené vazby
- sociální subsystém - lidé + smíšené vazby
(C) proces pracovní - energetický subsystém - výrobní prostř. + hmotně energetické vazby
- ergonomický subsystém - prvky smíšené + hmotně energetické vazby
- pracovní subsystém - lidé + hmotně energetické vazby
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)