Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkemliberalizace. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemliberalizace. Zobrazit všechny příspěvky

Struktura cen

1) Náklady na pořízení

2) Cena zpracování

3) Náklady na oběh

4) Daně

5) Zisky

6) Clo


- Liberalizace cen :

1) Ceny se vytvářejí na volném trhu ve vztahu mezi vyrábějícími a odběrateli, mezi nabízejícími a poptávajícími se.

2) Stát nestanovuje pevné ceny.

3) Avšak do jisté míry reguluje.


- Cenové strategie :

Je dlouhodobé komplexní a perspektivní zvažování využití ceny jako nástroje nástroje ekonomického rozhodování.


- Metody stanovení cen :

1) Nákladové metody

2) Konkurenční metody ( vycházející ze situace trhu

3) Psychologické metody

Liberálové

-tradičně zdůrazňují, že nepříznivý stav postižených skupin lze odvozovat ze širších problémů společnosti, včetně problémů diskriminaci a podřízenosti společenských tříd. Naproti tomu konzervativci při vysvětlování osudu znevýhodněných tradičně kladou důraz na význam odlišných skup. hodnot a na zdroje jejich konkurenceschopnosti.


Záporná důchodová daň usiluje o zvýšení důchodů chudých při zachování pobídky k usilovné práci. Zastánci ZDD vidí řešení v tom, že se rodině poskytne zákl. příspěvek a ponechá se jí významná část libovolného zvýšení výdělku na tuto částku.



Kapitola 35 – Prameny změn: alternativní ekonomické systémy

A/ VÝVOJ EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ

Historie hlavního proudu ekonomie

à Prvopočátky
- Aristoteles, středověká scholastika – normativní teorie (např. myšlenka spravedlivé ceny – snaha o vyjádření pravé hodnoty komodity)

- scholastikové odmítali úrok z půjček jako nespravedlivé “lichvářství”

- 17/18. stol. – merkantilizmus – HP podporující vojenskou a ek. sílu vznikajících nár. států – před. Anglie a Francie

- 18. stol. – David Hume – mechanizmus přelévání zlata (příliv zlata vede spíš k růstu cen než k růstu produkce)

- fyziokraté - jediným zdrojem hosp. přebytku je zemědělství, snaha o odstranění obch. omezení týkající se obilí (Quesnay)

ZÁKLADY OBCHODU PŘEDNÁŠKA 2.

TRANSFORMACE ČESKÉHO OBCHODU V LETECH 1990 – 96

ÚVOD DO PROBLEMATIKY

Celková transformace české ekonomiky je spojena se změnami vnitřního a zahraničního obchodu.

Transformace obchodu znamenala změny:

V principech tržního fungování
Ve formách vlastnictví
V podnikatelských strukturách
Změny v budování materiálně- technické základny

Liberalizace obchodního podnikání – nové dimenze a kvalita spotřebitelského vnitřního trhu

Liberalizace a změny vlastnických poměrů vyvolaly:

Zánik monopolního postavení a institucionálního oddělení ZO a VO
Bylo překonáno oddělování výrobních a obchodních činností

Trh

= místo, kde se setkává N a P (prodávající s kupujícím)


- trh výrobků a služeb, PS, peněžní a kapitálový

- probíhá na něm konkurence mezi jednotlivými firmami

- která firma levněji vyrábí a prodává, dosahuje vyššího zisku; firmy vyrábějící drahé nekvalitní zboží po čase zbankrotují

- trh není dokonalý, má urč. nedostatky, je třeba ho ovlivňovat

Nedostatky trhu

1) hospodářství se nevyvíjí plynule, ale v tzv. cyklech; jeden cyklus trvá max. 10 let

 oživení, vzestup (konjunktura), sestup, dno

2) pokud jeden podnik ovládne většinu, nebo dokonce celý trh  monopol  omezení konkurence, diktování podmínek (cen)

3) u některých činností se zisk nedosáhne, ale činnost je užitečná (kultura, škola)



Řízení NH

Nedostatky TE řešíme stát. zásahy; souhrn těchto zásahů = HP státu (využití zákonů, předpisů, nařízení, úvěrové politiky a rozpočtu státu). Každý stát má svou HP podle svých podmínek.



Státní podniky

- existuje státní vlastnictví

- firmu založil stát a řídí ji urč. státní orgán (ministerstvo)

- státní hosp. organizace = výrobní firmy řízené státem, které provádějí činnost důležitou z hlediska rozvoje nebo bezpečnosti státu (zbrojní firmy, atom. elektrárny, metro)

Družstva

= firmy, které sdružují skupinu lidí

 výrobní

 spotřební (Jednota)

 bytová

 zemědělská



LIBERALIZACE CEN – OD 1995.

Zemědělská družstva

- po r. 1949 vznikala nedobrovolným způsobem (na základě příkazů)

- r. 1960 dokončena tzv. socializace vesnice

- od té doby přijata nová ústava – naše republika se stala socialistickou

- družstva hospodařila s vysokými náklady a dostávala vysoké dotace

- dobře hospodařící družstva byla v menšině

- např. JZD Slušovice

- po r. 1989 družstva zůstávají, ale hospodaří na základě dobrovolnosti – tzv. družstva vlastníků



Obchodní společnosti

- všechny o. s. jsou zapsány v OR

- 4 typy:

 v. o. s.

- osobní  všichni členové se účastní podnikání, do společnosti vložili urč. majetek a jsou osobně zodpovědní za výsledky

- v případě neúspěchu ručí celým os. majetkem

- výhoda: nikde není uvedena výše kapitálu

 k. s.

- osobní

- dvě skupiny podnikatelů:

a) komplementáři – vkládají kapitál a firmu řídí

b) komanditisté – vkládají kapitál, firmu neřídí

 s. r. o.

- kapitálová  při založení společnosti je třeba složit urč. výši kapitálu, uvedenou k OZ (100.000,-; na jednoho společníka 20.000,-)

- výhoda: v případě neúspěchu společníci neručí os. majetkem

 a. s.

- kapitálová  základní kapitál = 1.000.000,-

- majetek je rozdělen na akcie

- ten, kdo má víc akcií, vlastní větší část majetku

- pokud firma dosáhne zisk, dělí se na investice + dividendy + příp. zisk do banky

dividenda = zisk/akcie



Podnik jednotlivce

- vlastní jeden člověk nebo členové rodiny



Ostatní

- např. firmy, které spravuje církev (prodej církevních předmětů, kláštery, kostely), firmy politických stran



Řízení

= usměrňování procesů v systémech

Ve firmě to znamená usměrňování nákupu materiálu, strojů, získávání PS, vlastní výroba a prodej. Čím je řízení dokonalejší, tím je činnost firmy lepší, firma více prodá  má větší zisk.

- složka řídící a složka řízená – mezi nimi putují informace

Informace

- musí být pravdivé, úplné a včasné

a) řídící (přikazovací): řídící  řízená

b) poznávací: řízená  řídící



Funkce řízení

1. Plánování

- činnost, která určuje úkoly do budoucna (výkony fy)

- po uplynutí urč. doby kontrolujeme, jak byl plán splněn – porovnáváme plán se skutečností

- % splnění plánu = skutečnost / plán * 100

2. Organizování

- uspořádávání urč. celku tak, aby se urč. činnost mohla provádět co nejlépe

- organizujeme věci (stroje, materiál) nebo procesy (výroba chleba, učení ve škole)

3. Vedení lidí, motivace

- práce s lidmi, soustava pochval a trestů, odměn, úroveň vztahů mezi lidmi

- čím je vedoucí lepší psycholog a odborník, tím lépe pro kolektiv

- čím vyspělejší kolektiv, tím méně se musí používat donucovací prostředky

TŘI TYPY VEDOUCÍCH

1) demokratický – umožní diskuzi, demokratické hlasování

2) autoritativní – vedoucí řekne svůj názor ve formě příkazu, jeho názor je vždy nejlepší; méně vyspělé kolektivy

3) liberální – vysoce vzdělaní jedince, vedoucí je součástí kolektivu, každý pracuje podle svého přesvědčení; vědečtí pracovníci

4. Kontrola

- proces zjišťování a hodnocení uložených úkolů

- provádí se na konci urč. období (měsíc, rok) nebo po splnění úkolu

- zvláštností kontroly je, že se neprovádí jen tzv. výsledná kontrola, ale kontrola je součástí celé činností  průběžná kontrola